Článek
Francouzský energetický kolos EDF čelí doma problémům – například odstávkám reaktorů kvůli korozi nebo probíhajícímu znárodnění firmy. Francouzi ale budou přesto chtít pole uchazečů o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech „zválcovat“ svou evropskou taktikou.
„Je to o tom, že jedna evropská země podporuje jinou evropskou zemi a přináší evropské řešení pro výzvy, jimž Evropa čelí,“ říká v rozhovoru se Seznam Zprávami viceprezident EDF Vakis Ramany. Podle něj má společnost silnou podporu francouzské vlády. Paříž už s Prahou spolupracuje na půdě EU v lobbingu za jádro a za jeho uznání coby „zelený“ zdroj.
EDF se v tendru, který byl v minulosti vyčíslen na 160 miliard korun, utká s americkým Westinghousem a jihokorejským KHNP.
Vzhledem k situaci, v níž EDF je, a vzhledem ke všem změnám, k nimž dochází geopoliticky, jak vypadalo vaše rozhodování jít do českého tendru? Proč jste se rozhodli do něj vstoupit?
Francouzský průmysl podporuje český jaderný program dlouhé roky. Takže rozhodnutí se zúčastnit je přirozené. Navíc máme za sebou podporu francouzské vlády. Okolní „krajina“ se možná změnila, ale co já vidím, je hlavně zvyšující se podpora jádra a jeho zvyšující se potřeba pro spolehlivou nízkouhlíkovou energii do roku 2050. Když to sečtete, vyjde z toho, že teď je ten správný čas nabídnout evropské jaderné řešení. Je to o tom, že jedna evropská země podporuje jinou evropskou zemi a přináší evropské řešení pro výzvy, jimž Evropa čelí.
Proč si Česko má vybrat EDF? V čem jste podle vás lepší než jiní uchazeči?
Máme velmi silný společný zájem, a to partnerství Francie a České republiky a naše společné prosazování jádra v Evropě. To se dnes odehrává zde, v srdci Evropy. Opravdu si ceníme české vlády a ČEZ, že dodržuje „jízdní řád“ tohoto projektu. To je velmi důležité pro celou Evropu.
EDF
Électricité de France je společnost zabývající se výrobou a distribucí elektřiny. EDF je francouzská společnost, ale působí v řadě dalších zemí, mimo Evropu působí ještě v Jižní Americe, Asii a Africe. Firma má sídlo v Paříži, v roce 2021 byly její tržby 84,5 miliardy eur (asi dva biliony korun).
Společná lekce
To tedy bude hlavní myšlenka vašeho lobbingu proti vašim konkurentům – ten evropský aspekt?
My jsme průmyslová firma, naším cílem je – pokud k tomu získáme podporu našich partnerů – mít flotilu reaktorů založených na EPR technologii (reaktory typu EPR mají speciální technologii pro zajištění bezpečnosti) po Evropě. Aby to fungovalo jako ve Francii, kde fungující systém bloků přináší výkon, bezpečí i příležitosti ke vzdělávání. Chceme mít celou jadernou flotilu, abychom společně těžili ze všech lekcí, know-how a znalostí a zapojili také evropský dodavatelský řetězec.
V poslední době ale čteme o potížích, které EDF má, například odstavené reaktory mimo jiné kvůli nutným opravám a má růst i dluh společnosti. Jak přesvědčíte české partnery, že i přes tyto obtíže jste spolehlivým a perspektivním partnerem?
V prvé řadě bych chtěl říct, že máme 35 reaktorů zapojených do sítě, což je to podstatné číslo. A všichni v EDF dělají vše pro to, aby tento provoz byl bezpečný a aby odstavené bloky byly co nejdřív opravené. Je ale jasné, že jde o zcela jinou záležitost, než je projekt v Česku. Máme tedy nějakou situaci s naší stávající flotilou ale tady v Česku se bavíme o programu, který má být spuštěn v roce 2036. To nelze srovnávat a obě záležitosti řešíme odděleně. ČEZ je velmi zkušený operátor a ví, co to obnáší bezpečně provozovat jaderné bloky a mít právě bezpečnost jako prioritu. My neponecháváme nic náhodě. Jsou to složité časy, celá společnost pracuje na maximum, máme podporu francouzské vlády a vyjdeme z toho úspěšně, jako vždy, když se spojíme.
Máte pravdu, časy jsou těžké. Nakolik sázíte na cenu jako na konkurenční výhodu?
Cena je samozřejmě extrémně důležitá. Je to parametr, který zákazník i občané vidí na vlastní oči a také musí zaplatit. Máme kolem 40 milionů zákazníků, takže víme, jak je cena citlivá, naši zákazníci jsou na ni velmi citliví, ale to jsou i na spolehlivost a důvěryhodnost.
Takže co je podle vás důležitější – cena, nebo důvěryhodnost?
Když jde o jádro, na prvním místě je důvěra, protože ta přináší bezpečnost. Na druhém je spolehlivost, protože potřebujete, aby se rozsvítilo, když zmáčknete vypínač. A pak je otázka, kolik za důvěryhodnost a spolehlivost musíte zaplatit.
Co na to konkurent francouzské EDF?
O zakázku v původní hodnotě 160 miliard korun se zajímá i severoamerický Westinghouse. Obě firmy chtějí vsadit na spolupráci s českými dodavateli.
S reaktorem si věříme
Mluvíte o důvěře. Důvěřujete české straně? Francouzský uchazeč Areva byl vyhozen z tendru na rozšíření Temelína před deseti lety. Tento jaderný tendr nakonec celý spadl pod stůl. Zkušenost v Česku tedy nemáte nejlepší.
Areva nebyla naší součástí, my jsme převzali její projekty v oblasti reaktorů, přejmenovali jsme to na Framatome. Nemohu komentovat zkušenost jiné entity, která nebyla naše. Budu se opakovat, ten proces v Česku je důkladný, s českou vládou jsme zahájili dialog a vidíme, že vše pokračuje.
ČEZ po uchazečích žádá funkční referenční reaktor. Vy ale máte v provozu jen reaktory s vyšší kapacitou, než bude v Dukovanech, jak se vypořádáte s tímto možným hendikepem?
Z našeho pohledu jde prostě o stejnou technologii, kterou jsme z většího výkonu adaptovali na požadovaných 1200 MW. V porovnání s EPR reaktorem o výkonu 1600 MW tam nedochází k žádným inovacím, všechno je stejné, reaktor je provozován úplně stejně. Věříme, že pokud budou české a francouzské bezpečnostní úřady spolupracovat, což očekáváme, bude licencování EPR 1200 v Česku velmi hladké, podobně jako v jiných zemích. Jsme připraveni tímto procesem projít a věříme si v něm.
Jak důležitá je pro vás spolupráce s českými firmami?
Naprosto zásadní. Nemůžete mít úspěšný jaderný projekt takového rozměru bez zapojení lokálního průmyslu. V tomto případě je to velmi jednoduchá logika – pokud vezmu jen samotnou stavbu, musíte respektovat místní pravidla a předpisy. Francouzská společnost Bouygues Travaux Publics, která má zkušenost se stavbou civilních EPR reaktorů, má například velmi silné partnerství s Metrostavem.
To znamená, že chcete Dukovany stavět s Metrostavem?
Ano, Bouygues Travaux Publics o tom s Metrostavem jedná. A i mimo stavební práce je v Česku řada společností s jadernou zkušeností. Budou ale muset projít kvalifikačním procesem, to je úkol na jejich straně, a my jim s tím musíme maximálně pomoct. Ale obě strany budou muset vynaložit nějakou snahu. A pokud uspějí, nepůjde jen o zapojení do stavby v Dukovanech, ale i do všech ostatních projektů s EPR technologiemi. Například ve Velké Británii, kde momentálně stavíme, zůstává více než 64 procent hodnoty kontraktu právě v Británii.
I v České republice máte ruské jaderné technologie
Jak se srovnáváte s dalšími konkurenty v tomto směru? Westinghouse si má přivést americkou společnost Bechtel a také plánuje zapojit české firmy. Westinghouse v Temelíně chtěl před lety také stavět s Metrostavem.
Netuším, co s místními firmami dělá Westinghouse. Ale vím, co děláme my. A také to, že oni nedělají to, co my.
Jak vidíte kapacity materiálů pro výstavbu a také pracovní síly pro stavbu takto náročné stavby?
Věřím, že právě díky spolupráci s Metrostavem a dalšími firmami najdeme cestu, jak se s tím popasovat. To je naprosto nezbytné. Zásadní je, aby vláda dala firmám perspektivu a výhled, takže mohou investovat do příprav, do vyhledávání talentů. Budou to dělat, pokud budou mít perspektivu byznysu. Ale myslím, že to už se děje.
Společnost Framatome (francouzská společnost zabývající se jadernými reaktory, je ve vlastnictví společností Électricité de France, Mitsubishi Heavy Industries a Assystem, pozn. red.) má historii spolupráce s ruským Rosatomem, který byl vyřazen z dukovanského tendru ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Jak se na tu spolupráci dnes díváte?
Na to se dá odpovědět mnoha způsoby. Svět se letos v únoru změnil. A tuto změnu musíme brát v potaz, když plánujeme naši budoucí spolupráci. Také ale musím říct, že spolupráce je srdcem jaderného průmyslu, každý spolupracuje s každým. A tato spolupráce se děje s podporou vlád. A samozřejmě i vy v České republice máte ruské jaderné technologie.
Ano, ale česká vláda už loni vyřadila v tendru Rosatom, to bylo ještě před 24. únorem. Framatome uzavírala dohody o spolupráci ještě v prosinci 2021.
Samozřejmě od války věci posuzujeme jinak. Ale je potřeba zdůraznit, že Rosatom není pod sankcemi. Jsou tu různé aspekty a složité momenty spojené s touto otázkou. Nejsou to jen Francouzi, kdo mají vazby na Rosatom. To je prostě historie civilní jaderné energetiky. Paradigma se však nyní změnilo. Díváme se na věci prizmatem energetické nezávislosti, bezpečnosti dodávek a dekarbonizace. I když to je nyní číslo tři. Ale to je příběh, který vyprávíme už od 70. let. Naše domácí jaderná flotila je výsledkem stejné myšlenky – nezávislosti a bezpečnosti. Říkáme to dlouho, ale jen to dnes mnohem víc rezonuje.
S Rosatomem jste měli spolupracovat i v maďarské elektrárně Paks. Jak tam vypadá tato spolupráce nyní, pokračuje prostřednictvím Framatomu?
Co se stane v Paksi, se rozhodne mezi maďarskou vládou a zainteresovanými firmami. Je to evropská země a bude to pod drobnohledem Evropy, uvidíme, co se bude dít. Jsme ale průmyslová firma, tak se raději vyhýbáme debatám o politice.
A v Dukovanech by to bylo určitě bez Rosatomu, předpokládám?
Ano, v Dukovanech nebude žádná spolupráce s Rosatomem.