Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Porostou reálné mzdy, poroste ekonomika, neporoste nezaměstnanost. Příští rok se budeme mít čistě ekonomicky „normálně“. Jenže pro normální ekonomické časy přichystala vláda rozpočet s dalším mimořádným schodkem.
Redakce SZ Byznys pro vás vybrala deset bodů, které bychom při čtení návrhu zákona o rozpočtu neměli opomenout.
1. Česko se dál zadlužuje
I v příštím roce bude stát hospodařit s vysokým schodkem. Celkem 230 miliard korun. Ten je sice o 22 miliard nižší než ten letošní, ale tempo konsolidace kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. „Česko se bude dál zadlužovat vysokým tempem,“ komentuje ekonomka Jana Matesová.
„Požadavky ministerstev byly ještě o dalších 250 miliard vyšší, nedovedu si představit, že by to mohlo být výrazně méně. Vláda je složená z pěti stran a mnoha ministrů, kteří mají silné slovo. Ušetřit slibovaných 70 miliard bylo nereálné,“ hodnotí bilanci člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal.
Ekonom také podotýká, že řada výdajů narostla jen pouhou inflací. „Když se schodek očistí o inflaci, tak z něj musíme odečíst třetinu, tedy zhruba 70 miliard, a jsme rázem na přibližně 160 miliardách. To je optikou toho, na co jsme byli zvyklí před pandemií, hodně. Ale nikdo se nechce zbavovat narostlých důchodů a s Ruskem za humny ani 2 % na obranu.“
2. Každou desátou korunu si půjčíme. Za draho
Příští rok si Česko na celou desetinu svých výdajů půjčí. Růst zadlužení tak rozpočet zatíží i skrze náklady na obsluhu státního dluhu, tedy úroky za tuto půjčku. Ty loni dosáhly 68 miliard korun. Budou stále vyšší, říká bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová.
„Jen od konce roku 2019 jsme jako Česká republika jenom za tyhle náklady, ze kterých nikdo ve veřejných službách nic neměl, ale musí se platit, aby školství a zdravotnictví vůbec mohlo fungovat, dali k dnešnímu dni skoro 250 miliard. Čtvrt bilionu, který odletěl, abychom vůbec mohli provozovat tento stát.“
„Státní rozpočet si půjčuje i na běžné výdaje aktuálně v průměru za čtyři procenta ročně, zatímco obcím rostou přebytky, které nestíhají ani proinvestovat, ani spotřebovat,“ všímá si také hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na sociální síti X.
3. Kdo to platí
Příští rok už naše ekonomika poroste rychleji, doufá Stanjurovo ministerstvo. Předpokládá, že nejvíc peněz přiteče do rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, přes 809 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty se očekává příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Od firem hodlá zinkasovat 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně skoro o 19 procent víc než letos.
Daňová kvóta, která udává poměr příjmů z daní a z veřejných pojistných systémů vůči nominálnímu HDP, má být napřesrok stejná jako letos, 33,1 %.
V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun.
4. Extradaň na banky a ČEZ potrvá
Na příjmové straně vláda počítá i dál s příjmy z tzv. windfall tax. Kolik chce vláda v příštím roce od velkých bank, rafinérií, ale zejména od ČEZ vybrat na takzvané dani z mimořádných zisků, MF v návrhu rozpočtu nespecifikovalo. Když se daň před dvěma lety zaváděla, počítal resort s inkasem 25 miliard korun.
„Z ČEZ to vybratelné pravděpodobně je. Z hlediska makroekonomiky počítá rozpočet s údaji, které vůbec nebudou mimořádné. Budeme se mít normálně. Porostou reálné mzdy, poroste ekonomika, neporoste nezaměstnanost. A v té normální ekonomické situaci pořád zůstávají daně z mimořádných zisků. To nedává smysl,“ domnívá se ekonom Stroukal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvažoval tuto daň pro příští rok zrušit, ale příjmy z mimořádných daní podle analýzy ministerstva zatím nepokryly všechny mimořádné výdaje, které měl stát v souvislosti s energetickou krizí.
5. Většina padne na penze
Rozpočet vyčerpávají tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Celkem 93 % z veškerých zdrojů, které má stát k dispozici, musí vydat za předem pevně dané položky na základě platných zákonů. Těm se nejde vyhnout.
Drtivá většina padne na důchody. V absolutních částkách tak nejvíce proti letošnímu roku získá tradičně Ministerstvo práce a sociálních věcí. V kase mu přibude 42 miliard, a bude tak hospodařit s 968 miliardami korun. Ovšem „jen“ 24 miliard navíc půjde na sociální dávky, zvláště na důchody a příspěvek na péči.
Výrazným výdajem jsou i platby za státní pojištěnce, zbytek „povinných“ výdajů tvoří například odvody do evropského rozpočtu (65,3 miliardy korun).
6. Ořezané valorizace zatím neušetří
Vláda kvůli úsporám změnila způsob výpočtu valorizace penzí. „Zatím nový systém neušetří, protože se ještě nevalorizuje podle reálné mzdy. Růst reálných mezd se bude započítávat do důchodů až tehdy, kdy bude úroveň reálných mezd vyšší než reálné mzdy při poslední valorizaci, kdy se brala reálná mzda do úvahy. To bylo někdy v roce 2022,“ podotýká ekonom Filip Pertold, poradce ministra práce Mariana Jurečky.
Penze se od ledna zvýší v průměru o 356 korun. Na důchody se vyplatí přes 700 miliard, valorizace spolknou přes 12 miliard korun. „S mimořádnou valorizací se určitě nepočítá, protože inflace se pohybuje kolem dvou procent,“ dodává Pertold.
7. Rekordní investice
„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu,“ říká šéf financí Stanjura. Investice dosáhnou celkem 250 miliard, z toho 100 miliard Česko dostane z EU. Vedle dopravy bude nejvíc investovat armáda, životní prostředí a zdravotnictví.
„Každý, kdo kdy skládal jakýkoliv rozpočet, tak ho nazval proinvestičním. Je otázka, jestli do investic řadit i dopravu. Položka na dopravě narostla velice silně. Stavíme dálnice. Není to ale prorůstový rozpočet, jak jsme to třeba chápali my v NERV. My jsme dostali zadáno vymyslet dlouhodobé prorůstové věci, které zvýší potenciál české ekonomiky,“ glosuje ekonom Stroukal.
Přísun peněz do vědy je očekávatelný vzhledem k tomu, že vládu vede profesor a sedí v ní rektor či akademici. V jedné oblasti by ale podle Dominika Stroukala měl kabinet s investicemi ještě přitlačit: „Pokud by mi někdo před spoustou let řekl, že se složí vláda, ve které budou sedět Piráti, bude středopravá a bude mít pohodlnou většinu, tak bych čekal, že peníze do digitální transformace bude citelnější.“
8. Kraje si polepší
Kapitoly Ministerstva školství nabobtnaly proti loňsku o 15,6 miliardy korun, bez zdrojů z EU a včetně tří miliard na vysoké školy. Zatímco letos porostou platy nepedagogickým pracovníkům ve školství jen kosmeticky, příští rok mají dostat přidáno výrazněji.
Podle ekonomky Jany Matesové by se na financování školství měly více podílet kraje. „Kraje a zejména obce se nesmírně rvaly za to, aby byly zřizovateli škol. Všichni daňoví poplatníci vám na to posílají v rozpočtovém určení daní peníze. Tak ale musíte ty kuchařky a školníky a údržbáře a administrativní síly zajistit. Krajům a obcím leží peníze na účtech a stát neví, kterou daň by ještě zvýšil,“ kritizuje ekonomka.
Příjmy samospráv od ledna vzrostou. Napřesrok dosáhnou 42 procent státního rozpočtu, tedy téměř devíti set miliard korun.
9. Nejvíc přidáno dostanou Válek a Kupka
Výdaje rostou až na pár výjimek ve všech rozpočtových kapitolách. Největší procentuální nárůst zaznamená Ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 25 procent na 17,5 miliardy korun.
Následuje Ministerstvo dopravy, kde Martin Kupka vyjednal růst zhruba o třetinu na 139,4 miliardy korun. Také Jana Černochová může být spokojená. I příští rok má Česká republika vynaložit na obranu dvě procenta HDP, čímž splní svůj závazek k NATO.
10. Kdo nejvíc ostrouhal?
Největší pokles výdajů naopak čeká Ministerstvo pro místní rozvoj. Resort Ivana Bartoše musí počítat s poklesem výdajů o necelých 13 % na 13,3 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude hospodařit se zhruba o desetinu nižší částkou než letos, konkrétně s 35,8 miliardy korun. Méně než letos dostane i resort zahraničí.
Pozn.red.: V článku byla upravena pasáž o výběru daně z mimořádných zisků
