Článek
V Česku trvá silné komunitní šíření nákazy a virus se ani nedaří udržet dál od zranitelných skupin obyvatel, v pracovních dnech na ně připadá i více než 1300 případů z pozitivně testovaných. Aktuální odhad reprodukčního čísla R, které značí rychlost šíření nákazy, je 1,05.
„Námi sledované epidemiologické ukazatele se stále pohybují ve velmi vysokých hodnotách. Mírně se zvýšila pozitivita diagnosticky a klinicky indikovaných testů, která přesahuje rizikovou hranici 30 %. Nepříznivý je také vývoj 14denní incidence na 100 tisíc obyvatel, kde u lidí starších 65 let překračujeme hodnotu 740. Návrat k opětovnému růstu epidemie s negativním dopadem na nemocnice by v této situaci byl velmi rychlý,“ popsal Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
Problém zrychleného šíření nákazy se týká zejména severní a západní části Čech – epidemiologicky nejrizikovější jsou okresy Trutnov, Cheb, Sokolov a Náchod. První tři jsou od tohoto pátku v mimořádném karanténním režimu – až na výjimky nesmí nikdo odcestovat ani přijet.
Největší nápor je v těchto lokalitách i na nemocniční systém. Podle dat ministerstva muselo být jen za čtvrtek z nemocnic v Chebu a Sokolově přeloženo do jiných krajů 14 pacientů. Ani v ostatní regionech ale není situace dobrá a zdravotníci v nich už několik měsíců pracují na doraz.
Hospitalizováno je nyní kvůli covidu-19 přibližně 5800 lidí, z toho 1088 na jednotkách intenzivní péče.
„I při velmi optimistických scénářích brždění epidemie by viditelný pokles zátěže nemocnic mohl nastat nejdříve za dva až tři týdny,“ upozorňuje ÚZIS.
Zároveň doplňuje varování ohledně šíření takzvané britské mutace, pokud na území Česka převládne, mohla by zvýšit reprodukční číslo na hodnotu 1,2 a do budoucna tak znásobit tlak na nemocnice. Denní nárůst může být 200 až 300 pacientů na lůžku.
Výhled situace bez nouzového stavu
„Aktuální predikce vývoje nákazy s ohledem na ukončení nouzového stavu zahrnují jako jednu z možných variant nárůst počtu hospitalizovaných pacientů v průběhu čtyř týdnů až o 40 %. Také na tuto variantu náš systém zdravotní péče musíme připravit, přestože hlavním limitujícím faktorem je nadále nedostatek kvalifikovaného personálu,“ popsal náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Cesta by podle něj v takovém případě mohla jít přes další omezování „odkladné“ péče a její poskytování dočasně jen pro akutní stavy s ohrožením života, bez ohledu na jejich příčinu.
„Při poklesu celkové rezervy lůžek na 10 % začneme oslovovat okolní státy se žádostí o případnou výpomoc s umístěním pacientů v jejich nemocnicích, probíhají jednání s plátci péče o podmínkách pro realizaci. Personální posílení by v případě nutnosti muselo zahrnovat i vyhlášení pracovní povinnosti mediků a všech dalších zdravotníků z ambulantního sektoru,“ dodal Černý.
Nyní je v Česku volných 5489 standardních lůžek s kyslíkem z celkových 21 487 (25 procent kapacity) a 636 lůžek intenzivní péče z celkových 3950 (16 procent kapacity). Situace je odlišná podle regionů.
Doposud nicméně Česko pomoc zahraničí odmítalo, naposledy ji opakovaně nabízelo Německo, které by mohlo odlehčit nedaleké chebské nemocnici.
Co bude dál?
Další vývoj v Česku je nejistý – záviset bude na tom, zda se vládě podaří udržet alespoň základní protiepidemická opatření, pokud nebude nouzový stav. Roli ale hraje i šíření nové varianty viru, které není detailně zmapováno.
ÚZIS při rizikovém scénáři počítá až s 279 000 nových případů covidu-19 za celý únor. Takový počet přitom zhruba odpovídá datům z loňského října, kdy vrcholila takzvaná podzimní vlna.