Epidemiolog: Infekčnost koronaviru je překvapivá, tvorba imunity dává naději

Klíčové je ochránit nejzranitelnější části populace, říká k situaci okolo šíření koronaviru epidemiolog a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o přijatých opatřeních, kterými chce česká vláda šíření infekce zpomalit, i o povaze viru a jeho zkoumání.

Je možné na základě dosavadního vývoje i zavedených opatření odhadovat, jak se bude koronavirus v Česku dál šířit?

Panují obavy, že je dosavadní nárůst poměrně prudký. Nicméně pořád jsou to relativně jednotlivé případy, které denně přibývají. Pokud se nám tady objeví nějaké nezávislé ohnisko, kde nebude jasný vztah k importům ze zahraničí a nebudou to jejich kontakty, tak se samozřejmě situace zhorší – bude to indikovat, že nějací bezpříznakoví lidé nebo lidé v inkubační době virus roznáší.

To by byla méně optimální verze. Nicméně ani tak to není tragédie, pokud se nám podaří ochránit ty nejzranitelnější části populace. Věřím, že zavedená opatření mohou pomoct, ale určitě to není všespásné. Terminální zastavení to nebude. Ale pokud budou denně přibývat jen jednotky případů a většina z toho s nějakým vztahem k importům nebo podobně, tak není žádný důvod k panice.

Myslím, že právě v tomhle ohledu nemusí být zákaz výuky v základních školách úplně optimální, alespoň z epidemiologického hlediska. Virus tak trochu směřujeme tam, kam jsme nechtěli. Spousta rodičů nemůže zůstat doma a malé děti skončí u babičky s dědečkem. Seniorům celou dobu říkáme, že je pro ně klíčová vlastní prevence a bezpečná zóna dva metry ze všech stran. Pokud to sami udrží i vůči rodinným příslušníkům, tak je to v pořádku. Ale s malým vnoučetem se to dodržuje velmi těžko.

Přijímání opatření v Česku bylo v mnoha ohledech zrychleno tím, co se děje v Itálii. Jak si rozšíření právě tam vysvětlujete? Podcenila země něco, nebo měla spíš smůlu?

Itálie měla smůlu, která vedla k celé řadě dalších událostí, ty by asi jinak nenastaly. První problém byl, že zřejmě měla nějakou obchodní komunikaci s Čínou a že došlo k nemalému počtu importovaných případů. Zjevně to byli především lidé mladší, zdraví. Nákaza se Itálií nějakou dobu šířila, aniž by o tom věděli. Druhá náhoda je, že se vývoj spojil se sezonou respiračních nákaz.

Bohužel se ale virus dostal i do populace velmi starých seniorů s průměrným věkem nad osmdesát let. Především sever Itálie je starší než zbytek průměrné italské populace, takže se tam skutečně virus dostal do zranitelné komunity. Výsledkem je tak velké množství mrtvých.

U části nemocných se vyskytují těžké potíže – co si pod tím představit?

Když mluvíme o těžce nemocném, tak to zpravidla znamená, že má oboustranný zápal plic. Přes plíce postižené zánětem není kyslík schopen projít do krve, není schopen navázat hemoglobin, a tím pádem dochází k poklesu saturace kyslíkem a k hypooxigenaci tkání, buněk a orgánů. Na rentgenu má oboustranný zápal plic vzhled takového mléčného skla. To je plicní tkáň zasažená koronavirovým zánětem.

Měla by Česká republika kromě Itálie sledovat i situaci, která je v Íránu?

Podle statistik, které Írán vykazuje, tam je od začátku učiněný chaos. Nejsou od začátku schopni dohledat víc než tisíc nemocných, které by měli mít a kteří se pohybují někde v populaci. A to je ještě optimistický odhad. Situace je pravděpodobně daleko horší.

Vypadá to tak, že zemi nakonec okolní státy úplně uzavřou, zakážou tam lidem cestovat. Nějaké instituce sice zavírali, ale že by ohraničili nějaký region hned ze začátku, to ne. Myslím, že Írán zůstane dlouhodobě ohniskem, které bude doutnat. Bohužel si to asi vyžádá hodně lidských životů. Je možné, že to povede i k nějakým politickým otřesům režimu, který to podcenil.

Nervozitu v Česku vyvolal případ nakaženého taxikáře, který nemá cestovatelskou anamnézu a ani kontakty s pacienty. Může to znamenat nějaký předěl, nebo je to ojedinělý případ?

Může a nemusí být. Za dva dny inkubační doby mohl obsloužit stovky klientů. Je zjevné, že ho mohl nakazit někdo, kdo neměl žádné příznaky. Takže se na to nikdy nepřijde. Současně se možná nepřijde na to, koho všechno mohl nakazit, než byl diagnostikován.

Co vás osobně za celou dobu, co postup koronaviru sledujete, překvapilo ohledně jeho povahy a šíření?

Částečně jsme tušili, že bude zle, když se ukázal přenos v inkubační době. Že možná nestačí jen ochrana dýchacích cest, protože se nakazili i ti, kdo si je chránili, a že mohou být i bezpříznakoví nakažení.

Už před lety, když jsem přednášel a ptali se mě, která nákaza může lidstvo pandemicky ohrozit, tak jsem říkal: virus, který pochází ze zvířecí říše a na který lidský imunitní systém není připravený. A takový, jenž je schopen vyvolat lehké formy nákazy, které budou virus přenášet a jsou současně smrtelné. A tohle je přesně on.

Když jsme se dozvěděli, že je to koronavirus a trochu jsme ho odvozovali od SARS, překvapilo nás, jak moc je infekční. Přestože je na 80 procent podobný SARS, tak má poměrně dost odlišné epidemiologické charakteristiky a skutečně je spíš podobný chřipce – pokud jde o epidemiologii. Akorát se dokáže tak drastickým způsobem jako SARS uplatnit v oslabené populaci.

Je možné spoléhat na to, že si lidé po prodělání COVID-19 vytvoří imunitu?

Ano. A to je pro další vývoj epidemie naprosto klíčové. Situace v Číně nám ukazuje, že tomu tak je. Že někdo, kdo prodělá nákazu, má velmi solidní imunitu a ochranu před opakovanou infekcí.

Objevily se sice ojedinělé případy naznačující opak, ale jsou tak raritní, že to byla spíš chyba diagnostiky. Současně platí, že imunita trvá týdny i měsíce, což by ke kontrole mohlo pomoci.

Není možné, že se budou měnit i data o smrtnosti?

Přesně tak, ohledně dat smrtnosti se vychází z Číny, kde mnoho nakažených bylo, ale nemuselo být oficiálně detekováno – ve skutečnosti může být mnohem nižší. Můj odhad je, že smrtnost bude někde na úrovni 0,1 procenta. To se zjistí až následně, až se epidemie přežene, situace se zklidní a udělají se sérologické průzkumy. Nabere se krev v běžné populaci a zjistí se, kolik lidí má protilátky – tedy byli exponováni viru, ale neměli žádné příznaky a ani nevěděli, že byli nemocní. Pokud se ukáže, že byl počet nakažených daleko vyšší, klesne smrtnost.

Je možné se z dění kolem koronaviru poučit?

Celkově bude mít přece jen několik pozitivních výstupů. Jeden z nich bude i ten, že se snad do budoucna nastaví patřičné systémy. Teď jednotlivé kroky dělá každá země částečně systémově a částečně způsobem náhodných výstřelů – kopírováním souseda a podobně.