Escobarovo dědictví. Kolumbie se snaží redukovat přemnožené hrochy

„Kokainoví hroši“. Ještě před svou smrtí v roce 1993 dovezl proslulý narkobaron Pablo Escobar do Kolumbie nelegálně stovky exotických zvířat včetně hrochů. Zatímco ostatní zvířata, která obývala okolí Escobarova ranče Hacienda Nápoles, si rozebraly kolumbijské zoologické zahrady, hroši zůstali v oblasti okolo řeky Magdalena a nadále se romnožovali.

Podle kolumbijských ekologů je zdejší stádo hrochů největší skupinou tohoto druhu mimo Afriku, která je jejich domovinou. Hrochy považují za invazivní druh a podle ochránců přírody vytlačují místní původní faunu. „Bylo logisticky obtížné je přemístit, takže je tam úřady prostě nechaly, pravděpodobně s domněnkou, že ta zvířata uhynou,“ řekla BBC kolumbijská bioložka Nataly Castelblancová-Martínezová z University of Quintana Roo v Mexiku.

Hrochů žije v oblasti podle místních úřadů okolo osmdesáti. Podle studie publikované letos na jaře ve vědeckém časopise Biological Conservation představují hroši pro místní biodiverzitu i populaci značnou hrozbu. Nejenže vytlačují některé původní druhy (jako jsou vzácní kapustňáci), roste ale také počet střetů s člověkem.

Skupina vědců vedená Castelblancovou-Martínezovou varuje, že brzy může docházet i ke smrtelným střetům těchto velkých zvířat s člověkem. Podle výzkumného týmu může díky příhodným podmínkám počet hrochů vzrůst do roku 2035 až na 1500 kusů, pokud nedojde k žádné regulaci.

Další studie, tentokrát vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu, zjistila, že hroši svými výkaly zhoršují kvalitu vody, ve které tráví většinu času, informuje agentura AP. Tento fakt dělá vrásky především místním rybářům, pro které jsou ubývající ryby v řece Magdalena hlavním zdrojem obživy.

„Escobarovi hroši“ podle vědců využili evoluční příležitosti. V Jižní Americe nemají přirozené nepřátele, což znamená, že se mohou mnohem snáze rozmnožovat. Tomu napomáhá i místní podnebí, africkou populaci hrochů totiž pravidelně snižuje místní sucho, což není případ Kolumbie. Podle dalších studií se dokonce hroši v pro ně ideálním podnebí mohou rozmnožovat dříve, než je u tohoto druhu běžné.

Kolumbijská vláda se tak rozhodla krizi řešit. V zemi ale probíhá spor, zda zvířata zabíjet, nebo pouze sterilizovat. Už před lety v Kolumbii vyvolalo pobouření usmrcení tří hrochů, kteří uprchli z rezervace a ohrožovali okolní vesnice. Vláda se proto rozhodla ke sterilizaci tohoto invazivního druhu.

Sterilizace u hrochů je ale složitý a dost nákladný proces. Veterináři nejdříve musí zvíře nalákat do kovové ohrady, kde ho následně uklidní a uspí. Následuje v průměru tříhodinové řezání velmi silné kůže tohoto zvířete a poté pokus najít reprodukční orgány hrocha. „Jsme neustále pod dohledem místních, kteří se ujišťují, že je skutečně jen sterilizujeme a neděláme nic jiného,“ cituje AP veterinářku Ginu Serna-Trujilovou. „Místní je milují,“ dodává veterinářka. Hroši jsou oblíbeným cílem turistů a tím i zdrojem financí pro místní.

Každá kastrace často až třítunového zvířete může podle veterinářky vyjít úřady na přibližně 8500 dolarů (okolo 185 tisíc korun). Takové částky jsou pro regionální agentury životního prostředí vysoké, musí tak shánět finance jinde. Kromě turismu jsou důležitým zdrojem financí také peníze od štábů dokumentárních filmů, které do Kolumbie jezdí natáčet. Kvůli pandemii covidu-19 ale za celý rok 2020 neproběhl jediný sterilizační zákrok.

Sterilizace probíhá pomocí speciálních chemických látek. Veterináři ji dosud podle BBC provedli u asi 24 kusů zvířat. Podle odborníků ale samotná sterilizace nestačí. „Představte si město s padesáti lidmi, kde provedete vasektomii na jednom muži a za dva roky na dalším. Evidentně tím příliš neovlivníte reprodukci celé populace,“ řekla AP Castelblancová-Martínezová.

„Asi před deseti lety jsme si uvědomili, že máme obrovskou populaci hrochů. Začali jsme se učit, jak populace funguje, abychom zjistili, zda existuje nějaké okamžité řešení,“ řekl AP David Echeverri-Lopez z regionální agentury dohlížející na místní populaci hrochů. „Opravdu jsme si začali uvědomovat rozměry problému,“ dodává Echeverri-Lopez. Sám Echeverri-Lopez by nebránil zabití několika kusů, dle svých slov ale ví, že kvůli odporu místních je tato varianta nereálná. „Je to téma, které lidi polarizuje, proto musíme nadále hledat jiná řešení,“ řekl biolog stanici BBC.

V roce 2009 způsobilo veřejné pohoršení zabití hrocha Pepeho kolumbijskými vojáky, když bylo zvíře označeno za „hrozbu pro místní komunitu“. Vláda následně vydala zákaz lovu hrochů. Velké kritice čelili i autoři studií o hrozbě ze strany hrochů pro místní faunu a flóru, například bioložce Castelblancové-Martínezové chodily po publikaci studie výhrůžky smrtí.

„Někteří lidé v Kolumbii se dokážou velmi rozzlobit, když mluvíme o hroších,“ řekla vědkyně stanici BBC. „Lidé mají tendenci mnohem více rozumět pojmu invazivní druh, když hovoříme o rostlinách nebo menších tvorech, nikoli o masivním savci, který mnohým může připadat roztomilý,“ řekla Castelblancová-Martínezová. Sama považuje hrochy za „nejkrásnější zvíře na světě“, debata by se však podle ní neměla řídit pocity, ale fakty.