Článek
Velké světové banky rády zdůrazňují, jak důležitá je pro ně ekologie, boj proti klimatické změně a podpora obnovitelných zdrojů. Dokonce si kvůli tomu založily speciální alianci nazvanou Net Zero Banking Aliance, kterou podporuje také OSN.
Jenže podle neziskové organizace ShareAction, která se zabývá odpovědným investováním, se bankéři ropy nebo plynu rozhodně neštítí. Loni půjčilo 25 předních bank energetickým společnostem na rozšíření těžby 55 miliard dolarů, tedy 1,2 bilionu korun.
Mezi přední investory do rozšiřovaní neekologické infrastruktury patří HSBC, Barclays, BNP Paribas a Deutsche bank – tyto čtyři banky stály u zrodu „klimatické aliance“, ale zároveň loni obstaraly těžařům téměř polovinu půjčené sumy. Ačkoliv bankovní domy ve své energetické politice zdůrazňují podporu klientů k přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, jen zlomek z nich to od svých klientů explicitně vyžaduje.
„Pokud se poptávka po ropě a zemním plynu sníží tak, jak to předpokládá scénář o globálním oteplení do 1,5 stupně Celsia, spadne cena těchto fosilních paliv a aktiva se stanou neobchodovatelnými. Naopak, pokud se nepodaří snížit poptávku natolik, abychom byli schopni omezit oteplování na 1,5 stupně, bude ekonomika trpět zásadními klimatickými změnami. Tak či tak, bude hodnota prostředků energetických firem, bank i investorů klesat,“ varoval Xavier Lerin z ShareAction.
Situaci může zásadním způsobem proměnit hodně diskutovaná evropská taxonomie – ta prakticky říká, které zdroje energie dostanou zelenou nálepku a s ní i výhodnější financování, a které na ni už nedosáhnou. Na seznamu úplně chybí uhlí, jádro a zemní plyn dostaly dočasné ano, ale s řadou podmínek.
Například má klasický zemní plyn nahradit biometan, k čemuž by mělo dojít do konce roku 2035. V Česku se zatím z bioplynu vyrábí elektřina a teplo, ale existují již projekty slibující dodávku vyrobeného plynu přímo do plynovodního potrubí – takové by měly dosáhnout třeba na výhodnější úrokovou sazbu.
Investice do obnovitelných zdrojů spadají do okruhu takzvaného ESG financování. Tento zohledňuje kromě ekonomických ukazatelů také vliv na životní prostředí, společenskou odpovědnost a způsob řízení podniku. U potenciálních investičních cílů se tedy investor soustředí například na spotřebu energie, emise skleníkových plynů a podobně.
O klimatické změně jako faktoru měnové politiky uvažuje například Evropská centrální banka (ECB) například prostřednictvím fondu InvestEU. Ten alokuje 30 procent investic k dosažení stanovených cílů v oblasti ochrany klimatu. Takzvané zelené dluhopisy vydávají i firmy, například technologický gigant Apple v roce 2020 vyčlenil 2,8 miliardy dolarů, tedy přes 60 miliard korun, pro 17 ekologických projektů.
