Článek
Exkluzivní společnost z nejvyšších pater byznysu, práva nebo lobbingu se dnes vystřídala u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Znovu se totiž řešil jeden z případů, který vedl k pádu vlády Petra Nečase v roce 2013 – trafiky pro poslance ODS výměnou za podporu vládnímu daňovému balíčku. Soud se ale tentokrát soustředil zejména na dárky pro někdejší šéfku jeho kabinetu – partnerku a pravou ruku premiéra Janu Nečasovou (dříve Nagyovou).
Dala mi kravatu, já jsem jí dal šátek
Luxusními dárky – kožichy nebo kabelkami slovutných značek – ji měli obdarovávat vlivní byznysmeni, politici či lobbisté. K soudu se tak ze svých nákupů pro Nečasovou přišli zpovídat bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, Nečasův exporadce Karel Muzikář, lobbista Vladimír Johanes či generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Všichni však popřeli, že by drahé dary Nečasové kupovali oni – anebo řekli, že si to alespoň myslí. Hájili se totiž i dávnou dobou, špatnou pamětí nebo tím, že konkrétní hodnotu koupených dárků – podle obžaloby kabelek nebo luxusního oblečení Louis Vuitton nebo Prada za statisíce – si nepamatují.
„Ve výpovědi na policii jsem řekl, že jsem jí žádnou cennou věc, která mi byla přisouzena v médiích, nedal. Dávali jsme si dárky na vánoce, na narozeniny. To mi dala kravatu, já jsem jí dal šátek. Ale nějakou cennost – to jsme si nedávali,” popsal například šéf ČEZu Daniel Beneš.
Na dotaz, jestli za nějaké zboží pro Nečasovou alespoň neplatil, odpověděl vyhýbavě: „Já myslím že asi ne. Ty obchody znám, ale že bych tam chodil něco nakupovat pro Nečasovou, to si nemyslím.”
A stejně mluvili i další předvolaní svědci.
„Přečetl jsem si v médiích, že jsem Nagyové předal nějaké dary, ale z těch uvedených v tisku jsem jí nedal nic. Samozřejmě si dáváme dary celá léta, ale jsou to věci jako třeba cestovní taška nebo šátek – normální dary za pár tisíc korun,” doplnil Vladimír Johanes, lobbista ČEZu, který řekl, že Nagyovou zná od roku 2000.
„Jestli jsem nebyl ani prostředník? Z těch předmětů, které byly ve výčtu v těch médiích, těch se to netýkalo,“ odpověděl na další otázku.
Starala se o mě, když jsem byl nemocný
Karel Muzikář, advokát a poradce premiéra Nečase v letech 2010 až 2012, o Janě Nečasové v úterý mluvil jako o přítelkyni. Sblížili se podle něj během jejich spolupráce na Úřadě vlády. A potvrdil i to, že dárky si vyměňovali – z jeho pohledu však byly čistě přátelského charakteru.
„Dárky nebyly žádných velkých finančních hodnot. Byly to třeba knihy k vánocům, lístky na pražské jaro, do divadla, květiny. Zcela to, co odpovídalo našemu vztahu,” vylíčíl soudkyni konkrétně, jaké pozornosti si vyměňovali.
Uvedl také, že pravděpodobně chodili nakupovat i do stejných luxusních butiků. Faktury za zboží, které v prodejnách platil, ale s Nagyovou spojit odmítl: „Já jsem v prodejně běžně nakupoval dárky, tak tam logicky musely být faktury pro zboží, které jsem tam nakoupil. Jak to ale souvisí? Pro paní Nagyovou to nebylo.“
Jejich vztah přitom nakonec přerostl do větších rozměrů. „Paní Nagyová se o mě starala, když jsem byl nemocný, vařila mi. Vycházelo to z toho, že žila sama, já jsem žil sám… V určitou dobu jsme k sobě měli velmi blízko,“ řekl.
Pak ale prý jejich vztah ochladl: „Atmosféra na Úřadě vlády přestala být tak přívětivá. Já jsem se snažil pouze konat svoje povinnosti, ale v roce 2012 došlo k ukončení mého pracovního poměru – z neznámých důvodů."
Další ze svědků, bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, soudu hned na úvod sdělil, že kabelku za dvě stě tisíc korun nekoupil nikdy nikomu, natožpak Nečasové.
Odmítll i to, že by fungoval jako prostředník – a to i v souvislosti se šéfem Úřadu vlády Janem Poulem, kterého obžaloba z darů pro Nagyovou viní také. Na dotaz, jestli s ním komunikoval kolem nějakých darů, které jí měly být darovány, ale odpověděl stručně: „To už si opravdu nepamatuji.“
Dohromady k soudu v úterý dorazilo 7 z 18 pozvaných svědků. Ocelářský magnát Tomáš Chrenek nebo bývalý šéf Státního pozemkového úřadu Petr Štovíček se už poněkolikáté omluvili – první muž měl poradu mimo Prahu, ten druhý nedorazil ze zdravotních důvodů.
Sama by si nešla koupit ani rohlík
K soudu ale dorazily i dvě bývalé zaměstnankyně Úřadu vlády, které měly naopak sdělit, jestli o podivných tocích luxusního zboží lidé v budově vlády věděli.
„Vím, že dostávala nějaké kabelky, ale nebyla jsem u jejich předávání, a tak nic konkrétního nevím,“ sdělila Alena Hegerová, tehdejší správkyně Hrzánského paláce.
„Jak často? Měla schůzky každou středu. Každou středu kabelky nedostávala, ale docela často tomu tak bylo. Host přišel a přinesl nějaký dárek,“ líčila každodenní chod vlády.
Hegerová se odvolávala na to, že konkrétnější informace si po 7 letech nepamatuje. Soudkyně proto na závěr jejího výslechu přečetla i úryvek z výpovědi policii, který se uskutečnil v době pádu vlády premiéra Nečase.
„Určitě dostávala drahé dary, kabelky, oblečení, šperky, pamatuji si například cestovní kufry Louis Vuitton pro její pejsky. Některé obličení mi i ukazovala, vozilo se to na Hrzánský palác, aby se to mohlo vyzkoušet. Z pařížské ulice Louis Vuitton a Prada a z Prašné brány,“ citovala soudkyně její slova, jejichž pravdivost Hegerová znovu potvrdila.
„Chodila jsem uklízet do jejího bytu, a tam jsem tyto věci také viděla. Bylo to v Hrzánském paláci, protože v té době by si sama nešla koupit ani rohlík. Ona a Vitásková (bývalá šéfka Energetického úřadu – pozn. red.) – radily se jako ženy, co si mají vybrat. Vybírala si i její dcera Nikola,“ stojí ve výpovědi.
Právě slova Aleny Hegerové odpovídají slovům státních zástupců. Ti tvrdí, že mají důkazy o tom, že Nečasová od zmíněných mužů drahé předměty ve statisícových hodnotách dostávala – výměnou za sjednávání schůzek a dobré vztahy.
Má to ale háček. Důkazy jsou podle nich obsaženy zejména v policejních odposleších, které však soudkyně Helena Králová odmítla jako nezákonné. „Rozhodnutí je konečné,“ odpověděla v úterý soudkyně na dotaz žalobců, jestli svůj názor ještě nepřehodnotí.
Za krácení daní kvůli nenahlášeným dárkům Nečasové hrozí až osmileté vězení.
Vyšetřovatelé chtěli ženu původně obvinit z korupce. Předpokládali totiž, že dárky byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve státních či městských firmách nebo přístup k premiérovi. Neměli ale dostatek důkazů. Celková hodnota darů, které Nečasová podle obžaloby přijala a nepřiznala, činí 10,1 milionu korun a údajně zkrácená daň pak 736.000 korun. Advokát Nečasové před časem uvedl, že klientka peníze doplatila. Žena se však proti zpětnému vyměření daně brání správními žalobami.
V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády, čelí Nečasová také obžalobě z podplácení. Spolu s ní jsou obžalováni bývalý premiér Nečas a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Státní zástupce tvrdí, že v roce 2012 přislíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Také v části týkající se takzvaných trafik obžalovaní vinu odmítají.
