Válka na Ukrajině zvedla export českých zbraní o 350 procent

Český obranný průmysl zažívá v posledních letech dramatický růst. V roce 2023 dosáhly tržby českých zbrojovek dle analýzy poradenské společnosti EY pro Hospodářskou komoru celkem tří miliard eur, v přepočtu téměř 75,3 miliardy korun. To odpovídá přibližně jednomu procentu českého hrubého domácího produktu.

„Tento úspěch je dán nejen dlouholetou tradicí českého obranného průmyslu, ale zejména kvalitou, inovacemi a také zásadními geopolitickými výzvami, kterým v poslední době čelíme. Podle analýzy však stále naplno nevyužíváme veškerý potenciál a všechny příležitosti, které se českým firmám obranného průmyslu nabízejí,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Řada zakázek samozřejmě přímo putovala na Ukrajinu, ale další vznikly poptávkou po zbraních od zemí, jež v posledních letech začaly více dbát na svoji obranu.

Více než dvě třetiny tržeb - téměř 2,1 miliardy eur - pocházely ze zahraničí. Export tuzemských zbrojovek se tak v letech 2021 až 2022 zvýšil o 350 procent. „To bylo způsobeno zejména přímým vývozem na Ukrajinu, který vzrostl 40krát, a také zvýšeným zaměřením ostatních evropských zemí na zbrojní průmysl,“ uvádí studie.

České firmy patří mezi největší dodavatele zbraní a munice na Ukrajinu. Dle EY darovalo Česko Ukrajině těžké zbraně za téměř 16 miliard korun, což ji řadí na osmé místo v Evropě. Největší dodavatel - Německo - na Ukrajinu poslalo zbraně za zhruba 160 miliard, Slovensko za více než 18 miliard korun.

„Závazky České republiky dodávat Ukrajině těžké zbraně mohou mít významné a mnohostranné důsledky pro její ekonomiku a bezpečnost. Z ekonomického hlediska může stimulovat obranný průmysl a vytvořit příležitosti pro růst a modernizaci. Z bezpečnostního hlediska může ovlivnit národní obranné schopnosti a mezinárodní vztahy,“ píše se v dokumentu.

Česko je rovněž významným dodavatelem munice v rámci takzvané muniční iniciativy, v níž se státy EU zavázaly dodat Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm. Tuzemská skupina CSG s kapacitou 100 tisíc nábojů je druhým největším evropským výrobcem této munice po německé firmě Rheinmetall.

Obranné výdaje České republiky v posledních letech rostou a v loňském roce poprvé po dvou dekádách dosáhly požadovaných dvou procent hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uzavřelo loni kontrakty za více než 150 miliard korun, ale české firmy získaly smlouvy jen za 34 miliard.

Český obranný průmysl by se proto chtěl zapojit do velkých strategických projektů a hrát v nich důležitější roli než doposud. „Významné obranné projekty, jako jsou letadla F-35 a vrtulníky H-1, zahrnují českou účast, ale role jsou často nestrategické a omezené. To omezuje rozvoj domácího obranného sektoru,“ uvádí analýza.

Společnost EY také upozorňuje na relativně nízký podíl výdajů na obranný výzkum a vývoj v rámci celkových českých výdajů na tyto aktivity nedosahuje ani jednoho procenta. To by podle analýzy mohlo způsobit nejen zaostávání v inovacích a konkurenceschopnosti, ale v důsledku také zpomalit modernizaci české armády.

„Obranný průmysl stále plně nevyužívá svého potenciálu, a to ani za zvýšené poptávky v posledních letech. Je třeba investovat do lidského kapitálu a posílit soběstačnost. Silné a strategické zastoupení českých firem na významných obranných projektech je třeba podpořit skrze strategická partnerství a jejich účast zajistit již ve fázi výzkumu a vývoje,“ tvrdí předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

Zhruba 130 společností sdružených v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu zaměstnává kolem 20 tisíc lidí. Studie EY tvrdí, že každá koruna investovaná do obranného průmyslu generuje v průměru 1,1 koruny v ostatních hospodářských oborech. Některé projekty ale dosáhly výrazně vyšší multiplikace, například jedna koruna vynaložená na projekt obrněných transportérů Pandur vygenerovala 3,2 koruny.