Článek
V atletických dějinách jsou dny, na které se nezapomíná. A nejen pro příznivce běhu na 400 metrů překážek bude 3. srpen 2021 už asi navždy stejně památný jako třeba 18. říjen 1968, kdy se v Mexico City americký dálkař Bob Beamon odlepil od země a letěl. A letěl. A letěl.
Beamon tehdy přistál ve vzdálenosti 890 centimetrů od odrazového prkna. Právě rok platný světový rekord Igora Ter-Ovanesjana, dosažený mimochodem na stejném stadionu, tenkrát překonal o neuvěřitelných 55 centimetrů. Dodnes zaznamenal lepší výkon než Beamon na OH 1968 jen jediný člověk, a to Mike Powell, který se dostal ještě o 5 centimetrů dál. Nikdo víc.
Jsou prostě výkony a lidé, kteří jako by nebyli z tohoto světa. Například takový Usain Bolt. Ten ve sprintu na 100 metrů postupně postahoval rekordní čas svého předchůdce Asafy Powella z jeho rekordu 9,77 až na 9,58, tedy o 0,19 sekundy, což je na nejkratší sprinterské olympijské trati statistika, která jako by se vyloupla z pohádek tisíce a jedné noci.
Bolt býval na předchozích třech olympijských hrách vždy jedním z hlavních taháků celé akce. Teď už je v „penzi“, takže atletika po jeho odchodu ze světel ramp potřebovala jinou megastar. A vedle švédského tyčkaře Armanda Duplantise plní tuhle roli naprosto dokonale norský běžec na 400 metrů překážek jménem Karsten Warholm.
Jeho dnešní zlatý tokijský běh s časem 45,94 byl prostě fascinující. Abychom pochopili jeho dokonalost, musíme si opět udělat malou odbočku do historie.
Mr. Neporazitelný a jeho následníci
Po dlouhá léta platilo, že když se řeklo 400 metrů překážek, vybavili si všichni Edwina Mosese. V letech 1977–87 vyhrál tenhle chlapík 107 po sobě jdoucích finále (celkem 122 běhů). Jinými slovy 10 let nenašel přemožitele a v průběhu té doby 4× vylepšil světový rekord. Stlačil ho až k hodnotě 47,02 s. To se stalo v poslední srpnový den roku 1983.
Trvalo 9 let, než ho v barcelonském olympijském finále v tabulkách předstihl Kevin Young, jehož čas byl ještě rychlejší. Zapsal tehdy světový rekord 46,78 s, což byla také velkolepá událost. Stal se prvním člověkem, který na trati 400 metrů překážek pokořil hranici 47 sekund.
Pak se z hlediska tabulek světového rekordu nedělo dlouho, dlouho nic, Konkrétně 29 let. Až se objevil Karsten Warholm (a jeho generační souputníci).
Svůj potenciál naznačili Warholm a Američan Rai Benjamin už před dvěma lety v Curychu, když se oba dostali, podobně jako před nimi pouze Young, pod 47 sekund.
Světový rekord ale Karsten Warholm zlomil až letos, 1. července v Oslo, kde zaběhl čas 46,70. A Youngův čas z olympijské Barcelony 1992 tak srazil o 8 setin.
To byl ale jen předkrm před dnešním menu. V cíli tokijského olympijského závodu na 400 metrů překážek se objevili závodníci v tomto pořadí a s těmito časy: 1. Warholm (Nor.) 45,94 (SR), 2. Benjamin (USA) 46,17, 3. Dos Santos (Braz.) 46,72.
Však si ten závod vychutnejte sami:
Podívejte se na velkolepé olympijské finále na 400 metrů překážek.Video: AP, SNTV
Tohle byl prostě báječný běh, jehož medailisté by ještě před dvěma měsíci všichni zaběhli pod hranicí tehdy platného Youngova světového rekordu.
Vítězný Warholm vylepšil svůj červencový čas o zdrcujících 76 setin sekundy. Youngův rekord tak během pár týdnů v součtu stlačil celkem o 84 setin sekundy, což je prostě epochální. A samozřejmě nutno podtrhnout, že se jako první dostal pod 46 sekund.
Perfektní závod? Asi tenhle
„Mnohdy se mě ptají, jak by vypadal perfektní závod. Říkal jsem, že něco takového neexistuje. Ale tohle dneska bylo asi těm slovům nejblíž, co jsem kdy zažil, pořád jsem z toho jako u vytržení. Nemůžu uvěřit, že to bylo tak rychlé,“ svěřoval se po závodě norský fenomén.
Vítězný finiš přitom absolvoval už s rukama nad hlavou, takže časovou rezervu bezpochyby ještě měl. K tomu si připočtěme, že je mu teprve 25 let. A také že se tokijský závod běžel bez diváků, přičemž až to bude možné, plný halasící kotel ho může dostat ještě dál. O jeho další souboj s Američanem Benjaminem bude mezi pořadateli mítinků bezpochyby extrémní zájem. Rivalita těch dvou může rekordu přinést ještě další posun.
I když třeba Colin Jackson, dvojnásobný mistr světa na trati 110 m překážek, si to nemyslí: „Ten čas je dechberoucí. Pořád jsem v šoku. Připište ten čas někam k rekordům Usaina Bolta a Florence Griffith Joynerové na stovce. To, co jsme viděli dnes, je jeden z nejvýraznějších světových rekordů všech dob. A já jsem si jistý, že mě ten čas přežije.“
Abychom si plně uvědomili to, co dnes Tokio vidělo: Rychleji než legendární Ed Moses (47,02 v roce 1983) běželo dosud jen 5 mužů, z toho 3 dnes v Tokiu. Pak už jen zmiňovaný Kevin Young v olympijské Barceloně a navíc už jen Katařan Abderrahman Samba v Paříži 2018. Pouze Warholm s Benjaminem dokázali Mosesův čas překonat opakovaně.
Pro srovnání: českému čtvrtkaři Pavlu Maslákovi se olympijský závod příliš nepodařil, vypadl už v rozběhu s časem 47,01 s. Vtip je v tom, že běžel klasickou hladkou „čtvrtku“, tedy bez překážek. A v pomyslném závodě na dálku si tedy připsal horší čas než medailisté dnešního famózního finále běhu na 400 metrů s 10 překážkami.
To je samozřejmě spíš pikantérie, Maslák v minulosti dokázal 400 metrů prosvištět mnohem rychleji. Jestli ale ještě někdy uvidíme rychlejší běh na 400 metrů překážek než dnes, to je velká otázka. A odpověď na ni má nejspíš jen jediný muž. Jmenuje se Karsten Warholm.
