Článek
Přibližně dva týdny funguje v Praze americká služba Lime, pomocí níž si může kdokoli jednoduše půjčit jednu ze stovek elektrokoloběžek rozmístěných po městě. Před první jízdou musí uživatel odsouhlasit jednoduchý výčet podmínek, z nichž hned jedna z prvních jasně říká, že nesmí jezdit po chodníku.
Vypadá to ale, že uživatelé buď neumí číst, nebo se prostě rozhodli tuto podmínku (která je ale zároveň dopravním předpisem) hromadně ignorovat.
V pátek časně odpoledne jsme natáčeli v centru Prahy na křižovatce u náměstí Jana Palacha, kde se potkávají turistické trasy s běžným provozem. Za necelých pět minut jsme napočítali patnáct elektrokoloběžek jedoucích po chodníku.
V potaz jsme brali jen ty jezdce, kteří jeli s využítím elektromotoru (ten umožňuje rychlost až 25 km/h). Nepočítali jsme ty, kteří koloběžku tlačili či se odráželi. Za stejnou dobu projelo po chodníku i pár cyklistů na vlastním či půjčeném kole. Několik málo koloběžkářů také projelo správně po silnici. Početně nejvíc ale bylo těch na chodníku, na což se můžete podívat v hlavním videu tohoto článku.
„Jezdec na elektrokoloběžce je považován za cyklistu, z toho plyne, že musí dodržovat předpisy jako cyklista. Mezi to určitě nepatří jízda po chodníku, která je podle zákona o provozu na pozemních komunikacích zakázána. Neukázněnému koloběžkáři za jízdu na chodníku a ohrožování chodců hrozí pokuta až dva tisíce korun,” říká mluvčí pražské městské policie Jan Čihák.
Znamená to zjednodušeně, že koloběžkáři mají jezdit po silnici mezi auty. Kde k tomu je příležitost, mohou využít i cyklostezky nebo úseky, kde mají kola na rozdíl od aut dopravní značkou povolen vjezd.
Praha ale není pro cyklisty zdaleka tak přizpůsobená jako třeba Vídeň, Berlín nebo Amsterdam. Proto si často cyklisté krátí cestu právě po chodníku. Rozmach dostupných sdílených kol a nově i příchod několika stovek elektrokoloběžek v ulicích tuto situaci jenom prohloubily.
Statistika městské policie nerozlišuje koloběžky a kola, natož kola sdílená. Za uplynulý rok eviduje přes dva tisíce přestupků cyklistů, z nichž mezi nejčastější vedle jízdy po chodníku patří jízda po přechodu nebo v jednosměrce.
„V současné době je situace opravdu komplikovaná, ale za krátkou dobu není ještě možné situaci hodnotit,” říká mluvčí městské policie Čihák. Strážníci jsou podle něj připraveni reagovat ve spolupráci se státní policií či provozovateli služeb sdílených kol či koloběžek.
Jak už bylo řečeno, služba Lime poměrně viditelně nabádá uživatele, aby dodržovali předpisy a po chodníku nejezdili. Má to ale evidentně zatím omezený efekt.
„Určitě se na koloběžkách má jezdit po cestě či cyklostezce. Budeme určitě pracovat na tom, abychom vzdělali naši uživatelskou bázi o tom, že mají dodržovat pravidla,” slibuje provozní manažer pražského Lime Ondřej Široký, podle nějž se i v Praze dá na koloběžce dopravovat tak, aby jezdec předpisy neporušoval.
Služba Lime, spolu se službami na sdílení bicyklů Rekola, Velonet a Homeport, v září podepsala s Prahou memorandum o rozvoji služeb sdílených kol. V něm se město zavazuje k rozvíjení infrastruktury pro mladou službu, která může dobře doplňovat hromadnou dopravu v Praze.
I samotní provozovatelé se zavázali předcházet problémům. Spíše než porušování předpisů jezdci se ale při podpisu memoranda kladl důraz na odkládání kol a koloběžek na místech, kde budou co nejméně překážet.
