Článek
Veřejným prostorem opět rezonuje debata kolem zestátnění energetického podniku ČEZ. Děje se tak poté, co vláda ČR ve středu schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev.
Menšinoví akcionáři se obávají, že novou legislativu stát využije k jejich vytěsnění za nepříliš příznivých podmínek. Stát nyní vlastní v ČEZ 70 procent akcií. Čtvrteční obchodování na pražské burze zahájily akcie energetického kolosu prudkým propadem. Informace se na veřejnost dostala ve středu večer.
Pozornost a napětí se momentálně točí kolem jednoho konkrétního bodu nového zákona. Společnosti obchodované na burze totiž už nebudou potřebovat ke schválení zásadních změn, jako je například rozdělení podniku nebo vytěsnění menšinových akcionářů, souhlas držitelů nejméně 90 procent akcií, jako tomu je doposud.
Dle návrhu vznikající legislativy má nově postačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti na nejméně dvě třetiny základního kapitálu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to ve středu uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Původní návrh Ministerstva spravedlnosti přitom počítal s potřebou 85 procent hlasů přítomných při dvoutřetinové účasti, čemuž odpovídal pouze ČEZ. Legislativní rada vlády v lednu přijetí této pasáže reagující na pozici státu v energetické skupině však nedoporučila.
„Vláda reagovala na některé podněty Legislativní rady vlády, která ty původní návrhy našeho ministerstva označila za snad vypadající, že je pouze pro jednu jedinou firmu. Proto to rozšíření,“ uvedl Blažek. Nyní se tak pravidlo může vztahovat na více společností.
Podle Ministerstva financí ČR jde o úpravu, jejímž cílem je harmonizovat naše právo s tím evropským, a která reaguje na praxi a zkušenosti zemí Evropské unie.
„Ministerstvo spravedlnosti zohlednilo v předloženém návrhu názor Legislativní rady vlády a díky tomu se tento zákon týká všech veřejně obchodovatelných společností, mezi které patří i ČEZ. Nyní, prosím, počkejme na to, jak návrh projde legislativním procesem,“ sdělila redakci SZ Byznys Michaela Lagronová z tiskového odboru Ministerstva financí.
Připravená půda
Podle odborníků byla hranice posunuta ještě příznivěji pro vládu a její záměry v největším tuzemském energetickém podniku, neboť bude stačit souhlas tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě, tedy i jen hlas státu, protože obvyklá účast akcionářů na valné hromadě ČEZu obvykle nepřekračuje 85 procent.
Pokud by byl tedy zákon přijat, stát by se svým 70procentním podílem mohl sám, i proti vůli všech minoritních akcionářů, rozhodnout o rozdělení společnosti.
„Návrh zákona naznačuje, jakým způsobem se pravděpodobně bude stát snažit získat plnou kontrolu nad výrobními zdroji. Zároveň navrhované změny zákona nemají vliv na výši kompenzace, kterou případně stát minoritním akcionářům za získaná aktiva (část společnosti) nabídne. Z našeho pohledu je zpráva neutrální pro ocenění společnosti, na druhou stranu vnímáme negativně, že zákon oslabuje práva minoritních akcionářů,“ napsal analytik Milan Vaníček z J&T Banky.
Advokát mezinárodní kanceláře Jiří Rahm upozorňuje, že tato změna pravidel „v průběhu hry“ narušuje důvěru investorů, kteří ve svých investicích často uvažovali dlouhodobě.
„V právním řádu totiž jinak obecně akcentuje princip ochrany minoritních akcionářů. Uvedená změna může být vnímána i jako jinak nekoncepční, když není zcela zřejmé, proč by ochrana minoritního akcionáře u kótované společnosti měla být rozdílná oproti společnosti, která nemá své akcie umístěné na evropském regulovaném trhu,“ říká pro SZ Byznys.
Co dělá ČNB a burza?
Podle minoritního akcionáře ČEZu a odborníka na energetiku Michala Šnobra, má vláda na návrh zákona samozřejmě právo, i když minoritním akcionářům se dílčí návrhy nemusí vůbec líbit. Upozorňuje však na způsob, jakým vláda nová rozhodnutí oznamuje.
„Vláda opakovaně potvrzuje, že si na nějakou etiku kapitálových trhů vůbec nehraje. Stát si v podstatě neuvědomuje svoji roli 70procentního akcionáře v soukromé společnosti, když manipuluje s hodnotou majetku, který vlastní soukromé osoby, včetně zahraničních investorů. Tím absolutně podkopává důvěru v tuzemský kapitálový trh,“ uvedl pro SZ Byznys.
Šnobr také vysvětluje, proč v tomto kontextu selhává Česká národní banka (ČNB) jakožto hlavní dohledový orgán nad kapitálovým trhem.
„V tomhle směru mělo být zahájeno správní řízení, aby si vláda byla vědoma, že tu máme kapitálové trhy a její vyjádření mohou způsobit ekonomické škody na majetku soukromých akcionářů a že za to nese odpovědnost. ČNB by měla vládě důrazně vysvětlit, že takto se k vlastním kapitálovým trhům uprostřed Evropy v civilizovaném světě prostě chovat nemůže a nesmí,“ vysvětluje investor, podle nějž měla zakročit i pražská burza, a to obzvlášť ve čtvrtek, kdy akcie ČEZu míří prudce dolů.
Akcie energetického podniku se zahájením obchodování oslabily na cenu 1035 Kč za kus, tedy přibližně o osm procent níže proti středeční uzavírací ceně. Tržní hodnota firmy se tak během čtvrtečního obchodování snížila přibližně o 47 miliard korun.
„Měla (burza) jednoznačně zastavit obchodování, dokud se nevyjasní všechny okolnosti. Investorům vznikají velké ztráty, někteří své pozice ukončují, protože se vylekají prohlášení vlády. K takovému kroku došlo například ve Francii, když tamní vláda zveřejnila podobný návrh zákona, jenž dopadal ne energetickou EDF. Bylo to naprosto transparentní a jasné, ale tady se neděje vůbec nic,“ zdůrazňuje Šnobr.
Už dříve premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda počítá s restrukturalizací firmy, přičemž jednou z možností je její rozdělení. Cílem má být to, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.
