Článek
Evropský statistický úřad vydal zprávu o cenách energií ve státech osmadvacítky. Z evropského srovnání vyplývá, že energie jsou v tuzemsku docela levné, v průměru platila česká domácnost v prvním pololetí letošního roku za kilowatthodinu elektřiny 0,18 eura, tedy zhruba 4,49 koruny včetně všech daní a poplatků.
Pohled na tabulku ostatních evropských zemí ukáže, že Češi platí za kilowatthodinu méně, než kolik činí průměr EU. Společnost jim přitom dělá Francie s Finskem, kde se ceny pohybují prakticky na stejné úrovni.
Nejvíce v Unii musí sáhnout do peněženky Němci, které kilowatthodina stojí 0,31 eura, v přepočtu téměř osm korun. V závěsu pak následují Dánsko s Belgií. Tato trojice tedy patří k nejdražším v Unii – a to bez velké konkurence. Na opačném straně žebříčku se umístily Maďarsko s Bulharskem, kde lidé platí za kilowatthodinu elektřiny v přepočtu méně než tři koruny.
České účty za elektřinu však znepokojivě rostou, v porovnání s prvním pololetím minulého roku ceny vystřelily o téměř 12 procent, což představuje jeden z nejvyšších růstů v rámci EU. V tomto ohledu dosáhli na smutné prvenství Nizozemci, kterým elektřina meziročně podražila o více než pětinu. Radovat se nemohou ani obyvatelé Kypru nebo Litvy. Naopak Poláci, Dánové nebo Portugalci hlásí, že jejich ceny elektřiny klesly o více než čtyři procenta.
Dobrou zprávu o průměrných cenách elektřiny v tuzemsku však kalí jiná data. Eurostatistici totiž kromě cen v eurech přepočítali kilowatthodinu elektřiny podle parity kupní síly – zohlednili tedy také finanční možnosti jednotlivých národů při nákupu energií.
A Česko se při tomto pohledu ze středu pole (ze 17. pozice) rázem dostalo na šestou příčku. Kdo by si myslel, že se Němci s jejich kupní silou budou krčit někde ke konci tabulky, tak se mýlí. I v tomto srovnání jsou ceny v Německu tak vysoké, že stačí v celoevropském srovnání na primát. Druhou příčku obsadili Rumuni a těsně třetí skončili Španělé. Není proto divu, že ceny elektrické energie jsou u sousedů horkým politickým tématem.
Hodně do nich totiž promlouvají daně a jiné poplatky – například na podporu obnovitelných zdrojů. V Česku tvoří regulované složky ceny a daně většinu koláče, zhruba 55 procent. Na samotnou silovou elektřinu, jejíž cenu určuje trh, pak připadá zbytek do sta.
Podobný trend jako u elektřiny platí v případě Česka také u zemního plynu. Pokud bychom srovnávali jen podle samotné ceny, platí Češi za kilowatthodinu energie z plynu zhruba 0,06 eura, tedy 1,5 Kč. To v evropském srovnání dává 13. příčku. Jakmile se na cenu podíváme pod úhlem kupní síly, vyskočí Česko dokonce na čtvrté místo.
Evropské prvenství míří na sever do Švédska – a to v obou kategoriích. Kilowatthodina energie z plynu tam stojí zhruba dvojnásobek českého průměru, tedy více než tři koruny. Nejlevnější plyn pak mají v absolutních cenách Maďaři, Rumuni a Chorvati.
Při srovnání cen plynu mezi lety 2015 a 2019 se ukazuje, že zemního plynu má Evropa relativní dostatek, ceny totiž na rozdíl od elektřiny příliš nerostou. Zatímco u elektřiny vyskočily za pět let zhruba o 3,5 procenta nahoru, u plynu se vydaly dolů zhruba o pět procent.
V Česku se za stejné období cena elektřiny vyhoupla o více než čtvrtinu, zatímco plyn podražil jen o 2,1 procenta.
