Článek
David-Maria Sassoli se stane novým předsedou Evropského parlamentu. Dosud v parlamentu zastával post třetího místopředsedy a poslance. Třiašedesátiletý rodák z Florencie přitom vstoupil do politiky teprve před deseti lety. Většinu života ale Sassoli pracoval jako novinář.
Po studiu politických věd na univerzitě ve Florencii sbíral novinářskou praxi v lokálních redakcích. Po angažmá v deníku Il Giorno se přesunul do audiovizuální sféry. Působil na italských televizních stanicích Rai 3 nebo Rai 1. Sassoli se v Itálii brzy stal velice uznávaným a věhlasným novinářem.
V roce 2009 nicméně novinářskou kariéru ukončil a stal se členem italské Demokratické strany. Ve stejném roce frakci vedl do voleb do Evropského parlamentu. Sassoli obdržel ve volbách přes 412 tisíc preferenčních hlasů a s přehledem získal křeslo v Evropském parlamentu, kde se jeho hnutí implementovalo do strany Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů.
Sassoli ale nezanevřel na lokální politiku. V roce 2013 neúspěšně usiloval o post starosty Říma, který později získal Ignazio Marino. O rok později Evropané znovu hlasovali o složení Evropského parlamentu a Sassoli a jeho Demokratická strana získali opět v Itálii důvěru. Sám Sassoli byl v červenci 2014 zvolen jedním ze čtrnácti místopředsedů Evropského parlamentu.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 Italové opětovně vyslovili Sassoliho setrvání v Bruselu důvěru. Strana Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů pak Sassoliho navrhla za předsedu Evropského parlamentu.
Chce řešit klima i migraci
Za své priority označil podle ČTK mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů Unie,“ řekl Sassoli.
„Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí,“ řekl Sassoli v povolebním projevu v Evropském parlamentu.
Cesta za zvolením
„Usiluji o tento post, protože si myslím, že Evropa může být silnější pouze za předpokladu, že v ní bude hrát podstatnější roli také Evropský parlament,“ pronesl Sassoli o své kandidatuře. Informoval o tom web britské televize BBC.
Sassoli ve volbě předsedy Evropského parlamentu porazil českého konzervativce Jana Zahradila ze strany Evropských konzervativců a reformistů, Němku Franzisku Kellerovou ze strany Zelených a Španělku Siru Rego z politického seskupení Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice.
V prvním kole středečního hlasování v Evropském parlamentu poslanci v tajné volbě o vítězi nerozhodli. Nejblíže vítězství měl Sassoli, kterého podpořilo 325 z 662 hlasujících. Vítězství už v prvním kole tak italskému politikovi uniklo o pouhých sedm hlasů. Na druhém místě skončil Zahradil se 162 hlasy, třetí pak Kellerová, pro kterou se vyslovilo 133 poslanců.
Sassoli tak doplnil obměněnou trojici ústředních postav Evropské unie. Poláka Donalda Tuska v čele Evropské rady vystřídá Belgičan Charles Michel. Dosavadního předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera pak vystřídá Němka Ursula von der Leyenová.
Druhé kolo hlasování skončilo ve středu po třinácté hodině opět těsně. Sassolimu nicméně vyslovila důvěru většina (345) poslanců. Italský politik tak zvítězil o jediný hlas. Na druhém místě skončil Zahradil, kterého podpořilo 160 poslanců, a třetí Němka Ska Kellerová se 119 hlasy.
