Epizoda osmá: Jedna rána do srdce. Kdo nechal zabít Františka Mrázka?

Je 25. ledna 2006. Mrzne. Z budovy v pražské Durychově ulici vychází František Mrázek v doprovodu svého synovce. Od dveří k autu to mají jen pár metrů. Najednou zazní jediný výstřel a Mrázek se sesune k zemi.

„Ten vrah byl velmi dobře vycvičený. Já jsem na tom místě byl, byl jsem v tom květinářství, ze kterého se střílelo. V zimě, kdy se to opravdu stalo,“ vypráví Josef Klíma v podcastu České podsvětí. „Jedna střela, na 100 metrů, možná víc. Musel tam v tom desetistupňovém mrazu s ostřelovací puškou aspoň hodinu ležet, než vystřelil. A to se normálnímu člověku prostě klepe ruka mrazem.“

Smrt „kontroverzního podnikatele“, miliardáře a někdejšího veksláka Mrázka nebyla nikdy objasněna. Kolem jeho smrti kolují nejrůznější pověsti. „Říká se, že střela prošla 200 tisíci, které měl v kapse jako úplatek pro někoho. A že trefila knoflík, vrazila ho do Mrázkova těla, a proto se roztříštila a spolu se zbytky toho knoflíku nadělala ještě větší paseku,“ připomíná Klíma jednu z tradovaných verzí. Také se říkalo, že měl Mrázek neprůstřelnou vestu a střela prošla jediným možným nechráněným místem, podpažím. Ale on žádnou vestu neměl. Věděl, že k autu to má otevřeným prostranstvím sotva pár kroků, a také věděl, že v protější budově sídlí rozvědka a všude jsou kamery.

Každopádně na místě činu se nenašlo vůbec nic. Kromě jednoho nedopalku. Analýza DNA ukazovala na občana kavkazských republik. Ale nejspíš šlo o podvrh, který měl policisty zmást. Ti od začátku podezřívali i Pavla Šrytra, svého bývalého kolegu a pozdějšího bodyguarda několika mafiánů včetně Mrázka.

Detektiv Karel Tichý, který tehdy vyšetřoval Mrázkovu ekonomickou činnost, připomíná některé nezvyklé okolnosti: „Zrovna ten den jsme Mrázka sledovali. A během odpoledne jsme z toho byli odvolaní, že to stačí. No a Mrázek odjel do Durychovy, kde ho zastřelili. U jednoho objektu na místě činu byla i nějaká kamerová technika - a ten den údajně nefungovala. Takže to jsou takové divné náhody…“

Mrázkova smrt zřejmě bezprostředně souvisela s tahanicemi kolem miliardového potravinářského kolosu Setuza, který on a jeho partneři ovládali i díky svým kontaktům na vlivné politiky. „Tenkrát se jednalo o tom, jestli Setuzu koupí stát, nebo jestli zůstane privátní, a komu bude patřit. Byl tam určitý rozpor mezi vlastníky, což byl zčásti Mrázek, zčásti Tomáš Pitr. A ten údajně byl tomu prodeji nakloněn, Mrázek ne. Proto i jedna z teorií tvrdí, že Mrázek byl zastřelen proto, že stál v cestě obchodním zájmům vládních kruhů,“ shrnuje Josef Klíma. „Čili základní teorie je, že Mrázka nechal zastřelit někdo z vysokých politických kruhů. Umetl cestičku vrahům, prostě zavřel oči. Došlo tam k dohodě mezi zájmovými skupinami, které měly zájem na Mrázkově majetku. Hypotéz ale existuje víc.“

Čtrnáct let po vraždě detektivové tvrdí, že znají jméno údajného Mrázkova vraha. Nicméně nepodařilo se jim nashromáždit dostatek důkazů, aby mohl jít případ před soud.

Jak se Mrázek vypracoval z normalizačního veksláka na vládce českého podsvětí? S jakými politiky se stýkal a jaké kompromitující materiály obsahoval jeho vyhlášený, ale nikdy oficiálně neobjevený archiv? A jak s tím souvisí Radovan Krejčíř? To se dozvíte v osmé epizodě podcastové série České podsvětí. Pusťte si ji v přehrávači nad textem.