Článek
Šéf venezuelské opozice se ve čtvrtek dočkal oficiálního uznání ve funkci prezidenta od Evropského parlamentu. Pro právně nezávaznou rezoluci dnes na plénu hlasovalo 439 poslanců, 104 bylo proti a 88 se zdrželo. Šéfku unijní diplomacie Federiku Mogheriniovou zároveň vyzvali k práci na zřízení kontaktní skupiny, jejíž činnost by ve Venezuele směřovala právě k zorganizování svobodných a věrohodných prezidentských voleb.
Šéf venezuelskou opozicí ovládaného parlamentu Guaidó se tento měsíc prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Pětatřicetiletý politik se pomocí demonstrací snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.
„Jsem v denním kontaktu s představiteli opozice venezuelského režimu, vím, jak podstatné pro ně je, aby zbytek světa k dění v jejich zemi jen mlčky nepřihlížel. Opakovaně žádám o přitvrzení v postoji EU vůči venezuelské vládě, měli bychom se inspirovat postojem Spojených států,“ sdělila česká europoslankyně Dita Charanzová (zvolena za ANO).
Europarlament dnes také jednoznačně odsoudil násilí, zabíjení a oběti protestů v zemi. Venezuelské úřady by se podle europoslanců měly zdržet porušování lidských práv a naopak pohnat k zodpovědnosti ty, kdo jsou za podobné činy zodpovědní.
Europoslanci dnes zároveň podpořili výzvu OSN a jejího generálního tajemníka k nezávislému vyšetření vražd a úmrtí souvisejících s protesty ve Venezuele. Odsoudili také aktuální zadržování několika novinářů, včetně pracovníků španělské agentury EFE, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění.
Guaidó představil plán obnovy země
Podle Guaidóa je absolutní prioritou řešit humanitární krizi, v zemi se nedostává základních potravin, lidé umírají na banální nemoci kvůli nedostatku léků. Guaidó slíbil, že v příštích dnech dá pokyny nevládním organizacím ohledně toho, jak humanitární pomoc nabízenou od řady zemí do Venezuely dostat a jak ji dále distribuovat.
Dalším úkolem bude obnovit fungování ekonomiky, zastavit hyperinflaci, vytvořit pracovní místa a obnovit ropný průmysl, který je jedním ze základních zdrojů příjmů venezuelského státu. „Stát nefunguje a neposkytuje ani minimální služby, protože peníze vedení rozkradlo,“ uvedl Guaidó na setkání, jehož se účastnili další poslanci i řada mladých lidí. I oni navrhovali, jak ekonomiku v budoucnu pozvednout.
Opoziční lídr zmínil také důležitou roli armády. „Ještě je čas postavit se na správnou stranu, Maduro nechrání nikoho, takže za jeho vlády mohou skončit za mřížemi,“ uvedl Guaidó, který slíbil vojákům amnestii, pokud mu pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek a demokracii. Příslušný zákon už schválil parlament.
Maduro se chystá vyměnit tuny zlata za eura
Prezident Nicolás Maduro se mezitím chystá vyměnit 15 tun zlata z rezerv venezuelské centrální banky za eura v hotovosti od Spojených arabských emirátů (SAE). Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vládního činitele. Výměna zlata za eura je zřejmě reakcí na kroky Washingtonu, který se snaží odstřihnout Madurovu autoritářskou vládu od financí v zahraničí i od zdrojů příjmů, a pomoci tak ke změně režimu v této jihoamerické zemi.
Agentura Reuters dnes rovněž uvedla, že už loni v prosinci takto Madurova vláda vyměnila za hotovost zlato v hodnotě 900 milionů dolarů (asi 20,3 miliardy korun) s Tureckem a 26. ledna pokračovala dodávkou tří tun zlata. Podle zdroje agentury Reuters jde o součást plánu Madurovy vlády prodat do února celkem 29 tun zlata, která má vláda v Caracasu.
Tento týden se také objevily v médiích informace, že venezuelská vláda poslala 20 tun zlata do Ruska na palubě boeingu ruské společnosti Nordwind. Ten přiletěl v pondělí do Caracasu prázdný jen s posádkou a dnes se vrátil do Moskvy. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová dnes popřela, že by do Ruska bylo přivezeno venezuelské zlato.
O víkendu napsala agentura Bloomberg, že Madurovi odmítla vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun) centrální banka Británie (Bank of England). Učinila to podle Bloombergu na žádost Washingtonu. Britská banka to nekomentovala.
