Energetika, turistika, obrana. Izrael se těší na spolupráci s Marokem

S blížícím se koncem roku stále narůstá počet muslimských států, které se dohodly na normalizaci vztahů s Izraelem. Naposledy tak minulý týden učinilo Maroko, další v řadě mají být podle izraelských médií Omán a Indonésie.

Normalizace vztahů s Marokem je pro Izrael skvělou zprávou. Právě v této severoafrické zemi má své kořeny asi milion Izraelců, kteří se teď do země svých předků dostanou snáz. Obě země nově spojí přímé letecké linky, pravda ale je, že už nyní – aniž by obě země měly oficiální diplomatické vztahy – jezdilo každoročně do Maroka několik desítek tisíc Izraelců.

Maroko patří se svými 36 miliony obyvatel k nejvlivnějším zemím Afriky a jeho ekonomika patří k nejsilnějším na kontinentu. Obchodní výměna by nyní měla jít raketově nahoru. K obchodu – stejně jako ke spolupráci v bezpečnostní oblasti – docházelo nicméně i v časech, kdy byly vztahy obou zemí zmražené. Jak napsal server Jerusalem Post, Izrael vyváží do Maroka zboží v hodnotě 68 milionů dolarů, hodnota dovozů pak dosahuje pěti milionů dolarů.

Nadějnou spolupráci slibuje především sektor energetiky. Maroko musí asi 90 procent své energie dovážet, v posledních letech se ale pustilo do stavby slunečních elektráren na Sahaře a právě Izraelci mu mohou dodat potřebné know-how a technologie.

Židovský stát vyváží do Maroka i zbraně – letos mělo Maroko koupit izraelské bezpilotní letouny v hodnotě 48 milionů dolarů. Oba státy se shodují v názoru na společného nepřítele, kterým je šíitská teokracie v Íránu. Maroko v roce 2018 s Teheránem přerušilo styky.

Maroko je už čtvrtým muslimským státem, který letos s Izraelem navázal vztahy. Už v minulých měsících a týdnech to byly Spojené arabské emiráty, Bahrajn a naposledy Súdán.

O tom, že by se vztahy na Blízkém východě měly změnit trvale, svědčí i poslední krok marocké vlády. Ta oznámila, že se žáci základních škol budou nově učit o židovské historii a kultuře ve své zemi. „Toto zavedení do osnov je první v arabském světě,“ řekl k oznámení marockého ministerstva školství Serge Berdugo z rady židovských obcí v Maroku.

Zatímco v případě Súdánu „zobchodovala“ administrativa Donalda Trumpa normalizaci za vyškrtnutí Chartúmu ze seznamu zemí podporujících terorismus, v případě Maroka měla také připravenou odměnu. Tou bylo uznání území Západní Sahary za součást Marockého království.

Půlmilionové pouštní území, které bývalo španělskou kolonií, okupuje Maroko od sedmdesátých let. Za jeho osamostatnění vede boj Fronta Polisario podporovaná sousedním Alžírskem. Na realitě konfliktu a na právu obyvatel Západní Sahary na sebeurčení se podle zástupce Fronty Polisario „nezmění vůbec nic“.

Západní Saharu za součást Maroka neuznává ani mezinárodní společenství – OSN se už léta snaží dojednat referendum, které by rozhodlo o dalším osudu tamních obyvatel. Tyto rozhovory ale byly loni přerušeny, protože ze zdravotních důvodů skončil vyslanec OSN Horst Köhler. Generální tajemník António Guterres dosud nenašel jeho nástupce. I OSN minulý týden uvedla, že se pro ni v otázce Západní Sahary nic nemění.