Hlavní obsah

Veletrh ukázal, jak se malá česká letadla vypracovala z „garáže“ na špičku

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Letounu Norden (Zlín Aviation) se říká „bush plane“. Návštěvníci veletrhu zkoušeli, zda jeho pneumatiky opravdu přistanou v každé divočině.

Největší evropská výstava všeobecného letectví v německém Friedrichshafenu ukázala, že Česko patří ke světové špičce ve výrobě ultralehkých letounů. Vděčí za to historii, silné technické tradici a ucelenému dodavatelskému řetězci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko patří k premiantům ve výrobě ultralehkých letadel. Ukázal to 30. ročník veletrhu Aero v německém Friedrichshafenu, který trval od středy do soboty. Z několika stovek vystavovatelů zaujaly české firmy zaměřené na produkci letecké techniky zhruba pětinu z nich. Vystavovalo se i doplňkové zboží včetně oblečení, hraček a dalších věcí pro fandy letectví.

Návštěvníci veletrhu se se zájmem zastavovali například u letadel Bristell společnosti BRM Aero, letounů Shark firmy Shark Aero, letadel Norden (Zlín Aviation), VL3 evolution (JMB Aircraft), letadel Sportstart a Harmony společnosti Evektor-Aerotechnik. Zájem budil i elektricky poháněný větroň Urfin Juice společnosti Blaník Aircraft, jejíž předchůdce (LET Kunovice) se v historii proslavil výrobou celokovových kluzáků Blaník.

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Mezi nejvýznamnější české producenty malých letadel patří společnost BRM Aero, která vystavovala letouny Bristell.

Češi na veletrhu představili i padáky a další záchranné systémy (např. pro drony) společnosti Galaxy GRS, motory LOM Praha či turbínový motor firmy PBS Velká Bíteš.

Z garáže na vrchol

Češi se dostali na špici světové produkce ultralightů (ULL) podle člena představenstva Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP) a zároveň ředitele státního podniku LOM Praha Jiřího Protivy díky souhře několika faktorů - dlouhé historii letectví v českých zemích spojených se vznikem Československé republiky, dobré strojírenské tradici, školství, z něhož pochází řada technicky orientovaných expertů a dobrému legislativnímu rámci, v rámci něhož pomohla Letecká amatérská asociace (LAA) ukotvit ultralighty na domácím trhu.

Foto: odhad MPO, ALKP, LAA za rok 2022, Seznam Zprávy

Letecký průmysl v ČR.

Výroba proudových a turbovrtulových letounů podle něj dokázala vytvořit ucelený řetězec, který produkuje špičková letadla, jež dokážou velice dobře konkurovat světové výrobě. Patří do něj výzkum a vývoj, výroba komponentů, vlastní výroba letadel, testování, ale i výcvik pilotů ve vzduchu i na simulátorech. Podle člena představenstva ALKP Protivy patří Česká republika k devíti zemím světa, které si umí kompletně sestavit letadlo, a je tak v tomto ohledu soběstačná.

„V kategorii ultralehkých letounů patříme k celosvětové špičce. Většina výrobců přitom začínala v 90. letech s výrobou strojů pro svou vlastní potřebu v garážích. Nyní jsou z původně garážových firem sebevědomí exportéři, kteří přichází s bezpečnými a sofistikovanými řešeními a mají silný zvuk ve světě. Potvrzuje to skutečnost, že domácí výrobci vyvážejí přes 90 procent produkce do zahraničí do všech kontinentů,“ říká Protiva.

Například loni české firmy vyvezly v kategorii letounů do 2000 kilogramů podle ČSÚ zboží za více než miliardu korun do 33 států. Více než čtvrtina produkce mířila do Spojených států, pětina do Německa.

Drtivou většinu z této kategorie letounů tvořily podle Protivy lehká letadla, tedy letouny do 600 kilogramů, které však statistici samostatně neevidují.

Němci mají auta, Švýcaři hodinky a Češi letadla a nikdo neví proč.
Vtip, kterým si v zahraničí vysvětlují úspěch českých ultralightů

V poslední době se podle Protivy snaží výrobci ultralehkých letadel prosadit více na asijských trzích, které si však teprve vytvářejí pravidla pro provoz těchto letadel, a jejich systémy tak nejsou kompatibilní se zažitými normami EU.

Úspěch českých výrobců dokumentuje podle předsedy Asociace výrobců sportovních letadel (AVSL) Jana Fridricha paradoxně také vtip, který si o nás vyprávějí zahraniční producenti malých letadel a piloti: „Němci mají auta, Švýcaři hodinky a Češi letadla a nikdo neví proč.“ Pozitivním faktem pro ekonomiku je pak podle něj skutečnost, že letecká výroba patří k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, která je zhruba o třetinu vyšší než průměr.

Foto: Iva Špačková

Výrobci se na veletrhu snažili potenciálním kupcům zalíbit drobnými suvenýry, občerstvením, ale i například modelem toho, jak si pilot může užívat let právě jejich letadlem. Na obrázku je model Zlín Aviation.

A jak si zájem zákazníků pochvalují samotní výrobci? „Máme letadlo na dobrodružné cesty, které je unikátní tím, že dokáže přistát takřka na jakémkoliv povrchu a zároveň si s ním můžete zaletět jen tak na piknik. Zájem je veliký, téměř dvakrát vyšší než naše roční produkce, která činí zhruba 30 letadel za rok,“ říká majitel Zlín Aviation Pasquale Russo.

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Blaník je název pro celokovové větroně, kterých byly v minulosti vyrobeny tisíce a společnost Blaník Aircraft CZ je opravuje. Vedle této činnosti vyrábí letecké komponenty pro další výrobce a zároveň na veletrhu zjišťuje zájem o nový ultralehký kluzák s elektrickým pohonem. Ten podle manažera prodeje firmy Jana Svobody dává pilotovi větší volnost, protože může díky němu přistát řízeně a nemusí se při vzletu spoléhat na vlečné letadlo (tradiční milovníci bezmotorového létání však už takový kluzák s motorem nepovažují za opravdový větroň, pozn. red.).

Zájem návštěvníků těšil také společnost Blaník Aircraft, která se na veletrhu prezentovala výrobou technicky složitých komponentů letadel pro další výrobce, ale zároveň si na něm testovala zájem o svou novinku - ultralehký kluzák s elektrickým pohonem Urfin Juice. Pokud bude o tento prototyp mezi piloty, tedy budoucími potenciálními kupci, dostatečný zájem, chce se pustit do certifikace a přípravy sériové výroby.

„Získáváme zde zajímavou a důležitou zpětnou vazbu od pilotů a zatím to vypadá tak, že se do certifikace pustíme, ale musíme ještě vše pořádně propočítat,“ uvedl manažer prodeje a marketingu Jan Svoboda.

Foto: Jiří Pruša

Takto vypadá let „Žraloka“. Česko-slovenský letoun Shark se vyrábí v Senici. Loni v něm pilot Jiří Pruša z časopisu Flying Revue s kopilotkou Eliškou Kudějovou získal světový rekord v délce letu bez mezipřistání pro tuto kategorii letadel a letos v něm hodlá dosáhnout let o délce 3000 kilometrů bez mezipřistání.

Spokojen se zájmem návštěvníků byl i Vladimír Pekár, generální ředitel Shark Aero vyrábějící v Senici česko-slovenský letoun Shark (žralok) i šéf rodinné firmy Galaxy GRS, která vyrábí padáky pro letadla, helikoptéry i drony.

A co může podpořit další rozvoj českého sportovního a ultralehkého letectví a pomoci tomu, aby české letouny zůstaly v této kategorii na špici? Podle Fridricha z AVSL stojí před českým průmyslem velká výzva. Ve Spojených státech, kde je největší trh všeobecného letectví, se v současné době formuje nová kategorie letadel Mosaic, která má mít mimo jiné mnohem vyšší váhové limity, než jsou současné české letouny do 600 kg. Čeští výrobci by pak měli menší možnost uplatnit své stroje na americkém trhu.

„Bylo by vhodné, abychom se všichni spojili a vyřešili legislativu tak, aby čeští výrobci mohli své stroje nejenom vyrobit, ale také vyzkoušet a zalétat a dobře je tak dokázali exportovat i do budoucna na americký trh,“ podotýká předseda asociace Fridrich.

Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy

Šéf Galaxy GRS Milan Bábovka vysvětluje, jak lze vystřelením velkého množství padáků zachránit letoun a jeho posádku i jen několik málo metrů nad povrchem Země.

Doporučované