Chci být podnikatel: Jak si v Česku založit živnost a kolik to stojí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Živností je podle zákona „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“. Živnost si může založit kdokoli, kdo je dospělý, svéprávný a nebyl odsouzen za trestný čin.

Na založení živnostenského listu je zapotřebí dojít na živnostenský úřad nebo se zaregistrovat na jejich portálu. V prvním případě je zapotřebí si vzít občanský průkaz a tisíc korun jako poplatek za založení. Na úřadě následovně vyplníte registrační formulář. U online žádosti je poplatek o 200 korun nižší.

Po úspěšném založení dostanete od úřadu identifikační číslo (IČ) a výpis z živnostenského rejstříku.

„Živnosti dělíme na ohlašovací (pozn. red. řemeslné, vázané a volné) a koncesované. Provozovat živnost lze pouze na základě živnostenského oprávnění,“ uvedlo na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pro první typ platí, že živnost vzniká a provozuje se na základě prohlášení. Pro řemeslnou živnost je zapotřebí mít výuční list, maturitu či diplom nebo šestiletou praxi v oboru. V posledním případě obdržíte dokument podobný výučnímu listu.

Ohlášení se podává u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu – centrální registrační místo (CRM).

Pro získání vázané živnosti je nutné mít odbornou způsobilost, kterou stanoví živnostenský zákon. Do této živnosti řadíme například oční optiku, provozování autoškoly nebo masérské služby.

Naopak u volné živnosti nemusíte mít odbornou způsobilost, jedná se například o poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví.

Koncesovaná živnost je forma podnikání, kterou lze provozovat pouze s povolením od státních orgánů. Jedná se o činnosti, které mohou mít dopad na zdraví, bezpečnost, veřejný zájem nebo životní prostředí.

Pokud podnikáte poprvé nebo jste v předchozích 20 letech nepodnikali, minimální platba pro důchodové pojištění činí 3210 Kč. Tato částka platí i v případě, že podnikání bude jediným zdrojem vašeho příjmu.

Je nutné platit také nemocenské pojištění, abyste mohli dostat proplacenou neschopenku. Stát vyplácí dávky z tohoto pojištění teprve od patnáctého dne nemoci.

Pakliže jste OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), máte možnost vstoupit do paušálního režimu, který spravuje finanční úřad. V tomto případě nepodáváte daňové přiznání a zaplatíte finanční správě jednu částku, která je dále přeposlána na příslušné úřady.

Záleží na tom, jaký systém si vyberete - zda klasický, kde máte povinnost obcházet veškeré úřady, nebo elektronický, kde můžete posílat dokumenty přes datovou schránku a zaslat daňové přiznání.

Minimální zdravotní pojištění pro podnikatele činí 216 Kč. Zdravotní pojištění je dobrovolné a dávku můžete pobírat až po třetím měsíci placení pojištění.

Pokud nemoc trvá celý kalendářní rok a splňujete podmínky, nemáte povinnost platit zálohy na správu sociálního zabezpečení ani na zdravotní pojištění.

Máte povinnost oznámit zahájení podnikatelské činnosti. K tomu je zapotřebí tiskopis, který můžete vyplnit na správě sociálního zabezpečení, poslat přes datovou schránku nebo skrze živnostenský úřad. Jestliže informace do datové schránky nedorazí do měsíce, kontaktujte správu sociálního zabezpečení.

Sociální pojištění se skládá z důchodového a nemocenského pojištění a příspěvku na nezaměstnanost. Zdravotní pojištění platíte u své zdravotní pojišťovny. Finančnímu úřadu musíte zaplatit daň.

Paušální daň můžete aktivovat, pokud jste od začátku daného roku nebyli v zaměstnaneckém poměru. Limit obratu pro paušální daň je dva miliony korun. Jakmile překročíte obrat dva miliony, stanete se automaticky plátcem DPH. Na portálu finanční správy jsou příklady a vzory paušální daně.

Paušální daň zahrnuje klasickou daň z příjmu ve výši 100 korun, důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Platíte ji jako jednotnou částku na jeden účet, odkud se pak rozesílá na důchodové a zdravotní pojištění. Jestli byste svůj roční obrat neodhadli správně, ohlásíte to finanční správě a podáte daňové přiznání, ve kterém uvedete, do jakého pásma spadáte.

U klasického režimu je zapotřebí vést evidenci příjmů, abyste věděli, zda jste (ne)překročili odhadovaný obrat. U daňového přiznání musíte evidovat výdaje ve skutečné výši nebo procentuálně. Musíte být schopni prokázat příjem, například by vám peníze chodily na účet. Účetnictví musíte vést, pokud váš obrat přesáhne 15 milionů korun.

Jste-li v paušálním režimu, není zapotřebí podávat daňové přiznání. Pokud Váš příjem za celé zdaňovací období nepřesáhne 50 tisíc korun hrubého výdělku, bez jakéhokoli dalšího příjmu, povinnost daňového přiznání se na vás nevztahuje.

Pokud byste k podnikání měli zaměstnání, povinnost se vztahuje na příjem 20 tisíc korun. Budete-li ve ztrátě, musíte to evidovat v daňovém přiznání.

Jakmile si zřídíte živnost, je potřeba poslat kopii živnostenského listu do vaší pojišťovny. V případě OZP můžete kopii poslat přes Vitakartu.

Pokud je podnikání vaší hlavní činností, hradí se částka 2960 korun. Tato částka se může měnit podle měsíčního vyměřovacího základu. Splatnost je vždy do 8. následujícího měsíce. Veškeré informace k platbám najdete na stránkách jednotlivých pojišťoven.

Musíte-li podle podmínek podat daňové přiznání, je nutné ho doložit i své pojišťovně. Na základě daňového přiznání se vypočítá případný doplatek nebo nedoplatek.

Pokud podnikáte a zároveň jste zaměstnaní, nemusíte hradit povinné zálohy, protože je za vás hradí zaměstnavatelé.

Jestliže podnikáte a patříte do státní kategorie (v kombinaci se studiem, u důchodců nebo u maminek na mateřské dovolené), není první rok třeba hradit zálohy.