Článek
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE dnes oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
„Prosím, pochopte, že nemůžeme komentovat detaily ani náš právní názor,“ uvedla v prohlášení RWE, která vlastní zásobníky plynu i v České republice. Uniper sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června.
„Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší moci proto oficiálně odmítl,“ uvedl německý podnik, který ale upřesnil, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže garantovat dodávky svým zákazníkům.
Agentura Reuters krátce předtím s odkazem na své zdroje napsala, že Gazprom vyhlásil zásah vyšší moci znemožňující dodávky zemního plynu do Evropy nejméně jednomu významnému odběrateli, kterého ale nejmenoval. Odvolávala se na dopis Gazpromu s datem 14. června, později uvedla, že dopis má datum 14. července. Účinnost oznámení je od 14. června.
Gazprom v tomto oznámení podle Reuters uvedl, že nemůže plnit své závazky kvůli mimořádným okolnostem, nad nimiž nemá kontrolu. Datum vyhlášení vyšší moci se zhruba kryje se začátkem omezování kapacity plynovodu Nord Stream 1 na současných zhruba 40 procent původního stavu. Gazprom v polovině června kapacitu plynovodu omezil se zdůvodněním, že se zpožďuje avizovaný návrat ruské turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní ale prochází pravidelnou údržbou. Trvat by měla do 21. července a zejména Německo už dalo najevo, že má obavy, aby po údržbě začal plyn tímto potrubím vůbec znovu proudit.
Dopis Gazpromu datovaný podle Reuters 14. července a určený Uniperu může ruskou firmu chránit před kompenzacemi za nedodání suroviny v termínu stanoveném smlouvou. Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, ale tímto postupem riskuje další eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem kvůli invazi svých vojsk na Ukrajinu.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle listu Financial Times (FT) krátce po zprávě varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit. Zmínila omezení klimatizace a prodej plynu průmyslovým odběratelům v aukcích, jinak podle ní hrozí, že v zimě bude surovina na příděl.
Uniper se kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám dostal do potíží a před deseti dny požádal vládu v Berlíně o stabilizační pomoc, jejímž cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Koncern dnes podle agentury DPA zcela vyčerpal miliardovou úvěrovou pomoc od státní rozvojové banky KfW a požádal o další prostředky.
Jednání s federální vládou o záchranném balíčku pokračují. Uniper se dostal pod tlak právě kvůli omezení dodávek ruského plynu přes baltský plynovod Nord Stream 1.
Česko má plán, domácnosti by na řadu přišly poslední
Česko má připravený plán, co nastane v případě, že Rusko přestane do Evropy dodávat plyn. Česká republika je totiž ze sta procent na ruském plynu závislá. Při nedostatku plynu by došlo k vyhlášení stavu nouze v plynárenství, kdy by se plyn přerozděloval mezi jednotlivé firmy a instituce dle jejich spotřeby.
Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy, tedy společnost, která je držitelem licence na přenos plynu. U nás je to Net4Gas. Skutečnost podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství oznámí prostřednictvím celoplošného rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.
Přerušení nebo omezení sjednané distribuce plynu se řídí podle odběrových stupňů, kterých je celkem deset. V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, v šestém až desátém mohou být od plynu zcela odstřiženi. Až v nejkritičtějším bodě je vyhlášen havarijní odběrový stupeň, kdy je přerušena dodávka plynu všem – včetně domácností.
Podle Českého statistického úřadu připadá 28,3 procenta spotřeby na průmysl, který by omezení zasáhla jako první. Podle vyhlášky by šli nejdříve na řadu velkoodběratelé, kteří mají roční spotřebu nad 630 MWh plynu, kam spadají především průmyslové podniky. Pro představu: Roční spotřeba plynu běžného rodinného domu se pohybuje kolem 20 až 50 MWh.
Vláda mezitím shání náhradní zdroje plynu. „Podnikáme zásadní kroky k energetické soběstačnosti České republiky. Nespoléháme se na to, že se o nás někdo postará, ale aktivně jednáme na mnoha úrovních. Naplnili jsme zásobníky na plyn na 70 procent, vysoutěžili jsme kapacity v LNG (zkapalněného zemního plynu) terminálu v Nizozemsku v množství, které pokryje až třetinu roční spotřeby plynu,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS) v neděli na svém facebookovém profilu.
Vláda také podle Fialy obnovila dříve přerušená jednání o česko-polském ropovodu Stork II. A jedná o rozšíření dalšího ropovodu z Trestu do německého Bavorska. „Povedlo se dohodnout, že Bavorsko rozšíření kapacity schválilo,“ uvedl Fiala.