Článek
Podle některých analytiků by obzvláště chladná a dlouhotrvající zima ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi určitě prospěla vzhledem k tomu, že Moskva v odvetě za západní podporu Kyjevu drasticky omezila dodávky plynu do Evropy, napsala agentura AFP.
V posledních letech zažila západní Evropa obzvláště krutou zimní sezonu na přelomu let 2010 a 2011 a takzvanou sibiřskou zimu v roce 2018, která zabila desítky lidí a způsobila velká přerušení dopravy. Pokud se to stane znovu, mohlo by to v souvislosti s nedostatkem ruského plynu, který představuje významnou část energetických dodávek pro některé evropské země, způsobit velké potíže, jejichž důsledkem by mohlo být oslabení odhodlání Evropské unie podpořit Ukrajinu.
„Energie je jednoranná zbraň a právě vystřelila,“ řekl válečný historik a bezpečnostní expert Eliot A. Cohen z Centra pro strategická a mezinárodní studia na americké Univerzitě Johnse Hopkinse.
Řada vlád vyzvala domácnosti a podniky, aby ztlumily topení a šetřily energiemi v rámci evropského plánu na snížení spotřeby plynu v letošní zimě nejméně o 15 procent oproti průměru za posledních pět let. Sedmadvacítka rovněž urychlila naplňování svých strategických rezerv, i když to znamená platit vysoké ceny za plyn Alžírsku, Kataru, Norsku nebo USA.
Evropská unie je tak nyní s přibližně 90 procenty naplněných rezerv dobře vybavena k zajištění energetické bezpečnosti pro své občany. Zejména proto, že se očekávají „normální“ povětrnostní podmínky, uvedl Alírezá Nahví z poradenské společnosti Wood Mackenzie.
Toto zabezpečení je ale nejisté a krutější zima než obvykle by představovala Damoklův meč. S ohledem na tuto skutečnost mnoho průmyslových i politických činitelů sleduje Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF).
Geopolitický problém - jak bude?
Organizace, vybavená superpočítači schopnými shromažďovat data z různých národních meteorologických služeb, je mimo jiné zodpovědná za vypracování klouzavých tříměsíčních předpovědí prostřednictvím své služby Copernicus Climate Change Service (C3S).
„Letos je tato otázka jednoznačně předmětem geopolitického zájmu,“ řekl šéf služby Carlo Buontempo před čtvrtečním zveřejněním prognóz na období od listopadu do ledna. Na úplně přesné předpovědi je sice ještě příliš brzy, ale první dostupné údaje naznačují, že zima bude celkově mírná, i když v listopadu a prosinci hrozí brzké ochlazení.
„Záleží na směru větru. Pokud se od poloviny listopadu do prosince objeví silný vítr z východu a sníh nad Evropou, bude to mít určitě vliv na poptávku po plynu, ceny a geopolitiku,“ říká Buontempo. Na druhou stranu je Atlantický oceán po rekordně teplém létě v Evropě teplejší než obvykle a západní větry by mohly udržet mírné teploty.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) nedávno spočítala, že při průměrných teplotách a za předpokladu, že poptávka po plynu se letos sníží přibližně o devět procent, se Evropa obejde bez větších problémů.
Pokud však „bude zima o deset procent chladnější než obvykle, evropská plynárenská soustava bude pod tlakem“, varuje Gergely Molnar, který v IEA pracuje jako analytik.
Nepřehlédnutelným faktorem bude výše zásob, které se nacházejí především ve vyčerpaných plynových polích nebo vodonosných vrstvách. Tyto rezervy mohou být naplněny asi z 90 procent, ale jsou těžko dostupné, protože s vyčerpáním zásob se tlak snižuje, takže posledních 30 procent se těžko těží.
Pozdní ochlazení v únoru nebo březnu, kdy je tlak nízký, je „Achillovou patou bezpečnosti evropských dodávek plynu“, varovala IEA.
