Článek
Minulý rok začal vcelku poklidně, ale začátek koronavirové pandemie znamenal pro podvodné zprostředkovatele dodávek energií vzpruhu.
„Energošmejdi se dnes cítí beztrestní. Neplatí na ně ani hrozba sankcí od České obchodní inspekce. Dobře si spočítali, že se jim jejich řádění vyplatí a zahojí se na nás spotřebitelích,“ konstatoval Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
„Počet stížností, které evidujeme, je stále velmi vysoký. Odhad telefonních hovorů, případně osobních návštěv, dotazů a podání spotřebitelů, je kvalifikovaným odhadem 10 000 za rok. Je to v zásadě stále stejné jako v roce 2019,“ potvrzuje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich pro Seznam Zprávy. Jen za třetí čtvrtletí loňského roku ČOI pravomocně uložila osm pokut v celkové výši 1,45 milionu korun.
Praktiky jsou stále sofistikovanější
Metody, kterými podvodní zprostředkovatelé energií klamou zákazníky, jsou stále sofistikovanější. „Naučili se již poskytovat smlouvy častěji v pořádku dle zákonných mantinelů, samozřejmě ne všichni, manipulace pak spočívá především v tom, jak jsou prezentovány. Jsou prezentovány jako něco nezávazného, ve skutečnosti je to ale právě naopak,“ vysvětluje Fröhlich pro Seznam Zprávy.
Podpisem se podle jejich zkušeností s podvodníky klient zavazuje k dodávkám energie od jiného dodavatele, kterého zprostředkovatel sám vybere. „Nevíte přitom, jaký dodavatel to bude, za jakou cenu a za jakých podmínek vám bude dodávat,“ dodává mluvčí.
Příliš slabý úřad
Jenže úřady na energetické vykuky nestačí. „Dokud nedostanou regulační orgány dostatečně účinné páky, například v podobě povinné registrace zprostředkovatelů, tak se těchto energošmejdů zcela nezbavíme,“ tvrdí Prouza. „Žádáme poslance, aby legislativní proces neprotahovali, protože energošmejdi dokážou zneužít úplně vše, včetně koronavirové krize. Z hlediska platnosti novely už včera bylo pozdě,“ dodal Prouza.
Téma, jak se zbavit nekalých praktik energetických podvodníků, otevřel už na jaře 2018 tehdejší ministr průmyslu Tomáš Hüner. Jenže poslanci se k projednání zatím nedostali, zákon mají řešit 26. ledna. Vzhledem k tomu, že se mají letos v říjnu konat volby, jde o jednu z posledních možností v tomto funkčním období. Pokud se projednávání zadrhne a nestihne, spadne zákon pod stůl a celý proces by se musel rozjet úplně od začátku.
Čtyři kategorie šmejdských praktik
1. Falešné představení se za účelem dostat se k zákazníkovi
- Podvodníci se vydávají za zástupce externího úřadu či firmy – Energetický regulační úřad, Česká obchodní inspekce, Česká pošta a podobně.
- Vystupují jménem spotřebitelova stávajícího dodavatele – nabízejí kontrolu faktur, smluv, měřidel. Případně se zákazníků ptají, zda jim už přišla nová smlouva, a v případě záporné odpovědi jim dají podepsat smlouvu u jiného dodavatele.
2. Ošizení
Příklady podvodů:
„Váš současný dodavatel končí/zkrachoval, budete bez dodávek.“
„Máte dva dodavatele, musíme vybrat jednoho – s nejnižší cenou.“
„Vybereme Vám nejlepší cenu“ – ale v obchodních podmínkách uvádějí, že cena bude levnější jen oproti standardnímu ceníku dominantního dodavatele.
„Podepište mi, že jsem Vás navštívil, nebo že jsem Vám předal roušku, ale k podpisu dají novou smlouvu a plnou moc.“
3. Amorálnost
- Podvodníci oslovují staré, zmatené, nesvéprávné osoby bez vztahu k odběrnému místu.
- Přestože zákazník sdělí, že už podepsal smlouvu někomu jinému, a prodejce si je vědom toho, že zákazník dostane pokutu, stejně ho přesvědčí k podpisu další smlouvy.
4. Zneužití právních kliček
Příklady podvodů:
- přeprodeje aukčních smluv mezi dalšími aukcemi, zřizování příkazní smlouvy, změna ceny při podání výpovědi z důvodu změny ceny.
Zdroj: SOCR ČR
Největším problémem podvodných praktik je, že často cílí na nejzranitelnější a důvěřivé spotřebitele, tedy na seniory.
„Například u firmy s maximální pokutou z dostupných informací vyplývá, že na 59,6 procenta odběrných míst uzavřela smlouvu se spotřebiteli narozenými před rokem 1950. Je to velmi podobné jako svého času předváděcí akce,“ komentuje Fröhlich.
Co změní novela energetického zákona?
Česká obchodní inspekce si od chystané novely slibuje výrazný úbytek podvodných firem a snad i nekalých obchodních praktik. Ne každý totiž bude moci nabízet službu „přeprodejce“ energií.
„V tuto chvíli stačí volná živnost. Novela energetického zákona počítá v tomto směru se změnou. Jde o to, aby každý, kdo přijde na živnostenský úřad a dostane oprávnění na volnou živnost, nemohl jít a nabízet energie,“ říká Fröhlich za ČOI.
Podle jeho slov navíc zjednodušuje postavení spotřebitele v tom, že nově bude vše, co se týká energií, spadat pod Energetický regulační úřad. „Dnes spotřebitel neví, v jakém případě má jít za Českou obchodní inspekcí a v jakém za Energetickým regulačním úřadem,“ dodal.
Příběhy podvedených klientů
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR sbírá od energetických firem příběhy napálených lidí. Jedním z takových je zkušenost pana Václava, který byl zákazníkem innogy.
Protože chtěl ušetřit, podepsal zprostředkovateli přihlášku k aukci, která však ve skutečnosti dávala aukční společnosti plnou moc vybrat panu Václavovi nového dodavatele. Za půl roku pana Václava navštívil další prodejce, který jej přesvědčil, že jeho smlouva je ještě výhodnější. Pan Václav se proto rozhodl uzavřít novou smlouvu s ním. Uvěřil přitom slibům prodejce, že za něj vše vyřídí a zajistí, aby byla předchozí smlouva ukončena bez sankce.
Pan Václav pak ztratil přehled o tom, s kým má vlastně smlouvu uzavřenou, v ruce měl jen přihlášku k aukci, kde měl vybraného dodavatele, a současně druhou přihlášku, rovněž s vybraným dodavatelem. Protože navíc aukční společnost na základě plné moci za něj podepsala smlouvu osobně na kontaktním místě, přišel pan Václav i o možnost odstoupit od smlouvy s dodavatelem.
Vše skončilo vystavením pokuty za zmařenou změnu dodavatele jak od aukční společnosti, tak i od nového dodavatele.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) aktivita zprostředkovatelů, kteří uvrtávají odběratele do nevýhodných smluv nebo používají neférové taktiky, mírně oslabila.
Paradoxně jde o jeden z mála pozitivních dopadů koronavirové pandemie – starší občané, na které energošmejdi nejčastěji cílí, se totiž báli nákazy, a podle ERÚ si proto drželi prodejce dál od prahu. Zato podloudně uzavřených smluv po telefonu přibylo.
Falešné představení se za účelem dostat se k zákazníkovi
Například paní Milena byla nejprve telefonicky kontaktována, že jí u ČEZ chybí nějaký podpis na dokumentu a že pracovníci jsou nedaleko. Oznámili jí, že přijedou k ní domů podpis vyřídit. K paní Mileně dorazily dvě pracovnice a sdělily jí, že zastupují všechny dodavatele včetně ČEZ. Paní Milena ale věděla, že s ČEZ v poslední době nic neřešila, a proto si od nich vyžádala vizitku. Z té ke svému překvapení zjistila, že vůbec nešlo o ČEZ, ale o jiného, jí do té doby neznámého dodavatele.
„S oběťmi energošmejdů se poctiví dodavatelé elektřiny a plynu setkávají každý den. Stále častěji se stává, že spotřebitelé ani netuší, co ve skutečnosti podepisují. Buď si nejsou vůbec vědomi, že se přihlašují do aukce, nebo na ně čeká řada háčků,“ přiblížil šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza.
