Článek
Vláda zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec.
Premiér Andrej Babiš toto rozhodnutí avizoval na tiskové konferenci před jednáním kabinetu. Státní rozpočet to podle Schillerové bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.
Schillerová dále požádá, aby ve zrychleném řízení byla přijata novela zákona o DPH. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů.
Kromě DPH se nabízí také odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje, na čemž by lidé ušetřili asi 1500 korun ročně. Premiér Babiš trval na snížení DPH na energie z 21 procent na nulu, přestože to nepodporuje Evropská komise.
Žádat se bude v Bruselu
Schillerová proto musí oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho. „Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023,“ uvedla.
Partner a daňový expert poradenské PwC Česká republika Martin Diviš řekl, že EU směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. „Pokud by se mělo v Česku jednat o snížení sazby DPH na nulu, muselo by to být jistě náležitě vysvětleno ze strany české vlády a následně ujednáno na evropské úrovni,“ uvedl.
Snížení sazby DPH z 21 na 10 procent na dodávky elektrické energie provedli podle Diviše ve Španělsku. „Španělsko je nyní oprávněno uplatňovat sníženou sazbu DPH do 31. prosince 2021, přičemž se rovněž sledují technické parametry – velikost smluvního výkonu a průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu v měsíci před fakturací. EU Směrnice o DPH jinou možnost úlevy neupravuje,“ uvedl.
Snižování DPH se příliš nezamlouvá budoucí pětikoalici – ta by raději postupovala zvýšením slevy na poplatníka u skupin s nižšími příjmy, případně navrhuje využít stávající sociální síť a přidat prostřednictvím příspěvku na bydlení nebo mimořádnou hmotnou pomocí.
„Mělo by se to řešit velmi rychlou adresnou pomocí. Nabízí se několik věcí: udělat změny a úpravy příspěvku na bydlení nebo v rámci příspěvku na pomoc v hmotné nouzi. Vláda to může řešit okamžitě přes programy MPSV,“ říká Marián Jurečka (KDU-ČSL), o němž se spekuluje jako o možném příštím ministru průmyslu a obchodu.
„Byly by to nejrychlejší nástroje. Když to půjde rychle, bavíme se o dvou měsících. Třeba DPH je vázáno na legislativní změnu,“ dodal. Ke snížení daní se teď Jurečka staví s větší skepsí než dřív, mimo jiné proto, že opatření by bylo drahé a pomohlo i těm, kteří to nepotřebují.
Každopádně si myslí, že problém musí začít řešit Babišova vláda a už včera bylo pozdě. „Vláda by neměla čekat. Minimálně poslední čtyři týdny se ví o tom, že to některé společnosti neustojí a zkrachují, ale vláda o tom jen mluví. Kroky by měli dělat hned,“ dodal.
Na DPH nesahat
Snížení DPH už v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyloučil místopředseda STAN a kandidát na ministra Věslav Michalik, podle něhož by to státnímu rozpočtu přineslo výpadek příjmů ve výši desítek miliard korun.
Bývalý bankéř a současný starosta Dolních Břežan má dva recepty. U pracujících by šel cestou zvýšení slevy na poplatníka, ale jen do určité hranice příjmů. U nepracujících považuje za ideální pomoc v hmotné nouzi.
Jedno z opatření by mohlo být snížení daňové zátěže elektřiny, byť rozumím tomu, že snížení DPH na nulu je nesmysl a v Evropské unii neprojde.
„Zdaleka neplatí, že zdražování elektřiny a plynu teď pociťují všichni rovnoměrně. Někdo zatím vůbec a někdo třeba jen v řádu stokorun měsíčně. Mělo by tudíž jít o selektivní pomoc, nikoliv plošnou,“ uvedl.
U elektřiny a plynu očekávají analytici nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Ještě výrazněji elektřina zdraží zřejmě těm, kteří nuceně přecházejí od zkrachovalé Bohemia Energy ke konkurenci a přijdou tím o smluvně zafixované ceny.
„Nízkopříjmovým můžeme pomoci v uvozovkách mimořádnými dávkovými schématy,“ připustil Jan Skopeček (ODS) s tím, že ideální bude zkombinovat více krátkodobých nástrojů. Nevyloučil také využití poplatků za obnovitelnou energii a snížení DPH.
„Jedno z opatření by mohlo být snížení daňové zátěže elektřiny, byť rozumím tomu, že snížení DPH na nulu je nesmysl a v Evropské unii neprojde,“ uvedl.
Jako důležitější nicméně považuje řešení příčin této krize. „Musíme se bavit o tom, jestli má smysl, aby dál fungoval trh s emisními povolenkami, kde nakupují spekulanti a vyvíjí se to směrem, který není dobrý a z velké části stojí za zdražením elektřiny,“ dodal. To je však na dlouhodobou diskusi v Evropské unii.
Je také pravděpodobné, že si nadcházející vláda došlápne na obchodníky s energiemi, aby nedocházelo k situacím jako v případě padlé Bohemia Energy, že zákazníci mají smluvně zafixovánu levnou elektřinu, ale dodavatel komoditu nemá dopředu nakoupenou.
Podle Jurečky to nebude úkol pro Energetický regulační úřad, který je kontrolním orgánem, ale pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Bude potřeba udělat změnu legislativy z hlediska toho, jak firmy na trhu nakupují a obchodují s elektřinou a plynem,“ řekl bývalý ministr zemědělství, který se v minulých letech na sociálních sítích čile vyjadřoval i k dopravním tématům.
