Článek
Na podzim začala studovat na vysoké škole. Místo času stráveného v lavicích nebo v knihovně, dělá školu už druhý semestr na dálku přes počítač. „Jsem hodně sociální člověk, takže setkávání se s lidmi je pro mě důležitá složka psychické pohody, o kterou teď přicházím,“ říká studentka Linda, která si nepřeje uvést celé jméno.
Covidová frustrace užírá stále víc mladých lidí, vyplývá ze zkušeností psychologů univerzit. Třeba poradenské centrum Masarykovy univerzity letos v březnu zaznamenalo skokový nárůst psychologických konzultací. Kvůli pandemii jsou online. „V březnu jsme uskutečnili 130 konzultací. Průměr za předchozí roky bez covidu byl kolem 70 až 80 lidí,“ uvedla manažerka a psycholožka poradenského centra brněnské univerzity Marie Szopová.
Centrum bylo nucené přejít do online režimu právě na startu epidemie loni v březnu. Celý půlrok evidovalo snížený zájem o poradnu. „V prvních fázích řada lidí napnula síly, soustředila se na zvládání všech aspektů krizové situace, řada studentů se stala dobrovolníky. Teď už je to dlouhá doba a na hodně lidí vše dopadá,“ doplnila Szopová. Studenti ztrácejí motivaci se učit, postihují je úzkosti, častěji prodlužují studium. Často i proto, že v lockdownu nemohou absolvovat povinné praxe.
Krize speciálně dopadá na univerzitní prváky, kteří svou školu vůbec neznají. „Byl to pro ně tvrdý náraz. Těšili se na vysokou, často do jiného města, pryč od rodičů. Nový život, nová socializace, péče sám o sebe a najednou tohle nedostali. Sama jsem měla několik takových klientů. Frustrace pak sílí,“ všimla si psycholožka.
Studentům chybí kontakty se spolužáky, pedagogy, volnočasové aktivity, ale často si vůbec nevytvoří vztah ke své škole. Mnohdy zmiňují, že už je nebaví sedět jen za počítačem. Nechuť k pokračování studia roste.
Služby poradny na Masarykově univerzitě využila také studentka Linda. „Nebyla jsem schopná nic moc dělat, jen jsem tak hnila doma a užírala se sama sebou. Celé dny jsem jen seděla a k ničemu jsem se nedokázala rozhoupat,“ vysvětluje, proč se obrátila na psychology.
Zúčastnila se čtyř sezení, během kterých našla motivaci ke změně. „Díky otázkám psycholožky jsem se mohla pořádně zamyslet sama nad sebou a nad tím, jak bych mohla svůj život zlepšit,“ popisuje svou zkušenost.
Na Masarykově univerzitě se zájemci o konzultace hlásí přes rezervační systém. Pečuje o ně devět psychologů, kteří v poradně většinou pracují jako externisté. Každý student má nárok na pět padesátiminutových konzultací po dobu studia.
Nové problémy vnímají i na dalších školách, i když na některých i kvůli online prostředí konzultací ubylo. „Útlum mohl být způsoben tím, že jsou studenti v domácím prostředí, ve kterém nemusí být pro konzultace zajištěno klidné a bezpečné místo, nebo jim nemusí být příjemné hovořit o problémech online,“ myslí si Tomáš Krejčiřík z oddělení komunikace Univerzity Palackého v Olomouci.
Tam psychologové v posledním roce se studenty nově řešili problémy spojené přímo s covidovými opatřeními. „Někteří studenti se cítí osamocení a nejistí. Mají úzkosti z online studia, strach z toho, že nestihnou vše zpracovat či probrat,“ doplnil Krejčiřík. Navíc přibylo studentů, kterým se kvůli současné situaci vracejí nebo zhoršují dřívější psychické potíže.
Studium na dálku v některých případech dělá problém nejen samotným vysokoškolákům, ale i ostatním členům rodiny. Studenti se doma potýkají s nedostatkem soukromí nebo špatnými podmínkami pro učení.
To pozorují například v psychologické poradně Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „V době covidu se častěji objevují potíže spojené s tím, že studenti bydlí doma a nechodí do školy – znovu se otevírají konflikty v rodině. Studenti navíc doma zápolí se sociální izolací a prokrastinací,“ uvedla vedoucí poradny Zdeňka Bajgarová.
Opačné starosti mají vysokoškolští studenti a učitelé ze zahraničí. I jejich zájem o psychologické konzultace se během epidemie zvýšil. V Česku jim chybí rodinné zázemí a cítí se sami, cestování domů je pro ně kvůli množství opatření komplikované. „Navíc často postrádají náležitou psychiatrickou a psychologickou péči,“ dodala Bajgarová.
Kromě psychických problémů vysokoškoláci řeší také zdravotní potíže spojené s online výukou. „Setkáváme se s důsledky pobytu ve stále stejném prostředí nebo bolestmi hlavy způsobenými využíváním online prostředků. Škodlivé důsledky má i nedostatek pohybu, který má dopady například na problémy s páteří,“ řekl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Tam fungují poradny na jednotlivých fakultách a k tomu jedna celouniverzitní.
Je otázkou, jaký vliv bude mít současná situace na mladou generaci v budoucnosti. „Podepíše se to na nás všech. Dozvuky krize se projeví ještě hodně dlouho po jejím skončení,“ myslí si Szopová. Podle ní může dojít k prohlubování konfliktních situací a někteří lidé budou mít v následujících letech finanční problémy.
Naopak pozitivně vnímá fakt, že se o duševním zdraví začíná více mluvit. „Je to potřeba. Může to zrušit dogma, že jde člověk k psychologovi jen nemocný,“ doufá psycholožka.
