Článek
Začátkem tohoto roku hledal profesor Jacques Pironon v Lotrinské pánvi na severovýchodě Francie metan. Ten se ve směsi s jinými uhlovodíky používá v průmyslu jako plynné palivo. Jeho tým ale učinil nečekaný objev, když asi 3000 metrů pod zemí našel rozsáhlé ložisko vodíku, uvádí server BBC.
„Tomu říkáme náhoda,“ říká profesor Pironon, ředitel výzkumu ve francouzském Národním centru pro vědecký výzkum (CNRS) na Lotrinské univerzitě. Ještě nedávno by takový nález vzbudil maximálně zájem akademiků, ale v dnešní době vyvolává rozruch.
Řada odborníků si totiž myslí, že právě vodík bude v příštích letech nezbytným palivem. Tvrdí, že by totiž mohl být klíčem k přechodu globální ekonomiky na čistou nulu, protože vodík při použití jako palivo nebo v průmyslových procesech neprodukuje CO2.
Velkou nevýhodou vodíku však je, že v současné době většina způsobů výroby není ekologická. Podle organizace Carbon Trust je méně než 1 % současné celosvětové výroby vodíku bez emisí.
Podle způsobu získání se vodík dělí na několik kategorií.
- Šedý vodík se vyrábí štěpením metanu na oxid uhličitý a vodík (H2).
- Modrý vodík se vyrábí stejným způsobem, ale vzniklý CO2 se zachycuje a ukládá.
- Černý vodík se vyrábí částečným spalováním uhlí.
- Zelený vodík, tedy ono nepolapitelné 1 %, vzniká elektrolýzou vody na kyslík a vodík. Je však poměrně drahý a je ho nedostatek.
Přírodní ložiska vodíku by ale mohla být důležitým zdrojem nejčistšího zdroje, který se nazývá zlatý nebo bílý vodík.
Francouzský objev není prvním nálezem přirozeně se vyskytujícího vodíku – v Bourakébougou na západě Mali se již nachází jeden malý vrt a předpokládá se, že velká ložiska jsou také v USA, Austrálii, Rusku a řadě evropských zemí.
Podle odhadů představuje objev ve Francii největší přirozeně se vyskytující ložisko tohoto plynu, jaké kdy bylo nalezeno. Profesor Pironon odhaduje, že by se zde mohlo nacházet 250 milionů tun tohoto plynu, což by stačilo k pokrytí současné celosvětové poptávky na více než dva roky.
Zásoby pro budoucnost
Po celém světě by ale mohlo ležet mnohem více neobjevených ložisek – americká geologická služba (USGS) například odhaduje množství na tisíce, nebo možná miliardy megatun.
Ne všechny tyto zásoby ale budou snadno využitelné, jak upozorňuje Geoffrey Ellis, výzkumný geolog USGS, který modeloval množství geologického vodíku.
„Jedná se o globální model a naprostá většina bude nedostupná – jsou příliš hluboko nebo příliš daleko na moři nebo v příliš malých akumulacích, než aby bylo ekonomicky výhodné se k nim dostat,“ řekl pro BBC.
USGS však odhaduje, že je v podzemí pravděpodobně kolem 100 tisíc megatun dostupného vodíku – a to by mohlo představovat zásoby na stovky let. Podle Ellise by měly být podmínky a způsoby získávání podobné jako u zemního plynu.
V současné době je jediným zařízením na bílý vodík středisko v Bourakébougou v Mali, kde se ho vytvoří jen asi pět tun ročně, objevují se však snahy o širší využití zásob.
Začátkem letošního roku vložila investiční společnost Breakthrough Energy Ventures Billa Gatese 91 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) do amerického startupu Koloma, který se snaží využít zásoby bílého vodíku v USA.
Podle BBC mezitím firma Getech hledá potenciální ložiska v Maroku, Mosambiku, Jihoafrické republice a Togu. Jednou z hlavních oblastí zájmu je Jižní Austrálie, která v roce 2021 přidala vodík na seznam regulovaných látek povolených k průzkumu, čímž uvolnila cestu k průzkumu.
„Od února 2021 požádalo šest různých společností o 18 licencí na průzkum zlatého vodíku, které jim byly uděleny,“ říká Suren Thurairajah, partner pro oblast klimatu a udržitelnosti ve společnosti Deloitte Australia. „Povolená plocha činí 570 tisíc km2 , což je 32 % rozlohy státu Jižní Austrálie.“
Nedávno společnost Gold Hydrogen oznámila, že v Austrálii objevila rozsáhlé ložisko přírodního vodíku, které chce v příštím, nebo přespříštím roce uvést do provozu.
Velcí hráči na energetickém trhu se zatím drží zpátky
„Myslím, že velké ropné společnosti mají velký zájem, ale v současné době sedí stranou, sledují a vyčkávají. Nechávají riziko na začínajících firmách – v tuto chvíli je to totiž riskantní podnik,“ říká pan Ellis.
„Jakmile se objeví nějaké údaje o produkci z některých z těchto vrtů, určitě uvidíme, jak se do této oblasti pustí velké ropné a plynárenské společnosti.“ Jedním z problémů podle jeho slov pro BBC ale je, že v USA chybí trh s vodíkem, což logicky snižuje motivaci k průzkumu.
Podle průmyslové skupiny Hydrogen Council je Evropa celosvětovým lídrem v návrzích vodíkových projektů a představuje 35 % celosvětových investic, přičemž Latinská Amerika a Severní Amerika představují každá přibližně 15 % investic.
„Je tu tedy jakýsi problém slepice a vejce: trhy se nerozvíjejí, dokud neuvidí nabídku, a nabídka se skutečně nerozvine, dokud neuvidí trh,“ říká pan Ellis. Ale dodává: „Myslím, že záleží na tom, kolik úsilí do toho vložíme. Pokud se opravdu rozhodneme, že to musíme vyřešit, tak to půjde.“
