Rusové utáhli kohouty do Polska. Ceny plynu překonaly historický rekord

Dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal se v úterý ráno zastavily, tok plynu se pak obrátil opačným směrem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Dodávky proudící z Ruska se snižovaly už v sobotu.

Trh na situaci reaguje zvýšením cen plynu, které na burze dosáhly na cenu 171,45 eura za megawatthodinu – a to je historický rekord. Vzhledem k tomu, že meteorologové očekávají snižování teplot a tedy vyšší spotřebu, bude pravděpodobně ještě růst.

Ruský plynárenský gigant Gazprom si na úterý podle Reuters nezarezervoval žádné kapacity pro export prostřednictvím Jamalu, který dodává ruský plyn do Německa přes Polsko. „Zájem Ruska omezit průtok plynu přes Ukrajinu a Polsko je dlouhodobý. Rusové jasně říkají, že preferují přímý kontakt se zákazníkem,“ řekl SZ Byznys Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost.

„Průtok byl minimální řadu měsíců. Nevěřím tomu, že by Rusko omezilo dodávky Němcům,“ dodává Bartuška s tím, že plyn do Německa bude proudit skrze Nord Stream 1, který se Polsku vyhýbá.

Moskva je nyní terčem obviňování, že se omezováním dodávek plynu snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému schválení provozu plynovodu Nord Stream 2. Ten vede po dně Baltského moře, vyhýbá se Polsku i Ukrajině a ústí přímo do Německa. Rusko taková obvinění odmítá a poukazuje na faktory, které k růstu cen plynu výrazně přispívají.

Zhruba před týdnem se totiž německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) vyjádřila vůči Nord Streamu 2 značně skepticky. Uvedla, že Nord Stream 2 musí nejprve splňovat požadavky energetického práva EU. Až pak může „spustit kohoutky“.

Problematický plynovod Nord Stream 2 je sice už několik týdnů připraven k provozu, plyn do Německa ale jen tak nepřivede. Německý regulační úřad v polovině listopadu oznámil, že pozastavuje proces schvalování projektu.

Podle Němců je hlavní problém v obchodní struktuře. „Provozovatel plynovodu musí být právně oddělen od dodavatele plynu. To sice Nord Stream 2 AG už nyní je, nicméně je to společnost založená ve Švýcarsku, které není členem EU. Proto je pro provoz Nord Streamu 2 nutné založit německou firmu, do které se převedou aktiva. Na tom teď Gazprom pracuje,“ řekl Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Problém však není pouze v obchodní struktuře. Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují země, které by mohly kvůli novému plynovodu přijít o tranzitní poplatky. Jde například o Ukrajinu nebo Polsko. Ukrajina má zároveň obavu, že ztratí způsob, jak prosazovat své zájmy vůči Rusku i EU. Proti výstavbě plynovodu jsou i delší dobu Spojené státy, které se podobně jako Brusel obávají, že Rusko využije potrubí jako politickou zbraň vůči EU. Před tím v minulosti varovala i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která jinak projekt podporovala.

Podle Michala Kocůrka, analytika EGÚ Brno, společnosti specializující se na energetické poradenství, je výstavba projektu dlouhodobě zpolitizovaná. „Tento stav můžeme sledovat po celou dobu příprav a o něco silněji v průběhu výstavby plynovodu. Aktuálně situaci zhoršuje rostoucí napětí mezi Ruskem a Evropskou unií, případně Spojenými státy, ohledně Běloruska a hlavně Ukrajiny.“

A právě případné vyeskalování situace na ukrajinských hranicích, kde nyní Kreml shromáždil zhruba 100 tisíc vojáků, by tak mohlo být pro Němce impulzem k odpískání projektu. „Zmrazení projektu Nord Stream 2 by zcela nepochybně nastalo v případě rozsáhlého vojenského konfliktu na Ukrajině. Toto riziko již nyní žene ceny plynu výše,“ uvádí také Gavor.

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií ale dodává, že ve všech ostatních scénářích bude Nord Stream 2 po sérii byrokratických postupů spuštěn. „To je bohužel nezbytná daň vůči Polsku a Ukrajině,“ dodává.

Podobně situaci vnímá i Kocůrek, podle kterého bude Německo i nadále požadovat – spíše verbálně – záruky, že spuštěním plynovodu nedojde k absolutnímu upuštění od ukrajinského tranzitu. „Německá vláda se bude k Nord Streamu 2 pravděpodobně pořád stavět jako k obchodnímu projektu, který je pro německou energetiku a průmysl velmi důležitý,“ doplňuje Kocůrek.

Německo momentálně prochází obdobím energetické transformace, v rámci které upouští od uhelných a jaderných elektráren. „Německá energetika a obecně průmysl potřebují nezbytně spolehlivý zdroj plynu. Pro dalších 10 až 15 let jde o zásadní předpoklad úspěchu jejich energetické transformace,“ vysvětluje Gavor.

Projekt, jenž má přivést plyn do Německa, vyšel zhruba na 11 miliard eur. Hlavním investorem je ruský Gazprom. „Existovalo konsorcium Nord Stream 2, které vzniklo v roce 2015. Gazprom měl polovinu a pět západních firem bylo jako spoluinvestoři,“ vysvětluje Bartuška. Po výtkách polského antimonopolního úřadu v roce 2016 se ale konsorcium rozpustilo.

„Německo neinvestovalo ani cent, jde o ruskou investici. Pět západních firem – dvě německé, jedna rakouská, francouzská a britsko-holandská – pak půjčilo pod velmi slušným úrokem Gazpromu peníze,“ říká Bartuška.

I když potrubí poutá pozornost mnoha stran, experti se shodují, že ke spuštění nakonec dojde. Německo se bez plynu neobejde a Rusko si na druhé straně nemůže dovolit ztrátu významného odběratele. „Závislost je vzájemná. Unie je největším a nejlukrativnějším odběratelem ruského plynu. A Evropská unie je nyní závislá na fyzických dodávkách ruského plynu, které nejde krátkodobě zcela nahradit,“ doplňuje Gavor.

Podle Gavora je už nyní zřejmé, že projekt nezíská potřebnou licenci dříve než po skončení topné sezóny 2021/22: „A to ještě za předpokladu, že konflikt na Ukrajině nebude eskalován. Musíme se proto připravit na zimu s vysokými cenami plynu.“

Oba experti se shodují, že ke spuštění plynovodu spíše dojde, protože jde o projekt, který je výhodný pro obě strany. I tak se ale reakce na německo-ruský plynovod promítají na cenách plynu. „Trh bohužel reaguje na všechny zprávy ohledně projektu velmi citlivě. Možnost relativně rychlého a flexibilního zajištění dodávek nad rámec nasmlouvaných objemů by se projevila okamžitě na snížení ceny plynu na evropských trzích,“ vysvětluje Kocůrek.

Evropská komise ve středu navrhla zemím EU, aby společně nakupovaly plyn za účelem vytvoření strategických zásob plynu, díky nimž by byly odolnější vůči výkyvům na trhu a nižšímu vývozu z Ruska.

Aktualizace: doplnili jsme aktuální cenu plynu na burze