Článek
„Problémů přibývá – tím, že je neschopenek čím dál víc, vystavují se i lístky na peníze a neschopenky se předávají mezi nemocnicemi a ambulantními lékaři i mezi lékaři navzájem. To všechno komplikuje dlouhá reakční doba systému,” popsal pro Seznam Zprávy předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
S nástupem chřipkové sezony se podle něj potíže znásobily – ruku v ruce s tím jdou prodlužující se fronty v čekárnách praktiků.
Zpracování neschopenky může trvat hodiny, desítky hodin i dny. Záleží na přetížení systému a poboček sociální správy. Některé neschopenky projdou hladce, jiné se ale zdrží.
Dokud přitom nejsou Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) neschopenky schváleny, nikdo je nemůže administrovat. Nelze nastavit či měnit pacientům vycházky, odeslat lístek na peníze nebo neschopenku na žádost pacienta ukončit.
„Pacienta propustí z nemocnice s neschopenkou, přijde ke mně do ordinace a já bych jako jeho ošetřující praktik měl neschopenku převzít. Ale dokud není zpracovaná, nejde to,” řekl Šonka.
Miláček lékařů
„Bohužel musíme konstatovat, že se jedná o nedodělek, který není plně elektronický. A co je elektronické, tak zdaleka nefunguje tak, jak to pacienti, lékaři a zaměstnavatelé potřebují,“ dodal předseda Sdružení praktických lékařů.
Značná část potíží podle něj pramení z toho, že systém není dostatečně vyzkoušený – ostrý start včetně tisícových pokut při nevypisování neschopenek přišel na začátku ledna.
„Je paradoxní, že ČSSZ zdravotníkům za práci nic neplatí, ale za její špatné provedení hrozí finančními sankcemi. Jinými slovy: doktore, pracuj pro můj úřad zdarma, nestěžuj si na to, že jsi dostal špatný pracovní nástroj, a pokud s ním nebudeš dobře pracovat, dostaneš pokutu,“ dodává šéf praktiků Šonka.
Ministerstvo práce a sociálních věcí s námitkami nesouhlasí. Ministryně Jana Maláčová už dříve uvedla, že věří, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane „miláčkem lékařů.”
Bez problémů
Drobné výpadky systému sice resort přiznává, odmítá ale stížnosti na hlubší problémy. „Z dosavadního počtu zaslaných e-neschopenek je zřejmé, že je lékaři v zásadě bez problémů používají. Je třeba zdůraznit, že lékař splní svou povinnost vůči ČSSZ již vlastním odesláním e-neschopenky,” uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Dostálek.
ČSSZ podle něj nemůže přímo ovlivnit způsob zpracování e-neschopenky v lékařských softwarech, je ale v kontaktu s dodavateli a na poznatky z praxe je chce upozornit.
„Na skutečné technické obtíže pamatuje zákon možností vystavit papírovou neschopenku. Současně také stanoví povinnost elektronické hlášení lékaře odeslat do následujícího pracovního dne, tedy formulář může být odeslán dodatečně po skončení ordinační doby,” dodal mluvčí.
S ministerstvem a ČSSZ budou lékaři jednat koncem ledna. Pokud jim ale nevyjdou vstříc, zvažují podání žaloby.
Projekt se v praxi týká skoro 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 milionu pojištěnců. Celkem vyšel na 120 milionů korun.
