Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chcete začít pracovat na plný úvazek jako zaměstnanec? Nebo si přivydělávat přes dohody o provedení práce či pracovní činnosti? Případně pracovat „na sebe“ jako OSVČ? Redakce SZ Byznys přináší základní informace o typech spolupráce včetně příkladů, pro koho je jaký typ nejvhodnější.
Pro koho je vhodné být zaměstnanec
Zaměstnanců bylo v České republice ve třetím čtvrtletí roku 2024 více než 4 miliony. Jednou z nepopiratelných výhod zaměstnání je stálý příjem, jasný termín výplaty a zaměstnanecké benefity, jež se většinou s prací na hlavní pracovní poměr pojí. Zaměstnanci mají také většinou stálou pracovní dobu a neriskují přímou ztrátu vlastního kapitálu, pokud se firmě nedaří.
Spolehnout se zaměstnanci mohou například na nemocenskou nebo mateřskou dovolenou. Řada zaměstnavatelů pak nabízí extra benefity, jako je dovolená navíc, sick days, stravenky či příspěvek na sport nebo rozvojové kurzy.
Pro koho je vhodný zaměstnanecký poměr
Tomáš pracuje jako programátor v IT firmě s měsíční hrubou mzdou 50 000 Kč (39 270 Kč čistá mzda). Oceňuje jistotu pravidelného příjmu, placenou dovolenou a nemocenskou, příspěvky na penzijní připojištění a další benefity. Kdyby pracoval na OSVČ, měl by vyšší čistý příjem, musel by ovšem hlídat pravidla švarcsystému a vyhovuje mu zaměstnanecký poměr právě kvůli sociálním jistotám a benefitům. Zaměstnavatel za něj měsíčně odvede 16 900 Kč na sociální a zdravotní pojištění.
Zároveň se ale se zaměstnáním pojí celá řada nevýhod, jako je méně flexibilní nakládání s volným časem nebo menší možnost ovlivnit výši svého příjmu. Ne každý pak zvládá spolupracovat s velkým týmem a mít přímé i nepřímé nadřízené nebo dodržovat striktní pracovní dobu.
Pro koho je vhodné OSVČ
Práce takzvaně „na sebe“ podnikatelům přináší slasti i strasti. V září roku 2024 bylo v České republice 1 158 440 osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ. Mezi hlavní výhody práce na IČO patří především větší flexibilita, svoboda rozhodování, možný odpočet nákladů a často také vyšší příjem. Má ale i své nevýhody - nenabízí pracovníkům takové jistoty jako zaměstnání a může se s ním pojit více práce.
„Mezi hlavní nevýhody patří nejistota příjmů, žádné zaměstnanecké benefity, vyšší administrativní zátěž, ale také nižší sociální zabezpečení. OSVČ mívají zpravidla nižší nebo žádnou nemocenskou, nižší důchod či podporu v nezaměstnanosti. A také žádnou nebo nižší mateřskou“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Pro koho se hodí OSVČ
Markéta pracuje jako grafička na živnostenský list. S měsíčními příjmy okolo 50 000 Kč využívá 60% paušální výdaje. Díky tomu má vyšší čistý příjem než v zaměstnaneckém poměru (41 668 Kč vs. 39 270 Kč při stejném hrubém příjmu). OSVČ jí umožňuje pracovat z domova, vybírat si zakázky a flexibilně organizovat svůj čas.
Na druhou stranu ale může podnikání přinášet vyšší čistý příjem, což může být pro řadu lidí rozhodující faktor. Při porovnávání čistého příjmu a daňové zátěže mezi zaměstnancem a OSVČ (IČO) je ale dle daňové poradkyně ze společnosti Forvis Mazars Gabriely Ivanco třeba vzít v potaz několik faktorů.
„Jedním z nejdůležitějších je výše příjmů a způsob uplatňování výdajů u OSVČ, zda uplatňuje výdaje ve skutečné výši (také jinak skutečné náklady na podnikání), nebo formou paušálních výdajů – ve výši 60 %, 40 % nebo 30 %,“ upozorňuje Ivanco
| Zaměstnanec | OSVČ (IČO) 60 % paušál | OSVČ (IČO) 40 % paušál | |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda/příjem | 50 000 Kč | 50 000 Kč | 50 000 Kč |
| Odvody zaměstnance/OSVČ | 10 730 Kč | 8 332 Kč | 9 891 Kč |
| Čistý příjem | 39 270 Kč | 41 668 Kč | 40 109 kč |
| Odvody zaměstnavatele | 16 900 Kč | 0 | 0 |
| Celkové náklady pro firmu | 66 900 Kč | 50 000 Kč | 50 000 Kč |
Výpočet: Forvis Mazars
Pozor na švarcsystém
Švarcsystém, pojmenovaný po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech začal systematicky využívat, představuje z pohledu pracovního práva nelegální formu zaměstnávání, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskovaný jiným typem smlouvy.
Spočívá primárně v tom, že OSVČ vykonává pro firmu práci takovým způsobem, který odpovídá běžnému zaměstnání. Pokud vztah mezi OSVČ a plátcem odměny nese znaky standardního zaměstnaneckého poměru, může být toto nastavení v rozporu se zákonem a při případné kontrole ze strany inspekce práce hrozí nemalé sankce. Od roku 2025 navíc platí sankce přísnější.
„Firmám, které umožní nelegální práci, hrozí pokuta od 50 000 Kč do 10 milionů Kč, a nad to lze uložit i zákaz činnosti až na dva roky. Také hrozí zveřejnění přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku,“ upozorňuje Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.
„Zveřejnění přestupku může mít devastující dopad na pověst zaměstnavatele, což je jeden z hlavních důvodů, proč by se firmy měly podobným praktikám důsledně vyhnout,“ vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Spolupráce s firmami je z pohledu OSVČ legální, pokud činnost OSVČ vykoná samostatně, na vlastní odpovědnost a svým jménem. Firma nesmí osoby výdělečně činné kontrolovat jako zaměstnance, tedy jim například zadávat konkrétní pracovní dobu, organizačně řídit nebo diktovat postupy.
OSVČ by dle Gevorkyan zároveň neměla být ekonomicky závislá pouze na jednom zadavateli. Příjem od více klientů dle ní posiluje nezávislost a chrání OSVČ před rizikem, že její činnost bude posouzena jako závislá práce.
Pro koho je vhodná spolupráce přes DPP a DPČ
Další možností je dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tu využívají především studenti, lidé na rodičovské dovolené, lidé pracující nárazově nebo například senioři jako přivýdělek k důchodu.
Od roku 2025 mají „dohodáři“ nové výhody, které jejich poměr více přibližují ke klasickému zaměstnání. Za určitých podmínek mají například nárok na dovolenou, nárok na příplatek při práci v noci, o víkendu nebo ve svátek nebo nárok na příplatek za práci při ztížených podmínkách.
Pro koho se hodí práce na dohodu
Anna je studentka vysoké školy, která si přivydělává o víkendech v kavárně. Měsíčně si vydělá 9 800 Kč. Díky DPP nemusí platit sociální ani zdravotní pojištění (je pod limitem 11 499 Kč), zaměstnavatel jí ze mzdy odvádí pouze 15% srážkovou daň. Z vydělané částky jí tak zůstane 8 330 Kč čistého.
DPP je pro ni ideální volbou, protože nabízí flexibilitu s možností práce pouze o víkendech a zároveň maximální možný čistý výdělek. Pokud by ale neměla žádné jiné příjmy, může zkraje roku podepsat Prohlášení poplatníka a žádnou daň pak odvádět nebude.
Jednotlivé dohody se od sebe liší především časovým omezením a možnostmi výdělku. Dohoda o provedení práce je omezena na 300 hodin ročně, dohoda o provedení pracovní činnosti naopak na v průměru 20 hodin týdně. Každý typ smlouvy se tedy hodí na jiný typ práce a je na dohodě pracovníka se zaměstnavatelem, který typ se na odvedenou práci hodí víc.
Tyto formy práce nabízí při dodržení stanovených limitů určitou daňovou optimalizaci . U DPP činí hranice 11 499 korun měsíčně, přičemž do této částky se neodvádí žádné pojistné, pouze 15procentní srážková daň. U DPČ je limit stanoven na 4 500 korun měsíčně. Pokud příjem zůstane pod těmito hodnotami, představují dohody výhodnou variantu jak pro zaměstnance (vyšší čistý příjem), tak pro zaměstnavatele (nižší celkové náklady). Při překročení těchto hranic se na výdělek vztahují stejná pravidla jako u standardního pracovního poměru včetně všech odvodů.
Autorský honorář
Autorský honorář je odměna za vytvoření jedinečného díla dle autorského zákona, a to v oblasti literatury, vědy, hudby, fotografie, audiovize, výtvarného umění či architektury. Týká se široké škály profesí, jako jsou spisovatelé, novináři, herci, fotografové, programátoři nebo grafici.
Na tuto činnost není potřeba živnostenský list, v některých případech není nutná ani smlouva. Kvůli větší jistotě a případným kontrolám je ale vždy lepší smlouvu sepsat. Z autorských příjmů se vždy odvádí daně nebo pojistné – buď zaměstnavatelem, plátcem prostřednictvím srážkové daně, nebo přímo autorem. Výjimkou jsou jednorázové nahodilé příjmy do 50 000 Kč ročně u osob bez jiných zdanitelných příjmů, kdy se neplatí daň z příjmů ani sociální pojištění, ale zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z daňového základu je vždy povinné.
Při vyplácení autorských honorářů záleží na jejich účelu, výši a na tom, kdo je vyplácí – zejména zda jde o součást pracovního poměru s autorem, nebo ne:
Pokud se jedná o odměnu (bez ohledu na její výši a za co je vyplacena) v rámci mzdy, tak se jedná klasicky o příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti) a pak autorská odměna podléhá klasicky odvodům jako každé jiné zaměstnání (daně a pojistné strhne případně zaměstnavatel a autorovi se vyplácí čistá odměna).
Dále se může jednat o jednorázové či pravidelné příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, které nejsou vypláceny v rámci zaměstnaneckého poměru a kde částka od jednoho plátce nepřesáhne měsíčně částku 10 tisíc korun.
„V tomto případě se může stát, že nebude případně uzavřena s tím, kdo odměnu vyplácí, žádná smlouva, i když bych její uzavření i tak doporučovala už kvůli právní jistotě nebo jako důkaz, z čeho příjmy plynou například pro finanční úřad či jiné instituce,“ vysvětluje daňová poradkyně Lucie Koubová.
