Zadní vrátka jménem kryptoměny. Oligarchové se mohou vyhnout sankcím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek řekl, že schválil „přísné sankce“ v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Ty mají za cíl omezit některým jednotlivcům a firmám schopnost obchodovat v dolarech a dalších hlavních mezinárodních měnách.

Zmíněné sankce od vlády Spojených států se prozatím týkají pěti ruských bank, jejichž aktiva jsou odhadem vyčíslená na jeden bilion dolarů. Terčem má být podle Bidena také široká část ruských elit a jejich rodinných příslušníků. Jenže to je zatím „vše.“

„Zámožní Rusové, kteří budou zasaženi dalšími sankcemi, jsou lidé profitující z politiky Kremlu a my bychom je měli potrestat,“ řekl ve čtvrtek Biden. „Budeme pokračovat v sankcích proti zkorumpovaným miliardářům v nadcházejících dnech,“ dodal prezident USA.

Země, která ve čtvrtek zaútočila na Ukrajinu, podniká kroky v legislativě kryptoměn a digitální aktiva jsou zde již široce vlastněna. Právě tato aktiva mohou pomoci potrestaným subjektům vyhnout se západním sankcím. Ty nemusí mít na Rusko tak tvrdý dopad, jak uvádí zpravodajská agentura Bloomberg.

„Kryptoměny nabízí možnost určitého vyvázání se z klasického monetárního systému, a tudíž v principu představují i možnost, jak do velké míry obejít uvalené sankce,“ uvedl pro SZ Byznys analytik Martin Kysela z portálu Trhy.cz

To podle něj můžeme v posledních týdnech již jasně pozorovat na zvýšené aktivitě v bitcoinové síti, přestože k nějakému masivnímu nárůstu rozhodně nedošlo, a jde tak spíše o záležitost úzce vymezených skupin.

„Smyslem využití kryptoměn v současné situaci je především přelití financí do aktiv, která nepodléhají centrální regulaci a dohledu. Kryptoměnové transakce jsou z principu decentralizované a jako takové umožňují pracovat s financemi bez dohledu třetí strany,“ tvrdí analytik.

Kryptoměny pak podle jeho názoru mohou snadno nahradit v běžném platebním styku fiat měny bez potřeby dalšího zakrývání těchto transakcí. Základní podmínkou je však prvotní krok, jímž je samotný nákup kryptoměn za běžnou měnu. Právě to je jedna z mála možností, kterou mají zahraniční banky a dohledové instituce k zásahu a omezení občanů Ruské federace.

Ovšem způsoby, jakými mohou spojenci kryptoměnovým transakcím zabránit, jsou podle Kysely poměrně omezené.

„To je dáno samotnou podstatou kryptoměn. Na druhou stranu nelze očekávat, že by se nyní celá ruská ekonomika přesunula na kryptoměny. S ohledem na vysokou volatilitu těchto trhů půjde spíše o aktivity jednotlivců a omezené množství „problémových“ společností, které budou chtít i nadále využít možnost přeshraničního platebního styku,“ tvrdí.

Některé národy obvykle používají „fyzická“ řešení, aby se sankcím vyhnuly a pokouší se v případě sankcí přesouvat majetek nebo suroviny z místa na místo fyzicky. Nicméně digitální aktiva, jako jsou kryptoměny a decentralizované burzy, nabízí oligarchům pohodlnější řešení.

„Ani diktátoři, ani aktivisté za lidská práva se v bitcoinové síti nesetkají s žádnou cenzurou či překážkou,“ uvedl jeden z důvodů pro agenturu Bloomberg Matthew Sigel, vedoucí výzkumu společnosti VanEck.

Miliardáři, z nichž někteří již byli přímo sankcionováni, mohou poměrně snadno sankce obcházet, budou-li k tomu využívat kryptoměnu k zachování anonymity transakcí, která je postavená na technologii blockchain. Digitální měny by tak potrestaným osobám mohly pomoci dále nakupovat zboží a služby a investovat do aktiv mimo Rusko a zároveň se vyhýbat bankám nebo institucím, které sankce dodržují.

„Pokud spolu dva lidé nebo organizace chtějí obchodovat, ale banky jim to nově neumožní, mohou transakci provést skrze bitcoiny,“ řekl Bloombergu Mati Greenspan, výkonný ředitel finanční firmy Quantum Economics.

Držitelé kryptoměn mohou také vytvořit síť kryptoměnových peněženek s různými adresami na několika burzách, takže je extrémně obtížné sledovat jakoukoli aktivitu a ještě obtížněji přiřadit transakce konkrétní osobě. Kromě toho si mohou vybrat burzy kryptoměn, které nesídlí v jurisdikcích uvalujících sankce.

Na druhou stranu jakákoli aktiva držená v kryptoměnách by se nedala snadno převést zpět na fiat měny, říkají odborníci. Aby bylo možné obejít banky nebo dokonce centralizované burzy, které dodržují sankce, museli by jednotlivci přesvědčit všechny druhé strany, s nimiž obchodují, aby digitální platby také přijímaly, což může být dost obtížné. Nikdo ze sankcionovaných miliardářů zatím veřejně neprozradil, zda je držitelem nějakých kryptoměn.

„Určitě ale existují způsoby, jak mohou vládami vydané předpisy postihnout držitele kryptoměn, stejně jako to můžeme vidět na centralizovaných burzách,“ řekl pro Bloomberg David Tawil, prezident kryptoměnové společnosti ProChain Capital.

Tím připomíná nedávný zásah kanadské vlády proti kryptoměnovým účtům vlastněnými řidiči kamionů, kteří dostávali finanční prostředky na podporu blokád hraničních přechodů mezi USA a Kanadou.

„Předpokládat, že praní špinavých peněz je prostřednictvím kryptoměn snazší, je mylná představa,“ řekl ale Bloombergu Brett Harrison, prezident kryptoměnové burzy FTX. Vysvětluje, že burzy mají přístup k technologii, která umožňuje sledovat a prověřovat peněženky pocházející ze sankcionovaných zemí.

„Pro jednotlivce by také bylo obtížné převést kryptoměny na fiat měny prostřednictvím centralizovaných směnáren, v podstatě by pro ně bylo obtížnější peníze utrácet,“ tvrdí Harrison. Pokud by totiž podle něj byla snaha převést kryptoměny na fiat měny, mohou být dotyční lehce vytrasováni.

„Naše společnost je často kontaktována donucovacími orgány z několika států s předvoláním k zabavení finančních prostředků z určitých adres,“ říká Harrison.

Rozsah, v jakém lze kryptoměnu vysledovat, je podle něj patrný z nedávného zatčení dvou osob spojených s hackerským útokem na kryptoměnovou burzu Bitfinex v roce 2016. Vláda USA byla schopna sledovat aktivitu některých peněženek a v důsledku toho zmrazit účty, jakmile byly kryptoměny převedeny na fiat měny.

Ruská centrální banka se už delší dobu staví proti kryptoměnám a upozorňuje, že je lze využívat k praní špinavých peněz či financování terorismu. Země v roce 2020 sice poskytla kryptoměnám právní status, ale zakázala jejich používání jako platebního prostředku.

Ruská vláda naopak tlačí na jejich legalizaci, aby přilákala zahraniční investice. Vladimir Putin minulý měsíc oběma stranám nařídil dosáhnout rychlého kompromisu, nejvyšší vládní představitelé se ale zatím nedokázali dohodnout na tom, jak kryptoměny regulovat.

Miliony Rusů jsou mezitím již v tomto digitálním světě hluboko ponoření. Podle nedávného vládního dokumentu Rusové vlastní kryptoměny v hodnotě více než 2 bilionů rublů (22,9 miliardy dolarů).

Podle údajů singapurské platební brány TripleA je vlastníky kryptoměn více než 17 milionů Rusů, tedy asi 12 procent celkové populace. A s přibývajícími sankcemi by mohlo být v zájmu Ruska nechat bohaté jednotlivce obchodovat s kryptoměnami bez ohledu na jejich právní status.

A jak může případný přesun majetku oligarchů do kryptoměn dopadat na celý sektor? „Pro bitcoin, ale i další kryptoměny, může být celá situace paradoxně velmi pozitivní, protože ukáže skutečnou nezávislost kryptoměn na centrálních bankách,“ odhaduje na závěr Martin Kysela z portálu Trhy.cz.