Článek
Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla komise v tiskové zprávě. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015.
V letech 2017 a 2018 následovaly další oficiální dopisy. „Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu,“ uvedla komise. Pokud dá soud postoji komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.
Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy „téměř nulovou spotřebu energie“.
Topíme ještě pořád pánubohu do oken? Anebo už nás vysoké ceny energií nutí šetřit?
Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise „zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov“.
Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí oxidu uhličitého v Unii.
Podle názoru Evropské komise mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.
