Článek
Ještě nedávno prezident Lukašenko lidem vzkazoval, že nejlepší prevencí před nákazou je vodka, práce s traktorem na poli, sauna nebo sport na ledu. Vůdce nedemokratického systému říkal, že spoléhá na kolektivní imunitu.
Opoziční server Charta 97 teď píše, že se Lukašenkův systém vlády rozpadá. Úřady podle Charty nereagují včas, ale až pod tlakem veřejnosti. Například už přes 150 000 lidí podepsalo internetovou petici ze začátku března, která je adresovaná Světové zdravotnické organizaci.
Autoři si stěžují, že se v zemi nákaza vydává za zápal plic, a tím pádem se zkreslují statistiky. Upozorňují také na nedostatek ochranných pomůcek a žádají o karanténní opatření a uzavření škol, univerzity a omezení chodu podniků.
„Nikdo nechce dělat žádná rozhodnutí. V některých věcech nechtějí, v některých nemůžou, v důsledku ve vzniklém vakuu přebírá odpovědnost sama společnost a staví systém před skutečnost jeho slabosti,“ píše Charta 97.
Ještě ve čtvrtek večer nacvičovali běloruští vojáci v centru Minsku vojenskou přehlídku plánovanou na 9. května.
O vzepětí občanské angažovanosti mluví i novinář Franak Viačorka. Lidé se skládají na peníze pro nemocnice, studenti nabízejí pomoc starším a lékaři oslovují média a aktivisty, aby upozornili na vážnost situace. „Nikdy dřív jsme neviděli tak rozsáhlou občanskou koordinovanost. Koronavirus mobilizoval různé části společnosti,“ cituje Viačorku server The Brussels Times.
Nemocných přitom přibývá. V pátek to bylo podle oficiálních (a nejspíš zmanipulovaných) čísel 495 případů, v sobotu 245. Režim přiznal 23 mrtvých. Skutečné číslo ale bude vyšší, protože se příčina smrti ve statistikách maskuje jako zápal plic. Z celkem 2226 potvrzených případů nákazy je 301 lékařů a sester.
Novináře Sergeje Sačuka, jenž pravost údajů o počtu nakažených zpochybňoval, režim 25. března zadržel. Důvodem zatčení novináře, který se zabývá rozkrýváním korupce ve zdravotnictví, mělo být paradoxně přijetí úplatku. Po mezinárodním tlaku Sačuka prokuratura 4. dubna bez vznesení obvinění propustila.
Posílení opatření doporučila v sobotu běloruským úřadům monitorovací mise Světové zdravotnické organizace. Podle jejího vedoucího Patricka O’Connora dochází už v Bělorusku k přenosu na komunitní úrovni. O’Connor sice pochválil zvýšení počtu testů, Bělorusko se ale podle něj musí připravit na nejhorší scénář, tedy prudký nárůst počtu případů a přeplněné kapacity nemocnic.
WHO také vyzývá k transparentnosti a ke zrušení všech hromadných akcí. V zemi se přitom dál za účasti diváků na tribunách hrají sportovní utkání. Média v sobotu informovala o vítězství Lukašenkova hokejového týmu, který získal pohár v Lukašenkem organizovaném turnaji.
Týden před pravoslavnými Velikonocemi se v zemi zaplnily katolické kostely.
Vláda zatím přijímá opatření související pouze s chatrným hospodářstvím. Posílí dohled nad růstem cen a na 1. května se plánuje prezidentský dekret o odložení platby části daní, což ale živnostníkům a malým podnikatelům nestačí. Stát přitom na větší podporu nemá peníze, rozpočet totiž stojí na příjmech z exportu ropných produktů. Jejich cena ale klesla, a s nimi i příjmy z cla a daní.
Velkou zátěž pro zemi znamená i jaderná elektrárna v Ostrovci, kterou na severozápadě země staví konsorcium ruských firem za státní peníze pocházející z obří půjčky od Ruska. Spuštění elektrárny se kvůli závažným a často utajovaným technickým problémům při stavbě několikrát posunulo.
Důvodem odkladů byl nejspíš i termín povinnosti splácet ruskou půjčku, který nastane půl roku poté, co Rusové elektrárnu Bělorusům předají, nejpozději však v dubnu 2021. Bělorusko pak bude muset po dobu 15 let splácet ročně zhruba půl miliardy dolarů. To může zkomplikovat potřebné půjčky ze zahraničí.
Chladicí věže běloruské jaderné elektrárny.
Připojení jaderné elektrárny k síti se předpokládá letos v červenci. Už teď přitom Lukašenko vyzývá k většímu odběru elektřiny a změně vyhřívání domácností z plynu na elektřinu. Po zapojení jaderné elektrárny jí totiž hrozí nadbytek a země EU elektřinu z problémové elektrárny odebírat nechtějí. Stavbu dlouhodobě tvrdě kritizuje sousední Litva, která z bezpečnostních důvodů nakoupila pro své obyvatele miliony jodových tablet.
Na datum ostrého startu elektrárny ale může mít vliv nákaza koronavirem, jež se prokázala u 15 dělníků, kteří v týdnu přijeli z Ruska. Kvůli tomu je v karanténě dalších 100 pracovníků stavby, kteří s nimi byli v kontaktu. Podle televize Belsat, jež se odvolává na pracovníka elektrárny, panuje mezi zaměstnanci panika a někteří mají kvůli „preventivnímu“ předávkování paralenem a léky proti nachlazení zdravotní problémy.
