Článek
Změny v autoprůmyslu vyvolává zpřísněná emisní regulace, kterou Evropská unie ordinuje v dopravě. Automobilky pod tlakem tvrdých emisních limitů plánují rychlý nástup elektromobility, zápolí s rostoucími náklady a malým zájmem trhu o drahé bateriové vozy.
Tápání automobilek a změny jejich výrobních programů se mohou projevit poklesem zájmu přinejmenším o část produkce jejich dodavatelů. To by znamenalo těžkou ránu celému českému hospodářství. Autoprůmysl tvoří víc než pětinu českého exportu a skoro desetinu HDP. Jen dodavatelé českého autolandu zaměstnávají 80 tisíc lidí.
Podle majitele Brisku Mojmíra Čapky, který je zároveň viceprezidentem dodavatelské divize oborového sdružení AutoSAP ČR, ale nebude nástup elektromobility a s ním spojené změny nakonec tak překotné a devastující, jak se dnes zdá. Rychlý nástup masové elektromobility podle něj nehrozí.
„V dnešní době jezdí na celé zeměkouli 1,5 miliardy aut. Počet elektromobilů a hybridů je z toho pod jedním procentem. Každoročně se aut se spalovacími motory vyrobí dalších 80 až 100 milionů, průměrné stáří vozů je zhruba 11 a více let,“ vysvětluje Čapka, proč se budou součástky do klasických aut vyrábět ještě mnoho let a nástup elektromobilů proto nezpůsobí v autoprůmyslu žádný prudký zlom.
Evropská hysterie není všude
Majitel Brisku je navíc přesvědčen, že Evropa nástup elektromobility nakonec sama zastaví. „Hysterie, která je v Evropě, není zdaleka taková v jiných částech zeměkoule. A spousta odborníků je přesvědčena, že elektromobilita je slepá ulička,“ říká.
Mojmír Čapka (73)
Vystudoval ekonomii na VŠE.
Po roce 1989 byl náměstkem na MPO.
Do Brisku vstoupil roku 1995. „Brisk si mne vybral sám. Když se privatizoval, vlastnil jsem s kolegou specifickou technologii, zajímavou pro výrobu svíčky. Tehdejší ředitel Brisku mne vyzval ke spolupráci a později i ke společné privatizaci Brisku,“ popsal svůj investorský start.
Po příchodu do čela Brisku prosadil investice do nové výroby snímačů.
Od roku 2006 je 100procentním majitelem Brisku.
Čapka i Brisk získali řadu byznysových a manažerských ocenění.
Ve firmě pracují další členové jeho rodiny, Čapka doufá, že velení jednou převezmou jeho vnuci.
Elektromobily mají podle Čapky řadu handicapů i omezení. „Hlavní je otázka, jak se k nim postaví spotřebitelé. Elektromobil bude stát dvojnásobek proti klasickému autu, dojede o polovinu kratší vzdálenost, bude mít problém najít dobíječku… Také je otázka, zda bude dostatek elektřiny pro dnes plánované množství elektromobilů. Nejpodstatnější ale bude, jak se zachová zákazník,“ uvažuje matador českého autoprůmyslu.
Zastavit vlak
Elektromobilní vlak se podle něj nakonec zastaví, tak jako se už „zastavilo více jiných vlaků“ dřív. „Nechci kritizovat politiku,“ zdůrazňuje Čapka. Zároveň ale přiznává, že se mu evropská emisní politika nelíbí. „Je to přece jen do určité míry deformace svobodného podnikání a zneužívání situace ve prospěch určitého segmentu,“ řekl v rozhovoru.
I kdyby ale Evropa ustoupila od přísných emisních limitů, jež automobilky plánují zvládnout nasazením velkého počtu elektromobilů na trh, je otázka, jestli by nastartovanou změnu mohli zastavit sami výrobci aut. Do vývoje elektrických a hybridních modelů investují velké peníze, soustředí sem obrovskou energii. Budou potřebovat, aby se jim vložené finanční i lidské náklady vrátily.
Čapka na to krčí rameny. „Vím jen tolik, že my jako Brisk určitě couvnout můžeme. My jsme schopni se změnám v oboru přizpůsobit,“ prohlašuje.
Čapka na to krčí rameny. „Vím jen tolik, že my jako Brisk určitě couvnout můžeme. My jsme schopni se změnám v oboru přizpůsobit,“ prohlašuje.
Šance ve flexibilitě a technologiích
Proti přílišné závislosti na jediném typu odběratelů se pojistil už před dvaceti lety, krátce poté, co firmu Brisk jako velkého výrobce zapalovacích svíček s dlouholetou tradicí v oboru majetkově ovládl.
Už v 90. letech prosadil investice do druhého výrobního programu – do čidel, jež se používají v různých motorech a v různých typech výrobků na snímání a kontrolu údajů a hodnot. Ve snímačích má tak podle něj dnes firma perspektivu i v případě nejčernějších scénářů vývoje tradičního autoprůmyslu.
Brisk Tábor
Firma vznikla privatizací podniku Jiskra v roce 1992. Je pokračovatelem tradice výroby zapalovacích svíček v Táboře, jejíž počátky se datují do roku 1935.
Kromě zapalovacích svíček vyrábí také žhavicí svíčky a snímače, zapalovací elektrody, ionizační sondy a technickou keramiku.
Brisk dělá 700 typů zapalovacích svíček pro auta, motocykly, traktory i sekačky. Asi 95 procent produkce míří na export, nejvíc pro koncern Volkswagen. Firma vyváží do 75 zemí. Zhruba čtvrtina exportu směřuje do Ruska, 75 procent do Evropy a zbytku světa.
Loni společnost zaměstnávala 550 lidí, za první pololetí 2019 měla tržby kolem 400 milionů korun a provozní zisk asi 40 milionů Kč.
„Naše firma má už od roku 1995 za cíl silný vlastní technický rozvoj a výborné technologické zázemí,“ říká Čapka. „Ve snímačích jsme schopni se soustředit na úplně jiný obor. Podobně to máme v technické keramice, což je speciální hmota, využitelná i mimo zapalovací svíčky. Technickou keramiku jsme už v určitém období dodávali a exportovali třeba pro textilní průmysl. Máme výbornou technologii a zázemí v nástrojárně, v galvanickém pokovování. Máme všechny typy obrábění, včetně plastické hmoty a tváření za studena. Jsme schopni se ve velmi krátké době velice dobře orientovat na úplně jinou oblast než autoprůmysl,“ tvrdí šéf Brisku.
Zároveň ale věří, že zcela nové zaměření táborská továrna ve skutečnosti potřebovat nebude. „Jsem přesvědčený, že mnoho desítek let budou na zeměkouli zapalovací svíčky ještě potřeba. Kolik letos jen Škoda Auto vyrobí elektromobilů a kolik aut se spalovacím motorem? Elektromobilů bude minimum. A vůz, který se vyrobí dnes, bude na silnicích dalších 10, 15 let, takže bude svíčky pořád potřebovat,“ říká.
Český průmysl se drží
Mojmír Čapka věří, že podobně jako Brisk jsou na tom i jiné domácí firmy z automobilového průmyslu: buď mají ještě na léta existenci zajištěnou, nebo budou schopny se změně přizpůsobit. Připouští ale, že nejistota v oboru je znatelná. „Je to taková rozpačitá situace,“ uznává.
„Samozřejmě jsou firmy, které nemají takové možnosti přizpůsobit se, jako máme my. Pokud nejsou připraveni změnit sortiment, můžou mít problémy. Ale podniky, které mají kvalitu, vlastní technické zázemí, zdroje na nové technologie, na automatizaci, ty určitě nepadnou,“ ujišťuje.
Perspektivních firem je podle něj v oboru hodně. „Česká republika je na tom skutečně průmyslově nesmírně dobře,“ prohlašuje třiasedmdesátiletý manažer, který Brisk řídí 25 let a zatím prý vůbec neuvažuje o tom, že by fabriku opustil a odešel do penze.
