Vedro v práci? Pravidla jsou složitá, ale vyřeší je většinou minerálka a pauzy

Česko zaplavila vlna letních veder, v některých místech mohou tento týden teploty dosahovat dokonce až 36 stupňů. V takovém horku může být práce náročnější než jindy. Zákon proto stanovuje řadu podmínek, které musí zaměstnavatel splnit, aby pro zaměstnance vytvořil vhodné pracovní prostředí.

Práce v horku může být riziková a podle portálu BOZP.cz mohou zaměstnanci vystavení vysokým teplotám nejen dělat více chyb a méně se soustředit, ale také mohou být frustrovaní. V některých případech může přehřátí vést též k pracovním úrazům, pádům nebo i infarktu.

„Zákoník práce stanoví, že jednou ze základních povinností zaměstnavatele je vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky. Má tak činit organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit, aby vysokou teplotou nedocházelo k ohrožení zdraví zaměstnanců,“ říká František Hrabánek z advokátní kanceláře InLaw.

„Nedodrží-li zaměstnavatel své povinnosti při vysokých teplotách, odpovídá zaměstnanci za prokázané škody, které byly vysokými teplotami způsobené (například úpal nebo úžeh),“ dodává.

Většinou nemusí zaměstnavatel zajišťovat nic kromě pitného režimu, bohatě postačí pitná voda z kohoutku. Jakmile však teploty přesáhnou 30 stupňů, musí svým zaměstnancům zajistit nástroje potřebné k ochlazení. Mezi ty hlavní patří například speciální ochranné nápoje, vhodné pracovní oděvy nebo ochlazení pracoviště.

Z pohledu zákona jsou podmínky pro práci v teple stanovené poměrně komplikovaně a stejně tak komplikovaně se určuje, co už je přílišné teplo a co ještě není. Podle nařízení vlády je tepelná zátěž určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací. Dále záleží na faktorech prostředí, tedy na teplotě vzduchu, výsledné teplotě kulového teploměru (jedná se o černou kouli imitující povrch těla z tenkého měděného plechu, v jejímž středu je umístěn rtuťový teploměr), rychlosti proudění vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a stereoteplotě (ta se měří pomocí kulového teploměru, který umožňuje vyhodnotit všesměrové působení sálání a proudění a jeho nerovnoměrnosti v prostoru).

Maximální teplota, ve které může zaměstnanec pracovat, tedy záleží především na jeho profesi. Ty se dělí do osmi tříd, podle energetického výdeje a fyzické zátěže. Toto rozdělení je ale pouze orientační a záleží na každém zaměstnavateli zvlášť, jak své zaměstnance rozdělí.

Například řidiči tramvají nebo autobusů mohou pracovat až v teplotě dvaatřiceti stupňů celsia. Naproti tomu lidé, kteří v práci nosí nadměrná břemena nebo mají jinou vysoce intenzivní fyzickou zátěž, mohou pracovat v teplotách alespoň o 12 stupňů nižších.

Pokud navíc teplota na pracovišti překročí 36 stupňů, musí zaměstnavatel zavést režim střídání práce a naplánovat bezpečnostní přestávky.

Zdroj: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

„Bezpečnostními přestávkami jsou přestávky, kdy zaměstnanec má prostor si odpočinout od nadměrného vedra (například v klimatizované místnosti nebo mimo slunce). Střídání práce na druhou stranu zajišťuje efektivní kompenzaci předchozí zátěže a předcházení přetížení organismu. Nadto má při překročení teplotních limitů zaměstnanec nárok na ochranné nápoje, jelikož ve vysokých teplotách dochází ke zvýšení ztráty tekutin a minerálů z lidského organismu,“ vysvětluje Hrabánek.

V případě vysokých teplot je zaměstnavatel sice povinen snížit teplotu na pracovišti do přijatelných mezí, nikde však není řečeno, jak konkrétně to má udělat. Může se jednat o různé rozprašovače, chladící panely nebo o obyčejné větrání. Jakmile je však k ochlazení používána klimatizace, musí se dodržovat jasně stanovené podmínky.

Aby se zamezilo dalším zdravotním problémům souvisejícím se změnou teplot, nesmí totiž rozdíl mezi teplotou venku a teplotou, na kterou je pracoviště ochlazené, překročit 5 až 6 stupňů. Pokud by byl rozdíl větší, hrozilo by zaměstnancům zase naopak nachlazení.

V případě, že mikroklima na pracovišti neodpovídá stanoveným podmínkám, je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovníkům takzvané ochranné nápoje. To mohou být různé minerálky nebo iontové nápoje, které člověku doplní minerály a vitamíny. Nárok na ně vzniká ve chvíli, kdy během 8 hodin dojde ke ztrátě tekutin z organismu potem a dýcháním větší, než je 1,25 litru. Ochranným nápojem mělo být nahrazeno alespoň 70 procent ztracené tekutiny. Při ztrátě 1,25 litru tak musí zaměstnavatel poskytnout zhruba 0,9 litru ochranného nápoje.

Jakou tekutinu zaměstnanec dostane záleží opět na tom, do jaké kategorie náročnosti jeho pozice spadá. Zaměstnanci ze skupin od I do IIIa mají nárok na slabě mineralizovanou vodu, druhé polovině tabulky by měl zaměstnavatel poskytnout středně mineralizovanou vodu. Zde ovšem nemusí dostat celých 70 procent tekutin, objem lze rozdělit na 35 procent středně mineralizované vody a 35 procent slabě mineralizované.

„Ochranný nápoj zdravotně nezávadný nesmí obsahovat více než 6,5 % hmotnosti cukru, množství alkoholu nesmí překročit 1 % , pro mladistvého nesmí obsahovat alkohol,“ uvádí Jana Böhmová, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice kraje Vysočina.

Každý zaměstnavatel proti tropickým teplotám bojuje jinak, v některých firmách nabízí zaměstnancům homeoffice, uvolňují dress code, jinde zase poskytují chladivé oblečení, vodní rozprašovače nebo více přestávek.

„Ochrana před horkem je pro nás otázkou zdraví, ale i bezpečnosti. Vliv intenzivního slunečního svitu a vysokých teplot je pochopitelně největší u kolegyň a kolegů, kteří pracují venku bez možnosti stínu či ochlazení – betonáři, železáři, vazači, všichni, kteří pracují na pokládkách asfaltových a betonových povrchů atd.,“ říká vedoucí vnějších vztahů stavebnického koncernu Skanska Ondřej Šuch.

„Děláme častější pracovní přestávky, zkracujeme směny, zajišťujeme neomezený pitný režim, chladicí šátky a prodyšné reflexní pracovní oděvy. Na rozsáhlých silničních stavbách se nám osvědčily mobilní odpočinkové přístřešky, naopak na pozemních stavbách v místech s větší koncentrací pracovníků instalujeme rozprašovače vodní mlhy. Všechny naše stavební jeřáby jsou navíc vybaveny klimatizací, což považujeme nejen za prvek zvýšení komfortu a ochrany zdraví, ale i za příspěvek k bezpečnosti,“ doplňuje Šuch.

„Naše kancelářské prostory i naše pobočky jsou plně klimatizované a vybavené zázemím, kde je přístup k chlazených nápojům, stejně tak disponují prostory pro relaxaci. V otázce pravidel oblékání jsme obecně velmi liberální a pochopitelně respektujeme, pokud zaměstnanci v centrále i na pobočkách přizpůsobí v rozumné míře své oblečení aktuální vlně veder. Řada zaměstnanců, pokud to charakter jejich práce umožňuje, rovněž využívá možnost pracovat část týdne z domova. To, kolik dní v týdnu mohou zaměstnanci pracovat z domova, záleží vždy na dohodě členů daného týmu,“ komentuje aktuální zápas s vedrem Lukáš Kropík z České spořitelny.