Článek
Někdejší novinář a politik Vladimír Mlynář opustí na konci letošního roku skupinu PPF. V jejím vedení působil od roku 2010.
Mlynář je ředitelem vnějších vztahů skupiny, zasedá také ve správní radě dobročinné Nadace PPF. Podle mluvčího Leoše Rouska bude se skupinou spolupracovat i nadále jako externí poradce pro vybrané projekty.
„Práce v PPF byla profesně to nejzajímavější, co jsem v životě dělal. Zejména možnost pracovat s Petrem Kellnerem byla skutečně výjimečnou životní zkušeností. V PPF jsem poznal skvělé lidi, spoustu se toho naučil a pochopil, a i proto jsem tu strávil zdaleka nejdelší část svého pracovního života. Moc za to děkuji. Teď ale přišel čas na nové životní výzvy,“ uvedl ke svému odchodu Vladimír Mlynář.
Generální ředitel PPF Jiří Šmejc k tomu dodal: „S Vladimírem jsme se u nejrůznějších projektů skupiny PPF setkávali víc než deset let. Spolupráce s ním byla vždy profesionální a z lidského hlediska velmi obohacující. Moc mu děkuji za všechno, co za ty roky pro skupinu udělal.“
Vladimír Mlynář byl jedním z blízkých spolupracovníků zakladatele PPF Petra Kellnera. Do skupiny nastoupil v roce 2010.
Mlynářovy kariérní fáze
Mlynář pochází z disidentské rodiny, před pádem socialismu patřil k výrazným tvářím protirežimního hnutí, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Pracoval jako topič v nemocnici.
V 90. letech vedl časopis Respekt, získal významnou novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Koncem 90. let vstoupil do politiky. V roce 1998 se stal členem nově založené Unie svobody, později byl jejím místopředsedou a byl za ni také zvolen do Poslanecké sněmovny.
Byl ministrem ve vládách Josefa Tošovského a Vladimíra Špidly, jeho politickou kariéru ale nabouralo trestní stíhání a později i nepravomocný rozsudek, podle něhož jako ministr nezákonně postupoval při založení státní firmy na provoz Portálu veřejné správy. Městský soud v Praze ho kvůli tomu chtěl poslat na 5,5 roku do vězení.
Vrchní soud však Mlynáře při odvolacím řízení v roce 2007 osvobodil a konstatoval, že k žádnému trestnému činu nedošlo a stát nebyl nijak poškozen. Verdikt později potvrdil také Nejvyšší soud.
Tři roky po osvobozujícím rozsudku, v roce 2010, Mlynář nastoupil do PPF a v posledních letech patřil k nejstabilnějším členům jejího vedení.
Personální změny pokračují
Vedení PPF i její majetková struktura letos procházejí nebývalými změnami. Na jaře opustil řídící struktury právník Tomáš Brzobohatý.
Své minoritní majetkové podíly prodali Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart, kteří v PPF do té doby drželi po 0,535 procenta. Oba se také stáhli z vedení skupiny, byť Bartoníček zůstává odpovědný za biotechnologické aktivity PPF, jež zastřešuje skupina Sotio, a Duvieusart zůstal šéfem PPF Financial Holdings.
V představenstvu PPF zůstává z kellnerovské „staré gardy“ finanční ředitelka Kateřina Jirásková a šéf právníků skupiny Lubomír Král.
