Vláda řeší, jak se odpojit od ruského plynu. Plán pro akutní krizi zatím nemá

Riziko, že ruský Gazprom odstřihne Česko od dodávek zemního plynu, poněkud kleslo. Hlavní dovozce ruského plynu pro Českou republiku, německá firma Uniper, je připravena platit za dodávky prostřednictvím speciálního účtu u ruského finančního domu Gazprombank.

Uniper sice nehodlá hradit účty v rublech, jak požadoval ruský prezident Vladimir Putin, platby v eurech přes Gazprombank ale považuje za přijatelný kompromis. „Věříme, že změna plateb, která je v souladu se zákonem o sankcích, bude možná,“ řekla koncem minulého týdne mluvčí Uniperu.

Jisté to zatím není. Česko, které je na ruském plynu téměř stoprocentně závislé, každopádně sází na to, že Kreml se s otevřením účtů v jeho bance spokojí a plyn poteče dál. Alespoň to tak zjevně vnímá vláda Petra Fialy. Ta sice zadala ministerstvu průmyslu a obchodu, aby zpracovalo krizový scénář pro případ odstřižení ruského plynu, za větší prioritu ale považuje dlouhodobější plán, jak se do pěti let závislosti na ruském plynu zcela zbavit.

Zatímco na krizovém scénáři řešícím riziko akutní plynové nouze se pracuje průběžně, dlouhodobější scénář pětiletého odchodu od ruského plynu má být hotový už do konce tohoto týdne.

„Hlavním podkladem je plán nazvaný REPowerEU, který Evropská komise zveřejnila koncem března a který řeší, jak závislost na Rusku snížit. Tento plán zahrnuje diverzifikaci dodávek plynu, náhradu plynu alternativními zdroji a dává také důraz na energetické úspory,“ uvedl náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla.

Síkela v neděli v České televizi řekl, že je třeba urychleně chystat náhradu plynu tam, kde je to možné. Je tak větší šance, že zůstane pro odvětví, jež se bez něj neobejdou. „Například sklářství si neumíme představit bez plynu, ale někde ho lze ještě do konce tohoto roku nahradit třeba tepelnými čerpadly,“ řekl. S detailní analýzou těchto možností jeho úředníci právě finišují, zatím ale nejsou žádné výstupy k dispozici.

Česká republika podle Síkely dále jedná o pronájmu kapacity tankerů na dovoz tekutého plynu LNG ze zámoří nebo pronájmu kapacity některého z terminálů na LNG. Problémem Česka je ale nedostatečná kapacita přepravních tras pro tento plyn. Jak to chce Síkela řešit, není jasné, detaily nechce sdělovat. „Jednáme o tom v režimu utajení, jde o cenotvorné informace. Nechte nás pracovat,“ prohlásil v televizi.

Zmíněný evropský dokument REPowerEU ukládá členským zemím, aby zajistily naplněnost svých plynových zásobníků vždy do začátku topné sezony na 90 procent (pro letošek má stačit alespoň 80 procent).

„Plníme zásobníky průběžně, jak nám technické možnosti a současná spotřeba dovolují, k dnešnímu dni stouply zásoby na miliardu a 80 milionů kubíků,“ řekl pro Seznam Zprávy Síkela. Kromě toho země nakoupila začátkem dubna necelých 240 milionů kubíků plynu do státních hmotných rezerv.

Nákupy do zásobníků zatím vázly, protože obchodníci s plynem se zdráhají nakupovat na příští topnou sezonu teď, při extrémních cenách. Vláda jim proto slibuje, že pokud ceny do zimy klesnou a nakupující firmy by tím pádem utrpěly ztráty, poskytne jim odpovídající odškodné.

Evropský plán REPowerEU také povoluje členským státům mimořádné zásahy do volného energetického trhu. Evropská komise tím posvětila dočasnou regulaci cen energií. Povoleno je nyní i přerozdělování zisků energetických firem nebo výnosů z emisních povolenek. Peníze mají sloužit na kompenzace spotřebitelů postižených vysokými cenami či výpadky dodávek v důsledku války na Ukrajině.

Česká republika ale k nově povolené regulaci, jako je například zastropování cen elektřiny či plynu, zatím sáhnout nechce. „Stále jsme toho názoru, že zásah do trhu v podobě zastropování cen není vhodný. Pohled na okolní státy jasně ukazuje, že takový krok nepřinesl očekávaný efekt. Podle nás je u plynu a elektřiny daleko vhodnější řešit problém přes cílené podpory,“ vysvětluje Síkelův náměstek Neděla.

„Klíčový je nyní důraz na snižování spotřeby, ať už dobrovolné, nebo pomocí investic do energetických úspor, které stát podporuje dotacemi v hodnotě miliard korun. Úspory jsou v tuto chvíli jedním z hlavních nástrojů, jak se zbavovat energetické závislosti na Rusku,“ dodal náměstek.

Do Sněmovny podle něj proto už míří balík legislativních změn, jež mají urychlit povolovací řízení a usnadnit úsporné investice, jako je budování fotovoltaických instalací, zateplování či stavební úpravy. „Rádi bychom, aby se tyto návrhy projednaly během května,“ řekl Neděla.

Evropský plán také povolil členským zemím mimořádnou pomoc pro energeticky náročné firmy, jež v důsledku války na Ukrajině zasáhly vyšší ceny energií. Toho česká vláda využít chce.

„Už jsme pro ně zavedli například bankovní záruky za komerční úvěry,“ říká Neděla. Nyní jeho úřad připravuje kompenzaci nepřímých nákladů na emisní povolenky pro energeticky náročné firmy, zvažuje i další možnosti podpory nově povolené Evropskou komisí.

„V návaznosti na to ve spolupráci s hospodářskými partnery a ministerstvem financí připravujeme analýzu za účelem vyčíslení předpokládaných rozpočtových dopadů pro zasažené energeticky náročné podniky,“ říká Neděla. Zatím ale není jasné, které firmy do kategorie „energeticky náročné“ spadají. „Výklad této definice analyzujeme,“ podotkl náměstek.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ujišťuje, že scénář pro případné přerušení ruských dodávek vláda má. „Krizový plán samozřejmě máme, vychází z platných norem a předpisů a my ho průběžně aktualizujeme. Děláme si přehled největších spotřebitelů plynu v Česku a připravujeme se na situaci, kdybychom se dostali do nepříjemné situace, že by se dodávky musely krátit,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Ve skutečnosti má ale zatím jeho úřad k dispozici hlavně řadu let platný systém regulačních stupňů, podle nichž by se nedostatkový plyn omezoval či odpojoval postupně různým kategoriím spotřebitelů. Jako první by při krácení dodávek přišly na řadu podniky schopné přejít na jiné palivo. Jako poslední pak domácnosti a takzvaná kritická infrastruktura nezbytná pro chod státu – například nemocnice či potravinářský průmysl.

Podle ministra pro domácnosti, nemocnice a kritickou infrastrukturu bude plynu vždy dost i v krizové situaci. Síkela doufá, že plyn zbude i pro část průmyslu.

Průmyslníci ale varují, že náhlý konec ruského plynu by zcela ochromil domácí ekonomiku. „Pokud by k tomu došlo během topné sezony, může to znamenat vypnutí téměř všeho kromě domácností a kritické infrastruktury. Mělo by to naprosto dramatický dopad,“ řekl pro SZ Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Samotné firmy dnes často netuší, pod jaký regulační stupeň spadají. Nebo zda jsou či nejsou součástí kritické infrastruktury, pro niž by se šetřily zbytky plynu. A zcela jasno v tom nemá ani ministerstvo průmyslu, které se teď ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy snaží riziko zmapovat. Detailní krizový plán se tak teprve rodí, ministerstvo se rovněž snaží zmapovat dopady při vyhlašování jednotlivých regulačních stupňů.

„Poslední jednání na téma možného omezování dodávek plynu pro průmyslové podniky se zástupci Svazu průmyslu a dopravy proběhlo před třemi týdny, další chystáme tento týden,“ říká René Neděla, podle něhož mají zástupci průmyslu splnit několik úkolů.

Zaprvé je třeba, aby jednotlivé provozy zavolaly svým distributorům, aby si ověřily, do jakého odběrového stupně spadají. Podle současné legislativy tuto informaci dostávají každý rok do konce května,“ popisuje. „Dalším úkolem je, aby firmy – pokud k tomu mají šanci – přešly na jiný druh paliva nebo zásob energie, než je plyn. Dále aby si ověřily u distributorů elektřiny, zda mají dostačující distribuční kapacity,“ vypočítává náměstek.

Ministerstvo se také snaží identifikovat provozy, jež by mohlo poškodit příliš rychlé vypnutí dodávek plynu. A zjistit, kolik času na odstavení svých provozů potřebují. Případné omezování spotřeby by se tomu pak mělo přizpůsobit.

Zatím tak pokračuje spíš mapování situace a snaha o navýšení plynových zásob bez ohledu na to, jak vysoké jsou nyní ceny. Vláda stále nemá plně zmapovaný celkový dopad eventuální plynové stopky ani připravený krizový scénář.