Zprávy z bojiště: Po chaotickém ústupu chtějí Rusové odříznout Donbas

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

Ukrajina vyhrála střetnutí, které by mohlo být do budoucna známé jako „bitva o Kyjev“, shrnují vývoj posledních dní analytici z amerického ISW. Ruské síly se postupně během několika posledních dní stáhly ze všech oblastí západně od Kyjeva, a částečně i východně od hlavního města.

Ústup mimo jiné odkryl řadu stop pravděpodobných válečných zločinů na Ruskem okupovaných územích, které budou mít svůj vliv na vnímání a průběh války, tento text je ovšem věnován čistě vojenské stránce věci.

Ruská armáda tedy definitivně zastavila svou snahu o dobytí ukrajinského hlavního města. Po selhání „bleskové války“ na začátku konfliktu se ruské velení snažilo ještě několik týdnů udržet naději na úspěch převelením dostupných (ne příliš početných) posil na osu plánovaného postupu ke Kyjevu a dalším cílům. Nyní zjevně ruská armáda neúspěšné snahy vzdala a už fakticky zahájila novou fázi svého tažení na Ukrajině s novými cíli.

Ústup ruských sil od Kyjeva neproběhl zcela spořádaně. Ještě v poslední březnový den ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko stáhlo až pět praporních taktických skupin z okolí Kyjeva do Běloruska, aby se mohly přezbrojit a přesunout na jiné směry postupu. Ruské síly podle tohoto zdroje zaminovaly vyklizený terén a použily dělostřelectvo ke krytí svých pohybů. Ukrajinské velení netvrdilo, že se ruské síly zhroutily nebo se daly na útěk. U Černihivu například měly ústup ruských sil údajně krýt jednotky 1. gardové tankové armády.

Další průběh operace ale zřejmě nebyl tak hladký. Ukrajinské jednotky pokračují v posledních 24 hodinách v čištění Kyjevské oblasti od izolovaných ruských jednotek, které na místě zůstaly po ústupu. Někteří ukrajinští představitelé označují tyto operace za hon na „ztracené skřety“. Nic nenasvědčuje, že by izolované ruské jednotky, s nimiž se ukrajinské síly setkávají, zůstávaly pozadu záměrně, a nezdá se, že by ruská ohniska kladla ukrajinským vyčišťovacím operacím souvislý nebo koordinovaný odpor.

Jinak řečeno, ruské síly se pokusily provést klidný ústup ze svých pozic v okolí Kyjeva, který měly krýt k tomu určené jednotky podporovanými dělostřelectvem a minami, a ne zcela uspěly. Je možné, že ukrajinské síly postupovaly rychleji, než ruské velení předpokládalo. I tak ovšem Rusko úspěšně stáhlo velkou část jednotek, která zůstala v okolí Kyjeva, do Běloruska. Ruská vojska se již prakticky kompletně stáhla ze západního břehu Dněpru a dokončují ústup z východního břehu.

Ten ruské síly pravděpodobně zcela opustí v příštích dnech. Stáhnou se z okolí Černihiva na severu a z Brovarů na východě. Je pravděpodobné, že se budou snažit udržet výběžek kolem Konotopu a Sumy dostatečně dlouho na to, aby se síly z okolí Kyjeva mohly plně stáhnout. Poté se s velkou pravděpodobností ovšem stáhnou zpět do Ruska. Očekává se, že moskevské velení se nejspíše vzdá všech svých pozic západně od Charkova.

Kreml se snaží neúspěch počátečního ruského tažení samozřejmě zastřít. Oficiální verze tedy říká, že ruské síly zaútočily na severovýchodní Ukrajinu výhradně za účelem oslabení ukrajinských sil před dosažením „hlavního cíle“, kterým je dobytí Doněcké a Luhanské oblasti. Změna v tónu zpravodajství o válce nastala již v druhé polovině března. Příkladem může být třeba prohlášení ruského generálního štábu z 25. března.

Neuspořádanost ruského ústupu naznačuje, že přinejmenším část jednotek, které se nyní znovu soustřeďují v Bělorusku a západním Rusku, nebude v blízké době schopna boje. Ruské jednotky, které se po stažení z okolí Kyjeva pokoušejí obnovit své síly, se pravděpodobně budou muset znovu konsolidovat (tedy shromáždit své vojáky, přesně určit ztráty a případně je doplnit posilami). Nutná bude jistě i obnova vybavení, jehož ztráty byly především z počátku bojů značné. To vše nějakou dobu potrvá.

Nebude to možná také úplně hladký proces. Moskva se pokouší soustředit rezervy a některé jednotky stažené z bojů v okolí města Sumy, aby posílila své útočné operace na východě, ale naráží na vážné problémy. Rusové také v posledních dnech nadále ostřelovali Charkov, ale ukrajinský generální štáb již 2. dubna oznámil, že intenzita bombardování poněkud poklesla.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že někteří ruští vojáci se dalšímu nasazení brání, a v některých případech odmítají (znovu) nastoupit do boje. Generální štáb například 3. dubna uvedl, že dvě praporní taktické skupiny, které se před necelým týdnem přesunuly z Jižní Osetie směrem k Donbasu, odmítly bojovat a připravují se plány na jejich přesun zpět ke Kavkazu.

Podle stejného zdroje zhruba 25 vojáků ruské 31. samostatné výsadkové brigády odmítlo rozkazy k opětovnému vstupu do boje, protože jejich jednotka měla příliš veliké ztráty. Někteří velitelé ruské 3. motostřelecké divize se údajně také odmítli účastnit bojových operací. V tuto chvíli není možné ověřit, jaká je v ruské armádě ve skutečnosti situace, význam těchto zpráv je ovšem lepší nepřeceňovat. Morálka většina ruských jednotek podle všeho není příliš vysoká, masové dezerce či vzpoury se ovšem zřejmě nedějí.

Bojům ovšem stále není konec. Kyjev si nejspíše může na dohlednou dobu vydechnout, Rusko ale může stále ještě mnohé získat. Klíčem k úspěchu budou nyní operace na východě a jihu Ukrajiny.

Současná linie fronty představuje stále významné územní zisky. Pokud zůstane v této podobě, Rusko bude schopno vyvíjet na Ukrajinu mnohem větší tlak než před invazí a může časem znovu sestavit výkonnější invazní síly. Vítězství Ukrajiny v bitvě o Kyjev je tedy významné, ale ne rozhodující, hodnotí analytici z ISW.

Rusové mají stále strategickou iniciativu, oni budou útočit. Jejich nové cíle se už rýsují. Kromě udržení oblasti na jihu (o tom dále), to nejspíše bude ovládnutí větší části východní Ukrajiny. Ruské síly od Charkova se tedy nejspíše pokusí vytvořit koridor směrem na jihovýchod, aby se spojily s ruskými silami v Luhanské oblasti. Ukrajinské síly na sever od Donbasu by tak mohly být odříznuty od zbytku země.

Zároveň je možné, že ruské jednotky budou alespoň hrozit postupem na severovýchodě, aby Ukrajinci museli část svých sil vázat tam. O něco podobného se ostatně snaží Rusko na úplně druhém konci země. Na jihozápadních hranicích Ukrajiny, v Podněstří, se nachází zhruba dva tisíce ruských vojáků. Jsou umístěni na území tzv. Podněsterské republiky (rusky Transnistrija), což je půlmilionový stát, který se odtrhl od Moldavska během krátkého, ale poměrně intenzivního konfliktu v roce 1992.

Od začátku se spekulovalo, že ruské invazní síly by této republiky mohly využít jako operační základny pro boj na Ukrajině. Tamní síly jsou zřejmě na samostatnou operaci příliš slabé, podle tvrzení ukrajinského generálního štábu z 2. dubna se ovšem připravují k „provokacím a demonstracím síly“ na hranicích s Ukrajinou. Cílem v tomto případě nejspíše nemůže být nic jiného než vázat ukrajinské síly v oblasti.

Postup ve směru z Charkova do Donbasu už v malé míře začal. Ruské síly se 1. dubna zmocnily Izjumu (jihovýchodně od Charkova), o což se pokoušely nejméně od 7. března. Ukrajinský generální štáb informaci podal tak, že jeho síly se pokouší znovu město ovládnout, „nepřítel utrpěl ztráty a stáhl se“, město ovšem je podle všeho pod ruskou kontrolu.

Ruské síly ovšem nejspíše pokračují ve snaze soustředit síly k obnovení ofenzivy na jihovýchod, protože v uplynulých 24 hodinách nezahájily žádnou rozsáhlou operaci. V nadcházejících dnech budou pravděpodobně pokračovat v ofenzivních operacích ve snaze odříznout ukrajinské síly východně od Izjumu od zbytku země.

V samotném Donbasu zřejmě Rusové zaznamenali dílčí úspěchy. Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti 3. dubna uvedl, že starostové měst Rubižne, Milove, Stancia Luhanska a Markivka spolupracují s představiteli separatistických republik. Představitelé separatistické Luhanské republiky také prohlásili, že vyklízejí Rubižne a evakuují civilisty. Zároveň obvinili ukrajinské síly z poškození města.

Jako obvykle v tuto chvíli není jasné, co je na tvrzeních pravdy. V tomto případě je situace o to nejasnější, že nevíme, zda se prohlášení případně zakládají na skutečné ruské vojenské kontrole nad městy, nebo na tvrzení spolupracujících starostů měst. Zpráva ukrajinského generálního štábu z půlnoci 2. dubna totiž například uvádí, že ruské síly v žádném případě ještě Rubižne neobsadily.

Podle ukrajinského generálního štábu ruské síly údajně útočily na ukrajinské pozice na různých místech Donbasu, ale údajně dosáhly jen omezených úspěchů. Tato tvrzení nelze ověřit, ovšem zprávy ze sociálních sítí jasně naznačují, že v oblasti se vedou v posledních dnech těžké boje.

V jižní části bojiště se situace příliš nemění. Těžké boje podle všeho pokračují v Mariupolu, informací je ovšem málo, protože spojení s městem bylo prakticky úplně přerušeno. Ruská média každopádně informovala, že ve městě 2. dubna probíhaly intenzivní střety.

Rusko bude pravděpodobně chtít o definitivním dobytí města informovat, využít události pro propagandistické účely. Protože to zatím neučinilo, město zřejmě ještě plně pod kontrolou nemá. Ukrajinský generální štáb 3. dubna rovněž uvedl, že ruské síly město ještě zcela neobsadily. Ale o tom, jak si vedou obránci, se vyjádření omezilo na frázi, že obránci města hrdinně bojují.

V oblasti kolem Chersonu, dále na západ, se fronta podle všeho příliš nemění. Ruské síly se údajně pokouší dobýt městečko Oleksandrivku. To nejprve ruské síly dobyly, v polovině března je z něj Ukrajinci vytlačili. Hlavním cílem Kremlu v oblasti se zdá být ovšem stabilizace a konsolidace dosavadních zisků.

Kreml údajně urychluje snahy o vytvoření kvazistátních útvarů, které by spravovaly okupované ukrajinské území. Ukrajinský generální štáb v posledních dnech tvrdí (příklad), že se Rusko pokouší zřídit vojensko-civilní správy a připravuje vytvoření „Chersonské lidové republiky“, která by spravovala okupovanou jižní Ukrajinu.

Podle ukrajinského velení na okupaci v okolí Chersonu dohlíží ruská Federální bezpečnostní služba, konkrétně 652. skupina informačních a psychologických operací a důstojníci 12. hlavního ředitelství Generálního štábu Ruské federace. Kreml připravuje skupinu zaměstnanců ruských silových složek a soudní úředníky na vyslání na Ukrajinu. Termín prý zatím není přesně určen.