Epidemiolog: Šíří se zbytečná panika, lidé se alespoň naučí mýt si ruce

Všichni srovnávají čísla nakažených novým koronavirem s klasickou chřipkou. Je takové srovnání vůbec relevantní?

Mají společné to, že pocházejí z živočišné říše a překonávají tu mezidruhovou bariéru a přenášejí se vzdušnou cestou a přes ruce. Jinak jsou zcela rozlišné. Virus chřipky má ale jasnou sezonalitu, má více segmentovanou genetickou informaci a dochází k malým změnám chřipkových virů na povrchu. Zatímco koronaviry jsou geneticky mobilnější, více stabilnější, nemutují, alespoň doteď. I tento koronavirus, jehož genomy se zachytily, je podle výzkumu velmi podobný.

Samozřejmě chřipková nákaza je daleko pravděpodobnější. Měli bychom se ale bavit obecně o respiračních onemocněních. Veřejnost si příliš neuvědomuje, že když jdete k praktickému lékaři a máte pocit, že máte chřipku, i váš lékař má pocit, že máte chřipku, tak to chřipka být nemusí. Nedělá vám žádné specifické vyšetření, tedy výtěr z nosohltanu a následnou diagnostiku. Skutečný virus chřipky bývá jen kolem 24 % z analyzovaných případů. Přestože to vypadá na chřipku, může to být parainfluenza nebo adenoviry a dokonce i koronaviry. Různé druhy kolují v Čechách v respiračním období zcela běžně. Jen samozřejmě nezpůsobují případy úmrtí. A nemluví se o nich.

Jak se dá tento nový koronavirus srovnat se SARSem?

SARS měl vyšší smrtnost. Tyto dva viry mají z 80 % stejnou genetickou informaci. Pro vstup do buněk používají stejné receptory AC2. Aby bylo jasné, když jsou z 80 % identické, znamená, že mají přes dvacet devět tisíc bází jako základních stavebních jednotek, podobnost je tu skutečně veliká. Zatímco se ale SARS nevylučoval v inkubační době a projevy infekce vykazovali lidé i mladšího a středního věku, tento nový koronavirus postihuje především starší a chronicky nemocné. Jeví se jako méně nebezpečný.

V čem tedy je nebezpečný?

Cirkuluje v populaci přibližně od začátku prosince. Od té doby se opravdu neuvěřitelně rozšířil. Víme o téměř deseti tisících případů a o mnohých ani nevíme, protože nejdou k lékaři. Nechtějí do nemocnice, aby se nakazili ještě něčím dalším, a vědí, že na to není účinný lék, takže raději zůstávají doma. Mohou ale chodit po ulicích, mohou si jít nakoupit. Není to nemoc, která prokazuje těžké příznaky nákazy, jako třeba SARS, při níž se cítíte špatně a připoutá vás na lůžko. Taková je ale vlastně epidemiologicky lépe kontrolovatelná.

Je podle vás nový koronavirus rizikem?

Pro mě byl takový zdvižený prst, co tento virus dokáže, aktuální případ z Německa. Paní, Číňanka, přijela do Bavorska na firemní školení, neměla příznaky, jen měla zvýšenou teplotu, když už opouštěla Německo. Stačilo jen to, že paní před odletem do Německa navštívili rodiče z Wu-chanu. Ti určitě neprojevovali příznaky, protože cestovali do jiného města. Jsou případy, které ani nelze odhalit. Budou se tu tak toulat. A nákaza může být velkým dílem náhody.

Co vlastně znamená to, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze?

Šéf WHO je nesmírně akční a je jasné, že v této pozici musí být i diplomat. Vrátil se z návštěvy Číny. Čekal jsem, že vyhlásí stav nouze, protože za poslední týden se hodně zvýšily počty nakažených a úmrtí. Částečně je to ale proto, že jim to bylo nepříjemné vůči čínskému prezidentovi. Opakovaně zdůrazňovali, že to není projev nedůvěry k tomu, co dělá Čína, že si váží toho, že Čína dělá vlastně mnohem více, než by musela, že nehledí na sociální a ekonomický dopad na vlastní populaci.

Dalo se takovému rozšíření nějak zabránit?

Kdyby se Čína více věnovala prevenci. Především v těch místech, které jsme již dlouho považovali za časovanou bombu, tržiště s ilegálními zvířaty, kde je jejich krev, moč, kterou splachují hadicí a udělají z toho aerosol. Prodejci mají špatnou hygienu rukou, jí se polosyrové maso. To jsou obrovská rizika a Čína se tomu musí do budoucna preventivně věnovat.

Proč se WHO takto zachovala?

WHO řekla, že Čína nasadila zcela novou laťku v boji proti epidemiím. Nicméně že důvodem k vyhlášení této situace nebyla Čína, ale ostatní země, ve kterých se potvrdily případy onemocnění. Úplně hlavním důvodem však byla ochrana chudých, zranitelných zemí třetího světa, které nemají technologické možnosti ani finance, aby se dokázaly bránit před importem koronaviru. Zejména africké země. Kdyby tam se virus dostal, mohl by nastat velký problém. Kdyby v některé z takových zemí vzniklo ohnisko nákazy, mohl by tam virus být i desetiletí.

Je podle vás rozhodnutí WHO správné?

Překvapilo mě, jak se organizace chová vlastně benevolentně k rázným nařízením. Myslím si, že je to z politických důvodů. Ona může stanovit nějaký standard nebo komunikaci, výsledky laboratorních vyšetření nebo finanční pomoc. Každá země ale rozhoduje sama za sebe. WHO není jejich nadřízenou. Když se ČR rozhodne, že bude postupovat víc, má na to právo. WHO se ale vyjádřila, že nyní není účelné ani důvodné uzavírat hranice, rušit víza nebo lety. Což mi přijde, při ponteciálu rozšíření, vlastně špatně. Je lepší třeba čtrnáct dní přistoupit na nějaká omezení, než poté řešit nabobtnanou křivku incidence.

Co lidé v Česku, je panika odůvodněná?

Není důvodné, aby lidé v Čechách vykupovali roušky. Vím, že se nejspíš bojí toho, co přijde a chtějí být připravení, ale není k tomu důvod. Stejně tak rušit cesty do Asie, s výjimkou Číny, mi přijde nesmyslné. K tomu aktuálně není důvod a nejspíš ani nikdy nebude.

Jak vypadá aktuální léčba nového koronaviru?

Zatím by, pokud byste onemocněli v Číně, se vám dostalo léčby jen rehydratací a snižování horečky, případně čištění plicních cest. Dá se to takto léčit, ovšem bez specifického antivirotika. Uvažuje se od začátku, že se budou zkoušet určité léky, které fungovaly, alespoň částečně, u SARSu. To jsou enzymy, které blokují virus, aby se množil. Ty se používají i při léčbě HIV nebo žloutenky. Tudy podle mého vede cesta.

Právě i vyhlášení stavu nouze WHO vede k větší vědecké spolupráci. Nás se to bohužel netýká, protože ČR už dlouhodobě nevyvíjí vakcíny. Ale zahraniční pracovníci budou sdílet informace o výsledcích, ale i o slepých uličkách, aby se neztrácel čas. WHO is uvědomuje, že se světem šíří zbytečná panika, dezinformace a hoaxy. Je třeba proti tomu bojovat a přijímat racionální opatření, která nejsou příliš hysterická. Stejně jak řekl šéf WHO, měli bychom dbát na solidaritu a destigmatizaci.

Dokážete předvídat, co se bude dít v příštích pár týdnech? Je důvod k obavám?

Stále platí to, že je pro nás daleko větší riziko klasická chřipka. Německo hlásilo 22 případů úmrtí, Francie 12, Česko také. Když se podíváme někdy v dubnu, jak skončila chřipková epidemie, řekneme si, že naši populaci daleko více ohrožuje klasická chřipka než nějaký koronavirus.

Důvod nosit roušky není, ale neuškodí to, lidé si také uvědomí, jak klíčová je hygiena rukou. V něčem je to ale dobré, roušky v sezoně respiračních onemocnění nejsou špatně. Lidé si dávají pozor, kašlou do kapesníků, školy učí děti, jak si mýt ruce.