Článek
Burzovní cena elektřiny, která tvoří podstatnou (téměř poloviční) část zákaznických faktur, letí vzhůru už od roku 2016. Ještě před třemi lety se 1 megawatthodina prodávala na středoevropských burzách kolem 26 eur, teď je nad 50 eury.
Čeští zákazníci nepříznivý vývoj dlouho necítili. Masivnější zdražení si jim distributoři donedávna neodvažovali ordinovat, bránil jim v tom konkurenční boj.
Jenomže letos už vývoj na komoditním trhu neustáli, takže elektřina zdražila českým zákazníkům třeba k letošnímu červenci podle ČSÚ v meziročním srovnání o 10,4 procenta.
Je to jen začátek. Růst, projevující se nejen na burzách, ale i v kapsách drobných spotřebitelů, není u konce.
Byly za pakatel, teď straší
Většina analytiků předpovídá, že elektřina v příštím roce zdraží o dalších 5 až 6 procent, což v rozpočtech domácností znamená několik stokorun ročně. A pak čekají další růst zhruba kolem 10 procent každý rok, minimálně do roku 2025.
Tahounem růstu jsou emisní povolenky, které musí podle evropských pravidel elektrárny nakupovat, aby jimi kompenzovaly znečištění ovzduší. Zdražuje to výrobu elektřiny.
Emisní povolenky sice Evropská unie zavedla kvůli regulaci skleníkových plynů už v roce 2005, donedávna ale energetikům zvláštní vrásky nedělaly – systém byl zprvu nastaven benevolentně, povolenka na tunu oxidu uhlíku se ještě kolem roku 2014 dala pořídit za necelá tři eura.
Od roku 2014 ale evropští politici začali povolenkový trh tlumit, přitvrzují regulaci. Povolenky postupně zdražují. V roce 2017 se daly koupit pod 10 eur, loni už se přehouply přes 20 eur, letos míří ke třiceti a čeká se další růst.
„Povolenky zdražují hlavně kvůli zavedení stabilizačního fondu MSR (Market Stability Reserve – pozn. red), který funguje od letošního roku. Fond vytváří na trhu nedostatek povolenek, odsává ty volné. Ale korekční mechanismus je pomalý a politici regulaci zřejmě přestřelili,“ říká expert na energetický trh Michal Skalka, bývalý manažer ČEZ, který dnes řídí komoditní obchodování ve skupině Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače.
Povolenky, stejně jako další nástroje uhlíkové regulace, budou pro výrobce energie představovat stále větší zátěž – a to se bude promítat do ceny. Důvod? Evropská unie v čele s Německem, které výrazně ovlivňuje i český energetický trh, chce rychlejším tempem než dosud snižovat emise skleníkových plynů.
Masivní výpadek nabídky
Německo se navíc chystá do roku 2022 odstavit jaderné elektrárny a urychlit zavírání uhelných. „Na straně nabídky tak v Německu jen kvůli jádru vypadne 10–12 tisíc megawattů výkonu. K tomu přijde útlum uhlí,“ říká Skalka, podle něhož půjde v regionu o „masivní výpadek nabídky“.
Navíc se nedá čekat pokles poptávky po energii, a to i přes očekávané zpomalení středoevropské ekonomiky.
„Poptávka po elektřině prakticky nikdy neklesá, nejvýš zažije při nějaké krizi krátkodobý šok. Pořád přibývá lidí, spotřebičů, teď k tomu nastupují elektromobily…“ vysvětluje Skalka.
Zavírání uhelných elektráren se nevyhne ani Česko a na rozdíl od Němců zatím nemáme jasno, čím se jejich výpadek nahradí.
Výroba v regionu každopádně půjde dolů a oslabení nabídky vždy tlačí vzhůru cenu.
Další zátěž: rozvodné sítě
Dalším vlivem, který se odrazí v rostoucí ceně energie pro spotřebitele, pak jsou náklady na modernizaci a stabilizaci rozvodných sítí, které se musí posilovat kvůli nástupu obnovitelných zdrojů.
Růst ceny by se měl zastavit někdy kolem roku 2025, kdy by v Německu, jehož energetický trh do značné míry kopírujeme, měly výpadek klasických elektráren nahradit obnovitelné zdroje – soláry a větrníky, a také plyn. Trh by se měl začít zklidňovat, levně vyrábějící obnovitelné zdroje by měly začít cenu tlačit dolů. Pokles na německém trhu by se měl přenést i na naši energetickou burzu a do jednání tuzemských obchodníků.
Je tento scénář reálný? V Česku vůči německým plánům na zelenou energetickou revoluci panuje skepse a ozývají se varování, že Němci svůj výpadek ve výrobě elektřiny ani po roce 2025 nebudou schopni obnovitelnými zdroji plně vykrýt.
„Můžeme německé plány posuzovat podle historické zkušenosti. A Němci zatím vždy udělali to, co naplánovali,“ říká však Michal Skalka. Dodává ale, že ve hře je řada neznámých faktorů a jakékoliv předpovědi v jeho branži jsou vždycky ošidné.
Jednu jistotu do budoucna ale máme: Energie zdražovat bude. Co to znamená pro spotřebitele? Rozhodně je právě teď vhodná doba na fixaci ceny u vašich dodavatelů. A taky to chce myslet na očekávaný vývoj při plánování rodinných rozpočtů a investic.
