Epizoda devátá: Respekt. Kdo by se měl bát návratu Radovana Krejčíře?

Český zločinec mezinárodního formátu. Poté, co utekl českým detektivům pod rukama, ovládl podsvětí v JAR. Dneska tam sedí ve vězení a chtěl by domů. Radovan Krejčíř.

„Podobně jako dalším zločincům i Krejčířovi nejdřív záleželo na tom, aby navenek vypadal jako solidní podnikatel. Tenhle dojem se snažil zpočátku budit i na Seychelách a v JAR,“ vypráví Josef Klíma. „Na druhou stranu mu nevadilo, když jeho skutečné aktivity začaly vyplouvat na povrch. Protože to mu získávalo respekt ve zločineckých kruzích. A pro mafiány je respekt zaklínadlo. Když máš respekt, máš všechno.“

I Radovan Krejčíř začínal jako normalizační vekslák a drobný kšeftař, byť má vysokoškolský titul. K velkému majetku se dostal během kuponové privatizace. Když se ze Slezska přesunul do Prahy, stal se také jedním z největších hráčů českého podsvětí. Měl pověst krutého, násilného člověka, který nesnáší, když se mu odporuje.

„Zjistili jsme, že rozjel obří byznys s pohonnými hmotami. Měl hromadu peněz, ale neměl politické kontakty ani kompro jako Mrázek,“ vypráví bývalý detektiv Karel Tichý, který na Krejčíře narazil při vyšetřování aktivit Františka Mrázka. „Měl prachy. Půjčoval lidem, hned chtěl peníze zpátky, vydíral je a nutil ke spolupráci nebo je přes známé policisty nechával vyšetřovat a stíhat.“ Krejčíř si postupně vybudoval vlastní síť konexí – podnikatele, policisty, soudce.

„Jeho cíl byl státní podnik Čepro. Snažil se dostat k Mrázkovi, protože chtěl jeho politické kontakty, které Krejčíř v Praze neměl,“ připomíná Tichý. Kromě kompliců a spojenců si ale Krejčíř uměl nadělat i spoustu nepřátel. Jako třeba příbramského bosse Jaroslava Starku, o němž byl přesvědčený, že v roce 2002 zabil jeho otce Lamberta Krejčíře.

„Snažil se mě přesvědčit, abych o tom točil, ale neměl žádné důkazy. Kontaktoval mě a zval mě kvůli tomu k sobě do vyhlášené černošické vily, kde měl slavného žraloka v akváriu,“ vzpomíná Klíma. „Já mám ale zásadu, že pokud se s takovými lidmi setkávám, je to vždycky na veřejných místech a mezi dalšími lidmi. Sešli jsme se ve vinárně, ale nepřesvědčil mě, že by měl nějaké důkazy, které ještě nezazněly. To bylo moje jediné osobní setkání s ním.“

Policisté se obávali, že spojení Mrázka a Krejčíře do jedné firmy by bylo příliš nebezpečné. Dokonce se je prý snažili pomocí informátorů poštvat proti sobě. Oba kápové ale vzájemnými sympatiemi zrovna netrpěli a rychle se z nich stali úhlavní nepřátelé. „Vyhovovalo nám, že začali válčit proti sobě. Utlumili jsme vyšetřování Mrázkovců a soustředili se na Čepro,“ říká Karel Tichý.

Vyšetřování zavedlo jeho tým do Krejčířovy černošické vily. „Hledali jsme tam tajnou místnost, kde měly být informace, které nás zajímaly. Nemohli jsme ji ale najít, už jsme byli zoufalí. Nakonec jsme vyhledali stavitele vily a on nám po velkém přemlouvání prozradil, kde hledat. A tam jsme našli spoustu zásadních důkazů, jak chtěl Krejčíř ovládnout Čepro,“ usmívá se Tichý.

To už ale Krejčíř pracoval na dalším obřím podvodu, který měl stát přijít na miliardy. Než na něj došlo, v červnu 2005 do černošické vily podruhé dorazila zásahová jednotka. Následoval ale legendární útěk z domu plného policistů. Jeho okolnosti dodnes obestírají nejasnosti a spekulace, každopádně zatímco v Česku rezignoval tehdejší policejní prezident Jiří Kolář a další vysoce postavení policisté, Krejčířovi se s pomocí manželky a kompliců podařilo přes Slovensko uprchnout na Seychely.

Dva roky nato se přesunul do Jihoafrické republiky, kde se okamžitě začal věnovat tomu jedinému, co uměl – zločinu. Brutálními metodami ovládl i tamní podsvětí. V roce 2013 ho nicméně zatkli. Od té doby je ve vězení s nejvyšší ostrahou v Johannesburgu, kdy si odpykává pětatřicetiletý trest. A marně žádá o přeložení do Česka nebo aspoň do jiného vězení.

„Byla by katastrofa, kdyby se vrátil. Pro mě osobně bylo vlastně dobře, že utekl. Protože jinak bychom mu něco prokázali, on by si tu odseděl nějaký menší trest, ale už by byl dávno venku a já bych byl nejspíš mrtvý,“ hodnotí zpětně Karel Tichý a naznačuje, že na jeho návratu do Česka nemá zájem řada lidí. „Jeho spojenci od policie a BIS by mu museli jít na ruku, protože by je vydíral. To by byla katastrofa.“

Jaké bylo osobní setkání Josefa Klímy s Radovanem Krejčířem? Jak se mafiánovi říká „ne“? A co se dělo při prohlídce v černošické vile, která skončila jeho skandálním útěkem? To se dozvíte v závěrečné epizodě podcastové série České podsvětí. Pusťte si ji v přehrávači nad textem.