Elonova Gertrude. Neuralink představil prase s čipem v mozku

Elon Musk založil společnost Neuralink v roce 2016. Jednou z jeho vizí je implantování bezdrátových rozhraní, která propojí lidský mozek s počítačem. V nejsložitějším lidském orgánu by pak dané čipy mohly pomoci léčit onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo i poranění míchy. Za konečný bod je považováno propojení lidstva s umělou inteligencí, píše agentura Reuters.

„Implantovatelné zařízení skutečně může tyto problémy vyřešit,“ pronesl Musk v průběhu pátečního vysílání, tj. webcastu. Speciálně pak jako příklady zmínil ztrátu paměti, ztrátu sluchu, depresi a nespavost.

Upřesnění, kdy se na tyto typy léčby hodlá zaměřit, miliardář nedal. Podle dřívějších prohlášení byl však začátek pokusů s lidmi místo zvířat plánován už na konec tohoto roku. Hlavní chirurg společnosti Matthew MacDougall ovšem informoval, že první klinické výzkumy proběhnou s malým počtem pacientů a budou zaměřeny na léčbu paralýzy nebo paraplegie.

Společnost k posunu ve výzkumu potřebovala celkem tři prasata, dvěma z nich zavedla implantáty. Zvířata s čipy byla podle Muska po celou dobu zdravá, šťastná a nerozeznatelná od jedince, který čip zavedený neměl. Daná trojice se ukázala i během webcastu, v danou chvíli mělo implantát pouze jedno prase - Gertrude. Další bylo po odstranění čipu a poslední s ním do styku nikdy nepřišlo.

Musk první pokrok společnosti představil jako „demo tří prasat“. V záři reflektorů stála primárně Gertrude s implantátem v té části mozku, která ovládá čich. Po chvíli ostychu začala očichávat slámu, což vyvolalo pohyb na grafu sledujícím nervovou aktivitu prasete.

Během provedených pokusů byli vědci díky zavedenému zařízení například schopni s vysokou přesností předpovědět pohyb končetin prasete během běhu na běžeckém pásu.

„Mohl bych ho mít právě teď a vy byste to nevěděli… Možná mám,“ pronesl Musk během popisu čipu, který společnost vytvořila. Implantát obsahuje tisíce elektrod a jeho průměr by měl být přibližně 23 milimetrů. Oproti první variantě jde o značně zmenšenou a zjednodušenou verzi.

Neurovědci, kteří nejsou se společností vázáni, uvedli, že prezentace Neuralinku ukazuje velký a působivý pokrok od prvotní ukázky čipu v roce 2019. Z jejich strany kromě chvály ale znějí i varování, která zdůrazňují potřebu dalších studií.

Za hlavní cíl páteční události označil Musk nábor nových vědců, kteří by se na výzkumu podíleli, nikoliv získání finančních prostředků. Již dříve se podnikatelovi povedlo svést dohromady odlišné odborníky, jejichž spojením se vývoj inovací, jako jsou v jeho případě rakety či elektromobily, významně urychlil.