Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Neuběhl ani celý rok a ceny elektřiny jsou na polovině. Zatímco loni v dubnu stála jedna megawatthodina na burze 161 eur, koncem února poklesla skoro až k 70 eurům. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely pocítí pozitivní trend brzo i spotřebitelé.
„Distributoři přicházejí neustále s novými tarify. Ceny už jsou více než 30 % pod cenovými stropy,“ uvedl ministr Jozef Síkela (STAN) v České televizi. „Je otázka, kdy konkurence donutí jednotlivé distributory k tomu, aby pozitivní vývoj velkoobchodních cen propsali do konečných faktur,“ dodal s tím, že to bude ještě v letošním roce.
Ministr má za to, že přichází vhodná doba pro fixaci ceny energií. „Já bych naopak doporučil, aby se ti, kterým končí tarif, velmi dobře podívali po trhu a určitě do nějaké fixace šli,“ uvedl ministr. Stejný názor má i Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Nyní je dobrý čas zvažovat fixaci,“ doporučil v pořadu Otázky Václava Moravce v ČT.
„Nedoporučoval bych fixaci na dlouhou dobu,“ kontroval naopak stínový ministr průmyslu hnutí ANO Karel Havlíček. Přes značný propad ceny elektřiny na trzích pokles v tarifech totiž zatím nevidíme a zlevnění zákazníci reálně pocítí až v příštím roce, myslí si Havlíček.
„Klesají spotové ceny na trzích, ale neklesají u zákazníků. Tarif ČEZ basic v roce 2021, kdy stála elektřina na trzích 70 eur, dnes stojí stejně tolik, byl za 4,80 Kč za kWh. Dnes se platí v tomtéž tarifu osm korun 12 haléřů,“ uvedl Havlíček s tím, že distributoři potřebují doprodat energii, kterou si za vyšší ceny loni nakoupili.
Havlíček, který sám působil jako ministr průmyslu v minulé vládě, také zkritizoval kabinet za to, že spotřebitelům zdražil regulovanou složku energie tím, že na ně přenesl náklady za obnovitelné zdroje. „Vláda se rozhodla, že to převede ve výši 60 miliard korun a ERÚ (Energetický regulační úřad, pozn. red.) už pak jen podle určitého klíče rozpočítá, kolik padne na obyvatele a kolik na podniky.“
„Vláda pouze snížila masivní dotace, které v roce 2023 poslala firmám a spotřebitelům,“ odmítl Síkela kritiku a připomněl, že poplatek za obnovitelné zdroje vláda lidem odpustila v reakci na zdražení energií.
Síkela také pro navrácení poplatku OZE do faktur argumentoval vyššími náklady státu na rozvoj energetické sítě kvůli „zeleným zdrojům“. „Do rozvoje sítě šlo loni 27 miliard. V příštím roce to bude dalších osm miliard navíc,“ vypočetl ministr. K dalšímu skokovému zdražení na přelomu letoška a příštího roku podle ministra už nedojde.
Češi podle únorových dat Eurostatu platí nejvyšší regulované ceny v celé EU. Z prosince 2023 na leden jim meziměsíčně stouply o 5,6 %. Průměrný obyvatel Unie přitom na přelomu roku prožil zdražení o 1,6 %.
Pokud se podíváme na ceny energií v EU obecně, nikoli jen na regulovanou složku, je Česko na přelomu roku třetím nejvíce zdražujícím státem po Španělsku a Nizozemsku. Elektřina, plyn, tuhá paliva a tepelná energie v lednu meziměsíčně podražily o 7,3 %, plyne z čerstvých čísel Eurostatu.
Podle Jana Rafaje se přenesení nákladů za obnovitelné zdroje do cen pro odběratele negativně projevuje i na ekonomickém růstu Česka. „Způsobuje to ekonomickou stagnaci. Musíme se rozhodnout, jestli chceme ekonomiku nakopnout. Český podnikatel má horší podmínky,“ uvedl zástupce průmyslu v ČT.
