Článek
Přípustná ztráta určuje objem ornice, o kterou může půda na jednom hektaru v průběhu roku přijít. Je součástí standardů DZES, tedy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, jejichž dodržování je jednou z podmínek udělování zemědělských dotací.
„Těch jedenáct procent, které používá ministerstvo, vychází z toho, že limit je nastaven na 36 tun na hektar, kdežto naše údaje jsou na jedné tuně z hektaru za rok, abychom reálně udrželi půdu. Samozřejmě ty podklady, které dáváme pro rozhodování ministerstev, tak se limity snažíme držet kolem 10 tun z hektaru na rok,” vysvětluje Jiří Kapička z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).
Na erozní odplavování ornice z českých polí má vliv řada faktorů. „Nejvíc jej ovlivňují velké lány a monokultury,” říká předseda Asociace soukromých zemědělců regionu Rychnov nad Kněžnou Jiří Petr. Podle něj by měla být pole omezena na 20 až 30 hektarů a zemědělci by zároveň měli dbát na lepší druhovou skladbu pěstovaných plodin, což příliš nehraje do karet velkým zemědělským družstvům, která se naopak snaží pole co nejvíce scelovat.
Podle zprávy VÚMOPu patří mezi plodiny, které půdu nejvíce erozně ohrožují, především kukuřice a řepka olejka, tedy plodiny v Česku hojně pěstované. Podle Jiřího Petra je především pěstování kukuřice nebezpečné, neboť ta ani neslouží ke krmným účelům. „Na horách se postavily bioplynové stanice, které původně měly být na odpad nebo druhořadé krmivo - a dnes se kukuřice z 90 procent pěstuje jen pro bioplynky,” popisuje zemědělec.
I kvůli prohlubujícím se problémům s erozí plánuje Ministerstvo zemědělství podmínky DZES zpřísnit. „Od roku 2019 se chystá rozšíření ploch silně a mírně erozně ohrožených půd, na nichž bude zakázáno nebo omezeno pěstování erozně nebezpečných plodin (ze současných cca 10,5 % na cca 25 %). V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být snížena nebo, v nejkrajnějším případě, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací,” uvedlo tiskové oddělení ministerstva.
V České republice je erozí nejvíce ohrožená půda na jižní Moravě. Nejvíce erozních událostí pak výzkumníci v posledních letech zaznamenali na Vysočině a v Královéhradeckém a Jihočeském kraji.
