Článek
„Rozcházíme se v připravovaném národním energeticko-klimatickém plánu, ve kterém ministerstvo poslalo do Bruselu relativně dobře zpracovaný dokument, ale s čísly, se kterými se neztotožňujeme. Myslíme si, že to bylo málo ambiciózní a jedná se zejména o příliš nízké cíle ve využití elektřiny. Stát navrhoval původně 20,8 % podílu obnovitelné energie v roce 2030 a my považujeme za reálné zhruba 24,3 %. Takže rozdíl zhruba 4 procentních bodů na té celkové spotřebě energie. A u elektřiny je to pak ještě větší rozdíl. Ministerstvo plánuje zhruba 14procentní podíl, což je pouze o 0,6 % víc než dnes. A my předpokládáme, že by se dalo využívat zhruba 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů,” vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
Ministerstvo průmyslu vysoké ambice mírní
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už dřív řekl, že obnovitelné zdroje energie budou v tuzemsku zřejmě druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice. Vláda podporuje stavbu nového jaderného bloku. Investory nových jaderných zdrojů mají být dceřiné firmy ČEZ. Materiál v pondělí projedná vláda.
Komora ale ve svých výpočtech s novým jaderným zdrojem nepočítá. Největší část peněz na finanční podporu rozvoje OZE podle ní stát v příštím desetiletí získá z obchodování s emisními povolenkami.
„Je namístě uvést, že jde o čísla ze středního scénáře rozvoje. I tak to ale bude vyžadovat poměrně náročnou úpravu několika zákonů, vyhlášek a celkové zjednodušení povolovacích procesů. Pokud by se ale vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však tyto ambice mírní: „Co se týče tuzemského podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, naší snahou samozřejmě je přispět k cílům EU. Přitom je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi a související ekonomické dopady tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel,” říká náměstek pro energetiku René Neděla.
Jsou obnovitelné zdroje energie skutečně tak čisté a levné?
„Máme tady podobné podmínky jako třeba v Rakousku, kde instalují za rok tolik větrných elektráren, jako my tady máme celkově. A plánuje podíl 100% pokrytí elektřiny z obnovitelných zdrojů, situace není jiná ani třeba ve spolkových zemích Německa. Nákladovost je však věc druhá. Ano, něco to stojí, ale podle nás to stojí za to,” argumentuje šéf Komory OZE.
Na argument, že pokud budeme chtít v obnovitelných zdrojích skutečně vyrábět významná množství energie, začne období velkoprůmyslové výroby energetických zařízení se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky včetně dopadů na životní prostředí, reaguje šéf Komory OZE takto: „Já na to mám pohled takový selský, bych řekl. Tu technologii, ať už vyrábíte pro využívání energií z uhlí, z jádra nebo energie z obnovitelného zdroje, tak vždycky musíte nějak zatížit životní prostředí výrobním procesem, zkrátka toho zařízení. Ale co má velkou přidanou hodnotu, je ten primární zdroj energie – a to u obnovitelných zdrojů žádným způsobem životní prostředí nezatěžuje, zatímco ty konvenční zdroje značně,” je přesvědčen Štěpán Chalupa.
Podle něj bude v roce 2050 navíc podíl obnovitelných zdrojů úplně jinde. „Já si nejsem jistý, ale moc bych se nedivil, kdyby to bylo 100 procent,” uzavírá.
