Článek
EU Tax Observatory, která zkoumá systém zdanění a je součástí Pařížské ekonomické školy, uvedla, že většina lidí na světě platí vyšší sazbu daně než ti superbohatí, kteří mohou využívat složité podnikatelské struktury, aby se placení vyhnuli. O výzkumu informuje server BBC.
V současné době existuje přibližně 2500 miliardářů s celkovým majetkem ve výši 13 bilionů USD. Instituce tvrdí, že minimální 2% sazba daně z celosvětového majetku miliardářů by přinesla 250 miliard dolarů ( 5,8 bilionu Kč) ročně.
Instituce zkoumala, jak úspěšné bylo v uplynulých 10 letech úsilí, aby jednotlivci a firmy platili svůj spravedlivý podíl. Výsledná zpráva pak konstatuje, že například sdílení informací o účtech bohatých lidí ve více než 100 zemích výrazně omezilo daňové úniky v offshorech.
Miliardáři však mohou uniknout placení daně ze svého majetku „díky častému využívání fiktivních společností, které se vyhýbají zdanění příjmů“, uvedla zpráva.
Quentin Parrinello, hlavní politický poradce EU Tax Observatory, řekl BBC, že globální miliardáři „strukturují svůj majetek tak, aby negeneroval mnoho zdanitelných příjmů“.
Připustil, že zavedení 2% daně pro miliardáře ze strany zemí může znít „utopicky“, ale stejně utopicky před deseti lety vypadal nápad požádat švýcarské banky, aby si s daňovými úřady vyměňovaly daňové informace. A nyní je tato spolupráce hlavní zbraní v boji proti daňovým únikům.
Zpráva sice chválí dohodu z roku 2021 mezi 140 zeměmi, která má zajistit, aby společnosti platily alespoň 15% daň z příjmu právnických osob, ale uvádí, že od té doby byl tento plán „dramaticky oslaben“ kvůli „rostoucímu seznamu mezer“.
Nejen peníze, ale i demokracie
Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, v úvodu zprávy naznačil, že nespravedlnost v oblasti zdanění dokonce představuje riziko pro demokracii.
„Pokud občané nevěří, že každý platí svůj spravedlivý podíl na daních – a zejména pokud vidí, že bohatí jednotlivci a bohaté korporace neplatí svůj spravedlivý podíl –, pak začnou daně odmítat i oni,“ řekl pro BBC.
„Proč by měli odevzdávat své těžce vydělané peníze, když to nedělají bohatí? Tento do očí bijící daňový nepoměr podkopává správné fungování naší demokracie; prohlubuje nerovnost, oslabuje důvěru v naše instituce a narušuje společenskou smlouvu,“ tvrdí nobelista. Parrinello proto navrhl, aby se o dani pro nejbohatší mluvilo na příštím summitu G20, který se bude konat téměř za rok v Brazílii.
Někteří z nejbohatších lidí světa se již nyní zavázali, že většinu svého majetku odevzdají. Například spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, filantropka Melinda French Gatesová a miliardář a investor Warren Buffett založili v roce 2010 charitativní kampaň Giving Pledge (slib dárcovství), aby „určili nový standard štědrosti mezi ultrabohatými“.
Například Buffet i po sérii daňových změn v roce 2013 přiznal, že i když se jeho daňová sazba zvýšila, stále platí nižší procento než jeho sekretářka. „Pravděpodobně budu nejhůře platícím daňovým poplatníkem v kanceláři,“ řekl tehdy.
Podle Stiglitze je řešení spravedlivého zdanění a výběru příjmů pro společnost zcela zásadní, protože země na celém světě musí řešit problémy se změnou klimatu, pandemiemi i sociální nerovností. A na jejich řešení musí vlády vydávat ohromné částky do vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury i technologií.
Jedním z relativně čerstvých signatářů slibu dárcovství je MacKenzie Scottová, spisovatelka a bývalá manželka zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose.
V rámci rozvodu před čtyřmi lety získala Scottová čtyřprocentní podíl ve světovém gigantovi v internetovém prodeji. Scottová od té doby už rozdala přibližně 14 miliard dolarů (326 miliard korun).
Její bývalý manžel je třetím nejbohatším mužem světa s majetkem ve výši 148 miliard dolarů (3,4 bilionu korun) a v loňském roce řekl televizi CNN, že chce většinu svého majetku rozdat.
Elon Musk, majitel společnosti X, dříve Twitteru, spoluzakladatel a šéf společností Tesla a SpaceX, je v současnosti podle časopisu Forbes nejbohatším mužem světa s majetkem ve výši 225 miliard dolarů (5,2 bilionu korun).
