Článek
Bezmála patnáct tisíc kilometrů čtverečních. Takový prostor chce na severu Sýrie vyčlenit turecký prezident Erdogan pro syrské uprchlíky. Do oblasti by se mohli přemístit ti běženci, kteří v současnosti pobývají v Turecku. Erdogan plán představil na půdě OSN a hodlá do něj zapojit západní mocnosti. Premiéru Andreji Babišovi se vize zamlouvá.
„Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoganem. Je důležité ho povzbudit, aby pokračoval ve svém konkrétním plánu pro uprchlíky ze Sýrie,“ pronesl Babiš v New Yorku. „Je nezbytné nastolit mír v regionu a poté zajistit, aby zde lidé mohli znovu bydlet, místo uprchlických táborů pro ně postavit byty, nemocnice a školy. Musíme s Tureckem diskutovat, jak tohoto dosáhnout,“ dodal premiér.
České Ministerstvo zahraničních věcí na dotaz Seznamu sdělilo, že je celý projekt stále ve fázi jednání. „Vytvoření takzvané ‚safe zone' na severu Sýrie je vázáno na stále probíhající jednání mezi Spojenými státy americkými a Tureckem. Z pohledu MZV se tedy nejedná o finální rozhodnutí,“ sdělil Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva.
Experti varují před jednostranným vnímáním celé problematiky a varují před rozpínavou tendencí Turecka. Sever Sýrie, na kterém chce Erdogan vyhlásit bezpečnou zónu, navíc obývají Kurdové, se kterými turecký prezident dlouhodobě nevychází.
„Není to vůbec nic překvapivého, Erdogan o tom mluví už dlouho. Netají se tím, že chce zabrat severní Sýrii, netají se svými plány rozšířit původně Osmanskou říši, která sahala až k Aleppu,“ vysvětlila pro Seznam novinářka Markéta Kutilová.
„Turecko je zapojeno do války v Sýrii už od jejího samého počátku. Podporuje sunnitské skupiny bojující proti prezidentu Asadovi. Země už dlouhou dobu okupuje deset tisíc kilometrů čtverečních v Sýrii, kde už její samospráva de facto existuje. Teď chce Turecko svůj dosah zvýšit, a to zabráním území, které kontrolují Kurdové. Ty Turecko považuje za teroristy,“ dodala Kutilová.
Území, které chce Erdogan přetvořit na uprchlickou zónu, je navíc strategicky významné. Na místě se nachází ložiska ropy. Mimo to oblast zavlažuje řeka Eufrat, pod správu Turecka by tak podle Kutilové připadla úrodná půda, pole nebo sady. Kritici podle Kutilové mluví mimo jiné o strachu z etnických čistek, záboru majetku a masivního porušování lidských práv.
Podle novináře Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity hájí Turecko výhradně vlastní zájmy. „Zatímco Evropa se hroutí z jednoho milionu uprchlíků, v Turecku jich jsou přes tři miliony řadu let. Tento projekt by mu hodně ulevil tím, že by mohla velká část uprchlíků odejít do bezpečné zóny,“ řekl pro Seznam Tureček.
Pragmatický plán by podle Turečka Turecku vyřešil ještě jeden problém. „Bezpečná zóna pro uprchlíky by byla zároveň nárazníkovou zónou z hlediska tureckých bezpečnostních zájmů, kde by měli Turci evidentně snahu potlačit kurdské milice, které Ankara vnímá za hrozbu pro svůj stát,“ vysvětlil Tureček.
Babišův postoj Tureček zhodnotil ve smyslu, že premiér je pragmatik a s Turky řeší i jiná témata. „To, že premiér dělá svou zahraniční politiku, Ministerstvo zahraničních věcí jinou a Miloš Zeman jinou, to je další problém naší vnitřní politiky,“ dodal Tureček.
