Zadarmo, a přesto vydělává. Kde bere WhatsApp peníze?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chatovací platforma WhatsApp měla v červnu téměř tři miliardy aktivních uživatelů. Zprávy, které si přes ni posílají, jsou ve výchozím nastavení šifrované a využívají výkonné počítačové servery, které se nachází v různých datových centrech po celém světě.

Provoz těchto serverů je poměrně nákladný, přesto nikdo z běžných uživatelů nemusí za používání této populární chatovací platformy zaplatit ani korunu. Nějak ale získávat peníze musí. Jak WhatsApp vydělává a jak je možné, že zůstává pro běžného uživatele zdarma, popsal zpravodajský server BBC.

Jedním z důležitých aspektů je to, že má za sebou obří mateřskou společnost, Metu. Ta vlastní také sociální sítě Facebook a Instagram. Osobní účty jsou ale zdarma především kvůli tomu, že WhatsApp vydělává na firemních zákaznících, kteří chtějí komunikovat s běžnými uživateli.

Firmy si od loňského roku mohou na WhatsAppu zdarma zřizovat kanály, pomocí kterých mohou rozesílat zprávy každému, kdo se přihlásí k odběru. Za interakci s jednotlivými zákazníky si ale musí připlatit. Získají pak ale nejen možnost s nimi chatovat, ale také provádět transakce.

Například v indickém Bengalúru je nyní možné koupit si přes WhatsApp jízdenku na autobus a vybrat také konkrétní místo k sezení.

„Naše vize, pokud se vše podaří, je taková, že podnik a zákazník by měli být schopni vyřídit vše přímo ve vlákně chatu,“ uvedla pro BBC Nikila Srinivasanová, viceprezidentka pro obchodní zprávy ve společnosti Meta.

„To znamená, že pokud si chcete rezervovat letenku, požádat o vrácení, nebo chcete provést platbu, měli byste být schopni to udělat bez toho, abyste opustili chat. A pak už se můžete vrátit ke všem ostatním konverzacím ve vašem životě,“ dodává.

Firmy si nyní mohou také zaplatit za odkaz, který založí nový chat přímo z online reklamy na facebooku nebo instagramu. Podle Srinivasanové má tato funkce pro technologického giganta sama o sobě hodnotu několika miliard dolarů.

Jednotlivé chatovací platformy si postupem času našly vlastní cesty, jak financovat jejich provoz a jak na nich vydělávat. Například Signal, který je proslulý svými protokoly zabezpečení zpráv, které se v odvětví staly standardem, je nezisková organizace.

Tvrdí, že nikdy nepřijala peníze od investorů a místo toho funguje na základě darů, píše BBC. Mezi ty patří i finanční injekce ve výši 50 milionů dolarů (1,164 miliardy korun), kterou jí v roce 2018 poskytl Brian Acton, spoluzakladatel společnosti WhatsApp.

„Naším cílem je přiblížit se co nejvíce tomu, abychom byli plně podporovaní drobnými dárci a spoléhali na velké množství skromných příspěvků od lidí, kterým na Signalu záleží,“ napsala loni na blogu jeho prezidentka Meredith Whittakerová.

Další možností je zpoplatnit některé její funkce. Tak funguje například Discord, přes který spolu chatují především mladí gameři. Registrace je sice zdarma, ale například přístup ke hrám je už zpoplatněný. Nabízí také placené členství s názvem Nitro, jehož výhodami jsou například streamování videa ve vysoké kvalitě a vlastní emotikony, a to za měsíční předplatné 9,99 dolaru (232 korun), píše BBC.

Společnost Snap, která stojí za Snapchatem, podle BBC kombinuje hned několik modelů. Ukazuje uživatelům reklamy, má 11 milionů platících předplatitelů a také prodává brýle pro rozšířenou realitu, takzvané Snapchat Spectacles. A v rukávu má ještě další trik. Mezi lety 2016 a 2023 vydělala téměř 300 milionů dolarů jen na úrocích z peněz, které si ukládala. Hlavním zdrojem příjmů Snapu je ale podle BBC jednoznačně reklama, která mu ročně vynese více než 4 miliardy dolarů.

Ještě úplně jiný způsob našla britská společnost Element. Ta účtuje vládám a velkým organizacím poplatky za to, že jim poskytne svůj systém šifrovaných zpráv. Zákazníci společnosti sice používají její technologie, ale provozují je sami na svých soukromých serverech. Deset let stará firma má podle jejího spoluzakladatele Matthewa Hodgsona dvouciferné milionové příjmy a blíží se ziskovosti.

Nejoblíbenějším obchodním modelem aplikací pro zasílání zpráv podle něj ale nadále zůstává reklama, řekl Hodgson BBC.

„Mnoho chatovacích platforem prodává reklamy tím, že sleduje, co lidé dělají, s kým mluví, a pak na ně cílí nejlepší reklamy,“ uvedl. Aby aplikace o svých uživatelích zjistily informace, které mohou využít k prodeji reklamy, nemusí podle Hodgsona ani vidět obsah zpráv.

„Je to starý příběh. Pokud vy, jako uživatel, nic neplatíte, pravděpodobně jste vy ten produkt,“ uvedl Hodgson pro BBC.