Článek
Zelení aktivisté mohou otevírat láhve šampaňského. Za minulý rok se snížila vyprodukovaná elektřina z uhelných zdrojů nejvíce od roku 1990, kdy poprvé probíhala měření. Část úspěchu má na svědomí evropská snaha o přechod na obnovitelné zdroje, zčásti se může za úbytek i velmi laciný zemní plyn, který je zelenější alternativou k uhelné energii.
V Evropě se podíl generované energie z uhlí snížil o 24 procent a ve Spojených státech se jednalo o 16 procent. Na celém světě se podíl snížil o celá tři procenta. Tento propad v oblíbenosti uhlí zapříčinil dvouprocentní úbytek z emisí oxidu uhličitého vyprodukovaném v energetickém průmyslu. Data odhaluje nová studie od londýnského think tanku Ember dříve známého jako Sandbag.
Nejen dobré zprávy
Jednou z mála zemí, která neopouští uhelnou tradici, je Čína. Její energetický mix se dokonce o dvě procenta posunul více na stranu hořlavé horniny. Čína je tak svojí enormní spotřebou odpovědná za polovinu vyprodukované energie z pálení uhlí. Na rozdíl od lidové republiky dostaly pochvalu jiné dvě asijské země: Jižní Korea a Japonsko. Obě snížily svou spotřebu uhlí díky znovu obnovení chodu v jaderných elektrárnách. Pro Japonsko ale tato chvála nebude nejspíše trvat dlouho, v nynějším roce chystá Země vycházejícího slunce vybudovat pět zcela nových uhelných elektráren a další budou následovat.
„Celosvětový pokles uhlí v energetickém sektoru je dobrá zpráva pro klima, ale vlády musí dramaticky zrychlit tento přechod, aby se uhlí přestalo využívat v průběhu tohoto desetiletí,“ napsal v prohlášení Dave Jones, jeden z předních analytiků studie. „Je tu jistý pokrok ve snižování spotřeby uhlí, ale ani trochu se neblíží naléhavosti potřebnou k omezení změny klimatu.“
Produkce energie z uhlí by se musela snížit o 11 procent každý rok po následující dekádu, pokud by se globální oteplování mělo udržet navýšení pouze o 1,5 stupně Celsia. Ember ale varuje, že takové snížení by bylo extrémně složité. „Je tu jistý pokrok ve snižování spotřeby uhlí, ale ani trochu se neblíží naléhavosti potřebné k omezení změny klimatu,“ píše se ve studii.
Přítomnost větrné a solární energie ve světovém energetickém mixu vzrostla o patnáct procent, což v roce 2019 činilo osm procent celkové vyprodukované energie. Svět by patnáctiprocentní nárůst zelené energie měl dodržet každý rok, aby se splnily závazky z Pařížské klimatické dohody.
EU na špici
EU dle studie dokonce vyprodukuje téměř jednu pětinu veškeré energie ze solárních panelů nebo větrných turbín. Emise z energetického sektoru Evropské unie se od roku 2007 snížily téměř na polovinu. Ve Velké Británii se uhelné elektrárny uzavírají rychleji než se očekávalo, protože ceny zemního plynu jsou na historických minimech a může tak úspěšně konkurovat uhlí.
I když je zemní plyn zelenější alternativou, stále jde o fosilní palivo. Podobné kritice čelí i USA, které podobně jako Británie těží z levného plynu. Díky tomu si Spojené státy mohly připsat 16procentní úbytek z uhelné spotřeby.
