Z rodičovské na stejnou pozici i mzda v eurech. Změny v zákoníku práce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podoba navrhované novely zákoníku práce dospěla do konečné podoby. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky reaguje vláda na požadavky zaměstnavatelů, některých zaměstnanců a expertů. Chce tak zefektivnit trh práce a posílit ekonomiku. Změny nyní musí projednat dolní komora Parlamentu.

Novela by měla začít platit v roce 2025. Hlavním cílem je zvýšení flexibility zákoníku práce. Resort reaguje i na potřeby modernizace trhu práce s cílem zbavit ho administrativní zátěže a využít trend digitalizace.

Součástí novely je například podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Povinnost udržet zaměstnance na pracovišti je součástí pracovně-právních vztahů už nyní, zaměstnanec však dosud nemusel mít zajištěnou stejnou pozici ani místo, kde pracuje.

Resort chce také usnadnit souběh rodičovské dovolené a návratu do zaměstnání na základě DPP nebo DPČ. Ti zaměstnanci, kteří zaskakují za zaměstnance na rodičovské dovolené, by měli mít větší volnost při opakování pracovního poměru.

Odchod ze zaměstnání má zrychlit zkrácená výpovědní lhůta z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Lhůta nyní začíná prvním dnem následujícího měsíce po oznámení výpovědi, nově bude platit už dnem doručení. Nápad podpořili i někteří koaliční poslanci, podle kterých je snadné pracovníky přijmout, výpovědní proces je však naopak příliš složitý. Pro propuštění zaměstnance z kázeňských důvodů se lhůta naopak prodlouží z dvou na tři měsíce od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o pochybení zaměstnance.

Výpovědní proces bude také možné vyřídit elektronicky, prostřednictvím mailu nebo datové schránky, tak jak to stanoví pracovní smlouva.

Změna se týká také sloučení výpovědních důvodů souvisejících s dlouhodobou ztrátou pracovní způsobilosti, které často bývají formulovány chybně. „S tím souvisí i to, aby v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání měl zaměstnanec nárok na náhradu vyplacenou z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši,“ popisuje Jurečka.

Zpřesní se nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru. „Pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou, kterou podal na neplatnost výpovědi, tak je právní nejistota, zda mu zpětně za tu dobu vzniká právo na dovolenou ,“ vysvětluje současný stav ředitelka odboru pracovněprávních vztahů Dana Roučková. Změna by zaměstnanci měla přinést kompenzaci při pochybení zaměstnavatele. Resort tak reaguje na soudní spor související s Dopravním podnikem Praha, který řešil i soud EU.

Novela podle ministra nakonec nebude obsahovat možnost podání výpovědi bez udání důvodu, ačkoliv někteří vládní poslanci by změnu uvítali. „Nikdy jsem nehovořil o tom, že to chci do novely dát. V návrhu, který připravilo Ministerstvo práce, nebude. Vždycky jsem říkal, že to pro mě není téma. Není totiž vyřešena celá věc následných opatření,“ prohlásil už minulý týden Jurečka.

Ministerstvo také zvažovalo navýšit zkušební lhůtu na čtyři měsíce ze současných tří u řadových pracovníků. U vedoucích pozic by doba z šesti měsíců mohla trvat dokonce osm měsíců. Pomoci to má zaměstnavatelům, kterým podle Jurečky dosavadní lhůta k posouzení schopností pracovníků nestačí. Týká se to například vedoucích pozic či vědeckých pracovníků.

„U celé řady dnešních profesí je v zásadě hned ze začátku vyžadováno mít nějaké školení, doplněné vzdělání, nějakou certifikaci, proto jsme k tomu přistoupili,“ komentuje Jurečka.

„Je možnost se na této době dohodnout mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,“ říká ministr. Nejde tedy o povinné zavedení delší zkušební doby, konečné rozhodnutí bude záležet na dohodě obou stran.

"Měli bychom se přestat snažit řešit všechny věci na centrální úrovni, “ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar. Větší svobodu by podle něj měly dostat samotné firmy.

Jednou z úprav je také možnost výhodnějšího rozvržení směn. Dosud je možnost samorozvrhování možná jen pro práci na dálku, novela by ji rozšířila i přímo na místě pracoviště.

Novela umožní výkon lehkých prací v době letních prázdnin mladistvým od 14 let bez podmínky ukončené základní školy. „Mělo by být možné pracovat maximálně 35 hodin týdně, respektive sedm hodin denně,“ uvádí Dana Roučková z ministerstva. Podle Jurečky to pomůže mladým lidem si přivydělat a získat pracovní zkušenosti.

Resort chce také dovolit například vyplácet mzdy i v jiné než české měně, což má pomoci zejména zahraničním pracovníkům na našem území. Výplata se kromě eura bude týkat i dalších měn. „Dnes je možné vyplácet odměnu v jiné než české měně pouze v případě, že má zaměstnanec místo výkonu práce v zahraničí,“ vysvětluje ředitelka. Novela by pokryla i ty zaměstnance, kteří pracují v Česku, žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu.

Vláda už v březnu schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Výše by do roku 2029 měla vyrůst ze současných 41 na asi 47 procent vůči průměrné mzdě a dosáhnout by mohla až 27 400 korun.

Minimální mzda od ledna činí 18 900 korun, průměrná mzda 43 967 korun. Navýšením si podle ministerstva má letos polepšit asi milion a půl zaměstnanců.

Zaručené mzdy, jejichž výše odpovídá odbornosti a náročnosti práce, by od příštího roku měly platit jen pro veřejný sektor. Nyní se vyplácejí v osmi stupních v rozsahu minimální mzdy až jejího dvojnásobku. Po úpravě by pro veřejnou sféru zůstaly čtyři stupně se škálou od minimální mzdy do jejího 1,6násobku, napsala agentura ČTK.

Pracovní kodex podlehl změnám už minulý rok. Přilepšili si například dohodáři, kteří dostali třeba právo na dovolenou, nebo pečující osoby, jež pracují na dálku, což novela právně zakotvila.