Článek
„Obchodní přirážka 246 procent? To nemůžeme tolerovat. I takovou výši přirážky jsme ale zaznamenali. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ napsal dnes ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Nárůst o 246 procent úřad zaznamenal u točeného salámu, u standardní šunky dokonce o 255 procent. Za dlouhodobě neudržitelnou označil situaci, kdy v obchodech výrazně zdražuje vepřové maso, ale producenti nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou.
Jak získají Ukrajinci 5000 korun? Stát klade nové otázky
Už před týdnem dal najevo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přistoupí ke kontrolám marží potravin, podobně jako se kontrolují obchodní přirážky u pohonných hmot. V případě cen paliv dle předběžných výsledků z března nicméně nedospěl k závěru, že by byl rozdíl mezi nákupními a prodejními cenami nepřiměřený.
S předsedou Antimonopolního úřadu dnes Nekula dojednával detaily ohledně kontrol cen potravin. Zaměřit se chce na základní potraviny, především na mléčné výrobky, vepřové a kuřecí maso nebo pečivo.
Zdeněk Nekula podotýká, že obchodní přirážky jsou nepřiměřeně vysoké a marže jsou nerovnoměrně rozložené na všechny články řetězce od farmářů po obchodníky. Jak uvedl před týdnem, doplácí na to spotřebitelé ve vyšších cenách.
Redakce Seznam Zpráv zjišťovala, z jakých informací ministr vychází. Tiskový mluvčí Vojtěch Bílý sdělil, že podkladem není analýza marží, ale podnět zástupců potravinářských firem, resp. zpracovatelských závodů, který zmiňuje dva příklady údajně neúměrného navýšení marže. Zdroj prozradit nechtěl s tím, že si to dotyčný nepřeje.
Ministr hraje s kartami, které už mělo v ruce několik jeho předchůdců, naposledy Miroslav Toman (ČSSD), který také obchodníky kvůli vysokým maržím kritizoval. Pochopitelně dnes je zcela jiná situace, vyhrocená válkou a rostoucími obavami zákazníků, které mnohem výrazněji ceny potravin zasáhnou.
Obviňování řetězců z toho, že si přifukují zisky na úkor zemědělců, již nicméně padají roky. Tomanův předchůdce Jiří Milek (za ANO), který se v křesle ministra v roce 2018 ohřál jen krátce, dokonce hovořil o možnosti marže regulovat zákonem. Inspirovat se chtěl ve Francii, kde legislativa umožňuje nastavit marže minimálně na úrovni 10 procent.
Kontroly marží u másla v roce 2018.
Do cenotvorby měl tendenci zasahovat také bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Ten mimo jiné hovořil o zákazu či regulaci slevových akcí a o zákazu prodeje za podnákupní ceny.
Došlo to dokonce k situaci, kdy marže na máslo kontroloval v roce 2018 v době „máslové krize“, kdy čtvrtkilová kostka zdražila na 60 korun, specializovaný finanční úřad Ministerstva financí. Nic špatného na straně obchodníků neshledal, naopak zjistil navyšování marží u potravinářských firem.
Tlak agrobaronů, tvrdí obchodníci
Svaz obchodního ruchu má k současné aktivitě ministra Zdeňka Nekuly několik poznámek. V první řadě upozorňuje, že marže není zisk a odvádí se z ní všechny náklady včetně platů, energií, logistiky apod. Podle prezidenta svazu v poslední době všechny tyto náklady rostou.
„Naopak zisky poslední dobou klesají právě kvůli tomu, že obchod dělá všechno pro to, aby ceny potravin rostly co nejpomaleji bez ohledu na to, jak tvrdě na růsty cen tlačí výrobci potravin,“ řekl Prouza a ilustroval to příkladem, kdy čerstvá data Českého statistického úřadu ukazují nárůst cen zemědělských výrobců o 27,6 procenta, zatímco cen potravin „jen“ o 11,5 procenta, tedy méně než je celková inflace v ČR.
Na druhou stranu už nedodal, že ceny na pultech se zvyšují se zpožděním a obchodníci jsou často předzásobeni zbožím nakoupeným za nižší ceny. Prouza nicméně „umírněný“ růst cen potravin vysvětluje velkou konkurencí řetězců na trhu, která neumožňuje skokově navyšovat ceny.
„Pokud by si agrobaroni prosadili svou, inflace v ČR by narostla výrazně nad 15 procent,“ dodal Tomáš Prouza.
Podle něj by měly chystané kontroly marží Antimonopolním úřadem zahrnout celý řetězec od zemědělců přes výrobce potravin až po obchod. Kontroly by dle něj měly zohlednit, že většinu nákladů nese právě obchod, a také pokrýt všechen sortiment obchodů, potravinářů a zemědělců.
„Výsledek musí být věrohodnou zpětnou vazbou pro všechny, a ne důvodem pro lobby vybraných zemědělských velkopodnikatelů, kteří na umělé navyšování cen dlouhodobě tlačí.“
Ministr Zdeněk Nekula dodal, že ke spravedlivějšímu rozdělení zisků mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky má přispět novela zákona o významné tržní síle, která měla platit už od loňského května, ale dosud nebyla schválena. Podle něj přijetí normy zdržuje opozice.
