Článek
V pondělí vstoupil v platnost další z nástrojů pro omezení financování ruské války na Ukrajině. Nejvyspělejší ekonomiky světa G7 se společně s Austrálií a Evropskou unií dohodly na cenovém stropu pro ruskou ropu dopravovanou po moři, kterou stanovily na 60 dolarů (1 383 Kč) za barel.
Cenový strop se tak připojuje k omezení Evropské unie, která dopravu ruské ropy do členských států i jiných zemí zcela zakazuje. Výjimku mají ale stále státy, které ruskou ropu přepravují ropovody. Mezi ně patří i Česko.
V režimu, který je teď nastaven, se zdražení pohonných hmot o koruny bát nemusíme.
Rusko podle vyjádření ministra zahraničí Alexandera Novaka nebude ropu prodávat zemím, které se na cenovém stropu či embargu podílejí. Ruský ministr Sergej Lavrov se ale ve čtvrtek vyjádřil, že s ruskými partnery stále probíhají přímá jednání, informovala agentura Reuters.
„Pokud ruská strana jako odvetu nezavede nějaké embargo ze své strany, například na tok ropovodem Družba, tak se nás to tolik netýká. Týká se to přepravy po moři, v tankerech, a my touto cestou ropu z Ruska neodebíráme,“ vysvětluje pro SZ Byznys Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Zákaz i strop
Kromě úplného zákazu dovozu po moři do ropy ale platí ještě cenový strop. Proč? Ten totiž umožňuje dovoz ruské ropy do dalších zemí, které nejsou členy EU nebo G7. Ovšem pouze za předpokladu, že cena dovážené ropy z Ruska nebude přesahovat oněch 60 dolarů za barel.
„Pod jurisdikci EU spadají četné tankerové flotily, zejména Řekové, a finanční instituce poskytující pojištění pro námořní dopravu. O to jde a je to to, co se může dotknout i států mimo EU. Rusko využívalo řecké tankery nebo evropské pojišťovací společnosti, takže kdyby se teď pohnuly ceny ropy výrazně nahoru, budou mít Rusové problémy,“ myslí si Gavor.
Mimoevropské kupce ruské ropy, zejména asijské státy, to ale v nejbližších dnech také příliš nezasáhne. Podle Václava Louly, tiskového mluvčího České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, se výrobní cena ruské exportní ropy pohybuje kolem 40 dolarů za barel.
Podle něj je zásadní, jakým způsobem se bude vyvíjet ruská ropná politika a objem těžby zemí vyvážejících ropu OPEC v porovnání s prohlubující se celosvětovou krizí a nástupu recese.
„OPEC ponechal nižší produkci a nadále těží o dva miliony barelů ropy denně méně, což je signál, že cena ropy nemůže klesat. Proti tomu jde ale recese, kdy mají velké ekonomiky typu Číny nižší výkonnost a tedy klesá i zájem po ropě. Teď musíme několik dnů počkat, dnes je opravdu příliš brzy,“ říká Loula.
Velké výkyvy v důsledku zavedení stropu neočekává ani předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. „Nestane se nic nárazově, může se to měnit pozvolně, ale také nemusí, protože obchodníci měli spoustu času to do ceny již promítnout,“ myslí si Indráček.
Jiná situace může podle Indráčka nastat v únoru, kdy se plánuje zakázat i dovoz hotové nafty. „V režimu, který je teď nastaven, se zdražení pohonných hmot o koruny bát nemusíme. Pokud by přestala téct ropa ropovodem Družba, vyděsí to nejen nás, ale i zbytek Evropy. V takovém případě by PHM zdražily. Je to ale černý scénář,“ ujišťuje Indráček.
Jak bude strop fungovat?
Pokud budou chtít země mimo EU nebo G7 využít evropské služby k přepravě ropy z Ruska k sobě, budou ji muset koupit maximálně za 60 dolarů za barel, tedy o 7 dolarů méně, než se obchodovala ruská ropa před týdnem.
Přestože strop platí od pondělí 5. prosince, mají tankery 45 dní na to, aby vyložily svůj náklad a vyhnuly se případným trestům. Pokud by se tankery evropských společností rozhodly převážet ruskou ropu nakoupenou za více než stanovuje strop, hrozí provozovatelům pokuta ve výši 5 procent jejich ročního obratu.
Výška stropu není podle zákonodárců pevná, nýbrž se bude pravidelně kontrolovat a upravovat. První setkání, na kterém se zhodnotí efektivita opatření a výška stropu, se uskuteční v půlce ledna a následně bude probíhat každé dva měsíce.
