Článek
Podle Maďara není moc reálné, že epidemie je na ústupu. „Všichni bychom si to přáli, ale tak naivní nemůžeme být,“ řekl. Za pravděpodobný označil scénář, kdy na podzim dojde ke zhoršení epidemické situace. „Reprodukční číslo bude stoupat, celá epidemie je infekčnější o desítky procent. Nebude se to ale promítat v nemocnicích,“ uvedl.
Zároveň nevyloučil opakování scénáře, kterého se podnikatelé nejvíc obávají – plošné uzavírky ekonomiky.
„Garance, že nebude lockdown, určuje virus, a ne vláda. Musíme reagovat zodpovědně vůči všem… Lockdown může nastat i přirozeně, vezměte si, že by dorazila varianta omega, která by měla vyšší smrtnost u dětské populace,“ dodal na konferenci HOREKA 112 k situaci v pohostinství.
Místo hospody se konaly garážové pijatiky
Reagoval tak na důrazná varování zástupců segmentu, aby se napříště místo plošných uzavírek raději otevřelo v režimu „bezpečné provozovny“, který by garantoval dodržování režimových opatření.
„Gastronomie není toxickým oborem, za který je považována,“ řekl Luboš Kastner, garant programu Moje restaurace v rámci Asociace malých a středních podniků. Jen pět až sedm procent restauratérů, hospod a barů patří podle něj mezi potížisty, kteří nedodržují pravidla, a to bohužel zhoršuje pověst celého gastro byznysu.
Plošné uzavírky restaurací mohou postrádat smysl z jednoho důvodu. „Sedm z deseti hostů si buď otevře garáž, kočárkárnu nebo něco jiného. Musíme uchovat gastronomii pro to, aby se nešířily komunitní přenosy jinde v nekontrolovaném prostředí,“ předeslal.
Nálevny z garáží a bytů
Dokazuje to podle něj také spotřeba alkoholu v České republice, která v době covidu-19 neklesá, jen se odehrává jinde než v bezpečném provozu.
Nová data o spotřebě alkoholu tento týden publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet lidí, kteří často pijí alkohol, se loni zvýšil o 2,4 procentního bodu. Denně nebo obden loni pila pětina dotázaných.
Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky. Podle odborníků může mít zvýšená spotřeba souvislost s epidemií covidu-19. Odhadovaná průměrná roční spotřeba loni výrazně vzrostla na osm litrů čistého alkoholu, tedy až o 0,7 litru na hlavu.
„V principu jde o provozy, kde nejsou roušky ani respirátory. V tom jsou restaurace rizikové. Pokud by se dodržovalo všechno, co má, dalo by se to uhlídat,“ vysvětlil Maďar, proč byly restaurace dlouho uzavřené.
Nešlo zavřít jen bary
Připomněl, že když se loni v Jižní Koreji otevřely bary, kde zejména hrozí rizika komunitního přenosu, výrazně se zhoršila epidemická situace v zemi. I tomu se Česko chtělo vyhnout. Jenomže otevřít restaurace a ve stejnou chvíli nechat bary uzavřené podle právníků nešlo, dodal epidemiolog.
Restauratéři mohli po pěti měsících opět otevřít interiéry od 1. června, jenomže impulsem k tomu nebylo přesvědčení vlády, ale rozsudek Nejvyššího správního soudu o protizákonných restrikcích.
Rychlejšímu otevření restaurací, tedy provozů, kde by se stejně vyžadoval negativní test, potvrzení o očkování nebo protilátkách, bránil ještě jeden důvod – a ten je politický. Na vládě bylo neprůchodné, aby se restaurace otevřely dřív než školy.
Teď už si musím pomoci sám
Přestože byznys opět může fungovat, ve větších městech kvůli absenci zahraničních turistů stále drhne. Přímé podpory ze strany státu už přitom skončily. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s jejich obnovením nepočítá.
„V některých místech, jako jsou Praha a Olomouc, není cestovní ruch stále nastartován, ale přímou podporu už dát nemůžeme. Dostali bychom se tím do obrovské smyčky, komu dát, komu nedat a jak to vykazovat,“ uvedl Havlíček s tím, že dál běží nepřímá pomoc formou 90procentní záruky za bankovní půjčky. Podle Luboše Kastnera ale banky rizikovým segmentům, jako je gastro, nepůjčují.
Velkým problémem celé ekonomiky, nejen pohostinství, začíná být nedostatek pracovníků. Program Antivirus, který ve firmách dosud udržoval zaměstnanost, běží už jen v režimu karantén do konce června.
„Není úplně nejzdravější dávat přímé dotace. Někde tím pomáháme, ale jinde trh pokřivujeme. Byl jsem včera v šesti firmách a jejich největší problém je nedostatek lidí ve všech profesích. Je obrovský tlak firem, abychom už trh dále nedrželi nadopovaný antiviry, byť to pomohlo,“ řekl Havlíček.
Konkrétní problémy s nedostatkem lidí popsal hoteliér Viliam Sivek. Během pandemie jeho hotelovou skupinu opustilo 60 lidí.
„Jsem rád, že už Antivirus skončil. Lidé brali sto procent a odnaučili se pracovat,“ uvedl a dodal: „Poprvé v životě jsem musel zrušit akci pro 80 studentů, maturitní večírek, protože jsem neměl personál.“ Teď je smířený s tím, že už si musí pomoci sám, ale čeká, že se obor bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho.
